Oba jeho rodiče, kteří se rozvedli, když mu byly dva roky, pocházeli ze Sicílie. Vyrůstal jako jedináček u matky a později u prarodičů v Bronxu. V letech 1955-57 navštěvoval Manhattan High School of the Performing Arts a pak dělal dva roky...
Životopis
Oba jeho rodiče, kteří se rozvedli, když mu byly dva roky, pocházeli ze Sicílie. Vyrůstal jako jedináček u matky a později u prarodičů v Bronxu. V letech 1955-57 navštěvoval Manhattan High School of the Performing Arts a pak dělal dva roky poslíčka v redakci časopisu Commentary. Po návratu z vojenské služby pracoval mj. jako uvaděč v kině, stěhovák, domovník a poštovní zeměstnanec. Herectví studoval nejprve u Charlese Laughtona v Herbert Berghof Studiu a v další průpravě pokračoval od 1966 v Actors Studiu, jehož byl 1982-84 po smrti Lee Strasberga spolu s Ellen Burstynovou uměleckým ředitelem.
Divadelní kariéru zahájil již 1963 na mimobroadwayských scénách, kde hrál mj. s avantgardními soubory Living Theatre a Café La Mama. Za roli opilého psychotika v mimobroadwayské inscenaci hry Israela Horovitze Indiáni chtějí Bronx získal cenu Obie 1968. O rok později debutoval na Broadwayi ve hře Nosí tygr kravatu? a úloha oběti drog mu vynesla ceny Tony 1969 a Theatre World Award 1969. Poč. 70. let působil na divadle v newyorském Lincoln Center a především v Bostonu, kde dokonce režíroval drama I. Horovitze Krysy.
V roce 1977 se úspěšně vrátil na Broadway, neboť svým výkonem ve hře Davida Rabeho Základní vzdělání Pavlo Hummela si zajistil druhou cenu Tony. Ve filmu na sebe upozornil svou druhou rolí mladistvého narkomana a překupníka drog Bobbyho, o jehož všedních problémech uprostřed New Yorku vypráví drama Panika v Needle Parku (Jerry Schatzberg). Mezinárodní popularitu, Donatellova Davida 1973 a nominaci na Oscara 1972 mu vynesla hned následující úloha Michaela Corleoneho, nejmladšího syna ctihodného a obávaného Dona Corleoneho (Marlon Brando), v mafiánské rodinné sáze podle románu Maria Puza Kmotr (Francis Ford Coppola).
Mocenský vzestup tohoto hrdiny, z něhož se stane ještě vlivnější a nemilosrdnější vládce rodinného klanu, líčí další dvě Coppolova pokračování Kmotr II (nominace na Oscara 1974) a Kmotr III. Čistý herecký styl, vycházející z metody Actors Studia, dovoluje A. P. vytvářet postavy nervní a zakomplexované, ale i silné, dokonce brutální charaktery.
Svými působivými, přesně odstíněnými kreacemi si během 70. let získal respekt kritiků, kteří ho dokonce oceňují ještě více než Dustina Hoffmana či Roberta De Nira, i obdiv diváků po celém světě: nervově labilní tulák Lion, o jehož dobrodružné pouti napříč Amerikou po boku stejně ztroskotaného přítele (Gene Hackman) vypráví psychologické drama Strašák (Jerry Schatzberg); nekonvenční newyorský policista Frank Serpico, odhalující korupční přestupky svých kolegů, v kriminálním dramatu Serpico (Sidney Lumet) (Zlatý glóbus 1973, Donatellův David 1974 a nominace na Oscara 1973).
Dále jako bisexuální zloděj Sonny, jemuž se vymkne z rukou plán přepadení brooklynské banky, v kriminálním dramatu Psí odpoledne (Sidney Lumet) (nominace na Oscara 1975 a cena na MFF v San Sebastianu 1975); baltimorský advokát Arthur Kirkland, tvrdohlavě hájící spravedlnost a svou čest, ve společensko-kritickém dramatu ze zákulisí americké justice ...a spravedlnost pro všechny (Norman Jewison) (nominace na Oscara 1979 a cena na MFF v Karlových Varech 1980); gangster Big Boy Caprice v ekranizaci comicsových seriálů o neohroženém detektivovi Dick Tracy (Warren Beatty) (nominace na Oscara 1990); zdatný realitní agent Ricky Roma, jeden ze zaměstanců firmy, kteří jsou donuceni cynickým vedením k nelítostné soutěži, v psychologickém dramatu podle hry Davida Mameta Konkurenti (J. Foley) (nominace na Oscara 1992).
Zklamán nezdary několika filmů, na nichž se v první pol. 80. let podílel, stáhl se A. P. do ústraní, aby se věnoval pouze divadlu. Představil se jak na Broadwayi, tak i na mimobroadwayských a londýnských scénách, kde sklidil úspěch mj. ve hře Davida Mameta Americký bizon (1980 a 1983) a jako Mark Antonius v Shakespearově dramatu Julius Caesar (1988). Po šesti oscarových nominacích se konečně tohoto ocenění dočkal 1993 a navíc mu přibyl ještě Zlatý glóbus 1992 za roli zahořklého slepého plukovníka ve výslužbě Franka Sladea, který k sobě připoutá chudého studenta prestižní školy (Chris O'Donnell), v dramatu Vůně ženy (r. M. Brest).
V roce 1985 se pokusil natočit ve vlastní produkci filmový přepis hry Heathcata Williamse Místní stigmatik, v němž vytvořil také hlavní roli jako před devíti lety v původní divadelní inscenaci této hry v Bostonu. Film však zatím nebyl uveden v oficiální distribuci, občas byl promítán jen vybranému publiku na různých film. festivalech nebo ho A. P. zařazuje do svého přednáškového vystoupení na univerzitách. Po téměř čtyřletém úsilí dokončil 1996 svůj umělecký dokumentární film Al Pacino - Richard III., v němž kombinuje film-anketu (zpovídá obyčejné lidé z ulice i významné divadelní herce, režiséry, znalce a historiky) s vlastními úvahami o současném přístupu k shakespearovským dramatům a s provedením klíčových obrazů z Richarda III. (ať už v podobě zkoušek, či v podobě regulérních filmových scén).
Za celoživotní dílo byl vyznamenán Zvláštním Zlatým lvem na MFF v Benátkách 1994 a na MFF v San Sebastianu 1996. Nikdy nebyl ženatý, pouze určitý čas žil s některými kolegyněmi (Marthe Kellerová, Jill Clayburghová, Tuesday Weldová, Kathleen Quinlanová a Diane Keatonová). Ze vztahu s herečkou Penelope Ann Millerovou má dceru Julii (nar. 1990). Od 1991 je jeho životní partnerkou bývalá módní reportérka, Australanka Lyndall Hobbsová. Nyní žije s herečkou Beverly D'Angelovou, která mu koncem ledna 2001 porodila dvojčata (Anton a Olivia).
Divadelní kariéru zahájil již 1963 na mimobroadwayských scénách, kde hrál mj. s avantgardními soubory Living Theatre a Café La Mama. Za roli opilého psychotika v mimobroadwayské inscenaci hry Israela Horovitze Indiáni chtějí Bronx získal cenu Obie 1968. O rok později debutoval na Broadwayi ve hře Nosí tygr kravatu? a úloha oběti drog mu vynesla ceny Tony 1969 a Theatre World Award 1969. Poč. 70. let působil na divadle v newyorském Lincoln Center a především v Bostonu, kde dokonce režíroval drama I. Horovitze Krysy.
V roce 1977 se úspěšně vrátil na Broadway, neboť svým výkonem ve hře Davida Rabeho Základní vzdělání Pavlo Hummela si zajistil druhou cenu Tony. Ve filmu na sebe upozornil svou druhou rolí mladistvého narkomana a překupníka drog Bobbyho, o jehož všedních problémech uprostřed New Yorku vypráví drama Panika v Needle Parku (Jerry Schatzberg). Mezinárodní popularitu, Donatellova Davida 1973 a nominaci na Oscara 1972 mu vynesla hned následující úloha Michaela Corleoneho, nejmladšího syna ctihodného a obávaného Dona Corleoneho (Marlon Brando), v mafiánské rodinné sáze podle románu Maria Puza Kmotr (Francis Ford Coppola).
Mocenský vzestup tohoto hrdiny, z něhož se stane ještě vlivnější a nemilosrdnější vládce rodinného klanu, líčí další dvě Coppolova pokračování Kmotr II (nominace na Oscara 1974) a Kmotr III. Čistý herecký styl, vycházející z metody Actors Studia, dovoluje A. P. vytvářet postavy nervní a zakomplexované, ale i silné, dokonce brutální charaktery.
Svými působivými, přesně odstíněnými kreacemi si během 70. let získal respekt kritiků, kteří ho dokonce oceňují ještě více než Dustina Hoffmana či Roberta De Nira, i obdiv diváků po celém světě: nervově labilní tulák Lion, o jehož dobrodružné pouti napříč Amerikou po boku stejně ztroskotaného přítele (Gene Hackman) vypráví psychologické drama Strašák (Jerry Schatzberg); nekonvenční newyorský policista Frank Serpico, odhalující korupční přestupky svých kolegů, v kriminálním dramatu Serpico (Sidney Lumet) (Zlatý glóbus 1973, Donatellův David 1974 a nominace na Oscara 1973).
Dále jako bisexuální zloděj Sonny, jemuž se vymkne z rukou plán přepadení brooklynské banky, v kriminálním dramatu Psí odpoledne (Sidney Lumet) (nominace na Oscara 1975 a cena na MFF v San Sebastianu 1975); baltimorský advokát Arthur Kirkland, tvrdohlavě hájící spravedlnost a svou čest, ve společensko-kritickém dramatu ze zákulisí americké justice ...a spravedlnost pro všechny (Norman Jewison) (nominace na Oscara 1979 a cena na MFF v Karlových Varech 1980); gangster Big Boy Caprice v ekranizaci comicsových seriálů o neohroženém detektivovi Dick Tracy (Warren Beatty) (nominace na Oscara 1990); zdatný realitní agent Ricky Roma, jeden ze zaměstanců firmy, kteří jsou donuceni cynickým vedením k nelítostné soutěži, v psychologickém dramatu podle hry Davida Mameta Konkurenti (J. Foley) (nominace na Oscara 1992).
Zklamán nezdary několika filmů, na nichž se v první pol. 80. let podílel, stáhl se A. P. do ústraní, aby se věnoval pouze divadlu. Představil se jak na Broadwayi, tak i na mimobroadwayských a londýnských scénách, kde sklidil úspěch mj. ve hře Davida Mameta Americký bizon (1980 a 1983) a jako Mark Antonius v Shakespearově dramatu Julius Caesar (1988). Po šesti oscarových nominacích se konečně tohoto ocenění dočkal 1993 a navíc mu přibyl ještě Zlatý glóbus 1992 za roli zahořklého slepého plukovníka ve výslužbě Franka Sladea, který k sobě připoutá chudého studenta prestižní školy (Chris O'Donnell), v dramatu Vůně ženy (r. M. Brest).
V roce 1985 se pokusil natočit ve vlastní produkci filmový přepis hry Heathcata Williamse Místní stigmatik, v němž vytvořil také hlavní roli jako před devíti lety v původní divadelní inscenaci této hry v Bostonu. Film však zatím nebyl uveden v oficiální distribuci, občas byl promítán jen vybranému publiku na různých film. festivalech nebo ho A. P. zařazuje do svého přednáškového vystoupení na univerzitách. Po téměř čtyřletém úsilí dokončil 1996 svůj umělecký dokumentární film Al Pacino - Richard III., v němž kombinuje film-anketu (zpovídá obyčejné lidé z ulice i významné divadelní herce, režiséry, znalce a historiky) s vlastními úvahami o současném přístupu k shakespearovským dramatům a s provedením klíčových obrazů z Richarda III. (ať už v podobě zkoušek, či v podobě regulérních filmových scén).
Za celoživotní dílo byl vyznamenán Zvláštním Zlatým lvem na MFF v Benátkách 1994 a na MFF v San Sebastianu 1996. Nikdy nebyl ženatý, pouze určitý čas žil s některými kolegyněmi (Marthe Kellerová, Jill Clayburghová, Tuesday Weldová, Kathleen Quinlanová a Diane Keatonová). Ze vztahu s herečkou Penelope Ann Millerovou má dceru Julii (nar. 1990). Od 1991 je jeho životní partnerkou bývalá módní reportérka, Australanka Lyndall Hobbsová. Nyní žije s herečkou Beverly D'Angelovou, která mu koncem ledna 2001 porodila dvojčata (Anton a Olivia).
