Adina Mandlová byla jedna z největších hvězd českého stříbrného plátna. Ačkoliv se tehdejší média často vyjadřovala o jejím hereckém talentu nevybíravě, byla během své filmové kariéry asi nejpopulárnější a nejobsazovanější herečkou.

Dětství
Narodila se 28. 1. 1910 v Mladé Boleslavi. Otec byl inspektor státních drah a matka dcera venkovského hospodského. Měla dva starší bratry. Zvláštní jméno dostala, protože měla předurčenou skvělou budoucnost. O její výchovu se staral výhradně otec a od čtyř let hrála na piáno. Otec ji velmi rozmazloval a všichni jí museli vykat, ale ona odpovídala tykáním. V jejích osmi letech otec zemřel, ona ztratila své dobré postavení a měla zakázáno hrát na piáno.

Období puberty
Po smrti otce se rodinné poměry velice zhoršily. Matka našla několik strýčků, kteří rodinu podporovali. To však nestačilo a tak rodina pořádala loupežné výpravy do zahrad a polí a projímala pokoje jejich vily studentům. V Adininých čtrnácti letech si matka našla nového přítele. V šestnácti byla Adina poslána do pařížského dívčího penzionátu, kde se naučila vařit a zdokonalila svou francouzštinu a němčinu. Po dvou letech byla vyloučena za špatné chování a začala se věnovat herectví.

Pozdější život
Již v 16 letech si našla milence a chodila s ním po nočních barech. Ve francouzském pensionátu si našla dalšího milence a otěhotněla, poté absolvovala potrat. Pak se stala se milenkou režiséra filmu Život je pes Huga Haase. Po roce 1939 chodila s Fredem Schneinerem-Svítilem, on ji však opustil a ona se pokusila o sebevraždu. Po uzdravení se vrhla do bezstarostného užívání, takže vznikla průpovídka "Barrová má oči mandlové a Mandlová má oči barové." Poprvé se Adina provdala za malíře Zdeňka Tůmu, který po roce spáchal sebevraždu. Podruhé byla vdaná za válečného pilota Kočvárka–Kinghta. Opět rozvod. Její poslední manžel byl módní návrhář a homosexuál Ben Pearson. Našla s ním klid a žili spolu 37 let.

Poslední roky jejího života
V posledních letech svého života Adina hodně cestovala. Během války byl její přítel Svítil odvezen do koncentračního tábora. Adina natočila během války jeden německý film a byla zatčena a obviněna kvůli německé příslušnosti – pro nedostatek důkazů propuštěna. Jelikož nemohla najít angažmá, odešla do Anglie (s Kočvárkem). Po smrti Bena se vrátila do vlasti a žila na zámku v Dobříši. Zemřela 16. 6. 1991 na tuberkulózu.

Herecká kariéra
Adina chtěla být herečkou již od dětství. První miniroličku dostala ve filmu Děvčátko, neříkej ne – pronesla jedinou větu a režisér Boháč jí nepředpovídal hereckou kariéru. Ona však prohlásila, že než on natočí další film, tak z ní bude hvězda. Její předpověď se splnila. Byla jí nabídnuta role ve filmu “Život je pes“ – v tomto filmu velice vynikla a dostala mnoho dalších nabídek. Do roku 1939 si Adina zahrála ve 32 filmech převážně hlavní ženské role. Během své herecké kariéry se seznámila s mnoha slavnými lidmi např. s Karlem Čapkem, Josefem Voskovcem a Janem Werichem nebo s Karlem Poláčkem, členy bohémské společnosti zvané Tafelrunda.

Její nejslavnější role
Kristián – Zuzana
Přítelkyně pana ministra – Julie
Diagnosa X - Helena
Mazlíček - Marcela
Nezlobte dědečka - Liduška
Ať žije nebožtík - Alice
Švadlenka - Mici
Velbloud uchem jehly - Nina
Děvčata nedejte se - Vlasta
Důvod k rozvodu - Helena