zavřít
Upravit životopis

Životopis

Alexej Alexandrovič Gubarev byl sovětský vojenský letec a kosmonaut. Do vesmíru letěl dvakrát jako velitel kosmických lodí Sojuz.

Mládí a výcvik
V roce 1936 mu zemřel otec a přestěhovali se k Moskvě, do sovchozu Čašnikovo. Zde se zastavila fronta v II. světové válce a na desetidenní boje ve vsi stále vzpomínal. Měl tři sestry. Celá rodina tvrdě pracovala na poli kvůli dodávkám na frontu. V roce 1950 ukončil střední školu v Krjukově a dostal se do Vojenského leteckého učiliště námořnictva. Po třech letech výuky jej poslali na Dálný východ do základní vojenské služby. V roce 1957 odešel studovat Vojenskou leteckou akademii J. A. Gagarina. V době startu Gagarina byl velitelem letky v hodnosti 1. třídy u Černého moře. Po nalétání 2000 hodin jej velitel v roce 1963 doporučil do oddílu kosmonautů. Na svůj první let čekal přes 10 let. Nejdříve byl cvičen pro sovětské lunární programy a pro vojenské mise Sojuzu Almaz. Letěl poprvé v roce 1975.

Lety do vesmíru
Startoval se Sojuzem 17 v lednu 1975 na palubě s kosmonautem Grečkem z kosmodromu Bajkonur, spojili se jako první expedice s orbitální stanicí Saljut 4 a po měsíci práce (a trápení se zaměřováním dalekohledu) se vrátili v pořádku na Zemi.

O tři roky později v rámci programu Interkosmos odstartoval s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem na stanici Saljut 6, dolů se vrátil za 8 dní. Byla to první mezinárodní posádka ze Země na oběžné dráze.

Po letech
Při návštěvě ČSSR byl vyznamenán Zlatou hvězdou Hrdiny ČSSR, je dvojnásobným držitelem vyznamenání Hrdina Sovětského svazu, má Gagarinovu zlatou medaili. Je čestným občanem měst Kaluga, Arkalyk, Celinograd, Praha a České Budějovice. Je ženatý a má dvě děti. V roce 1980 po něm byla pojmenována jedna z planetek, objevená na Kleti (ČSSR).

Svoji kariéru kosmonauta ukončil v roce 1981 a přijal administrativní místo v Gagarinově výcvikovém středisku. V roce 1990 byl povýšen na generálmajora. V letech 1990 – 1996 byl náměstkem generálního ředitele společnosti „Ščelkovavtotrans“.

V roce 1982 vydal knihu Притяжение невесомости (Priťaženije něvěsomosti, Přitažlivost beztíže).