Andrzej Wajda je legendou polské kinematografie. Jako režisér, autor a pedagog ovlivnil skoro čtyři generace tvůrců. Vystudoval filmovou školu v Lodži. Jeho režijní počátky se datují do padesátých let 20. století, kdy vznikla stěžejní díla tzv. polské filmové školy – Kanály či Popel a démant.

Vedle řady zdařilých knižních adaptací, zejména Jaroslawa Iwaszkiewicze (Slečny z Vlčí, 1979) nebo Adama Mickiewicze (Pan Tadeáš, 1999) se stal také přední osobností tzv. Kina morálního neklidu, jehož estetikou i myšlenkovými základy byly ovlivněny například snímky Člověk z mramoru (1976), Člověk ze železa (1981) nebo Dirigent (1979). Ty se kriticky staví vůči socialistické minulosti Polska a dobovému budovatelskému nadšení. V roce 2007 byl uveden klíčový film utvrzující národní téma sovětského zločinu vůči polské válečné elitě, snímek Katyň.