1970 - pravděpodobně právě 12. března vyhrála svůj nejdůležitější konkurs. Porazila několik milionů soutěžících a jako jediná úspěšná spermie prorazila do světa... Pak se narodila 12. prosince jako nejstarší ze tří dcer slovenského "pána...
Životopis
1970 - pravděpodobně právě 12. března vyhrála svůj nejdůležitější konkurs. Porazila několik milionů soutěžících a jako jediná úspěšná spermie prorazila do světa... Pak se narodila 12. prosince jako nejstarší ze tří dcer slovenského "pána Kráľa".
"Už vtedy som sa mala volat Viola po mojej mamičke ale na tú pravú Violu som si musela počkať." (viz níže - rok 2003 )
1980-1997 - absolvovala divadelní školy (LUDUS), vysoké divadelní školy (VŠMU), francouzské divadelní školy (Ecole de théatre Florent, Paříž)
1989 - 1. pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU
1990 - 2. pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU
1991 - 3. pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU
1992 - bez cestovního pasu se zúčastňuje mezinárodního divadelního festivalu na Maltě. "Načo nosiť so sebou zbytročnosti? Aj tak som mala dosť tažké kufre! A naviac som si vďaka tomu overila prácu policajtov a colníkov v celej Európe."
Dalších festivalů (Anglie, Belgie, Německo, Polsko, Francie) se, k velké radosti svých profesorů, zúčastnila již s pasem v kapse.
1993 - poslední pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU "Pochopila som, že so spevom neprerazím. Ostatní to pochopili už v roku v 1989." (viz výše)
Získala Oscara VŠMU jako nejhůř zpívající herečka.
1994 - odjezd na studia do Paříže, poprvé stanula na francouzských deskách, které znamenají svět (Théâtre Molière, Théâtre Mandhapa Paris)
1995 - zištně se vdává za Francouze kvůli francouzským bramborám, francouzským klíčům, francouzským polibkům a Delonovi. (pozn. "Zatiaľ som vyskúšala len francúzske zemiaky a s Alainom strávila dva dni v Bratislave...")
1993-2002 - díky inscenacím a filmům La vie est comme ça..., En pleine mer, Une place lucrative, Život člověka, La Scuola, Macbett, Jarní probuzení, Trt, kvôli vám sa vešať nebudem!, Matej Bell, Scéna pro čtyři, Zlatý věk, Smrt, Smrt obchodního cestujícího, Caligula, Skrz klíčovou dírku, La fin, Hiromi, Dorka, Šlabikár, Zlý žart, Vidange, La belle verte, Tristan atd. se stala divou slovenské a francouzské kultury - "o čom ale viem zatiaľ iba ja." "Zároveň som pochopila, že je lepšie byť krásna ako múdra, pretože priemerný muž lepšie vidí, ako myslí..."
Jelikož se nemohla smířit s nevyužitím svého "hudebního hluchu" v muzikálech, využívá alespoň svůj podmanivý alt jako moderátorka rádia Libertaire v Paříži a zahraniční zpravodaj z Paříže pro slovenské rádio Express.
2003 - "Môj obrovský skrytý herecký potenciál dá šancu Francovi Nerovi vyniknúť po mojom boku (hrám postavu Violy) vo filme Post coitum. Ak to dobre neklapne, tak si každé ráno prezriem zoznam 50 najbohatších ľudí sveta. V prípade, že tam stále nebudem, vyberiem sa do práce. Len dúfam, že o tomto všetkom vie i režisér Juraj Jakubisko."
2007-2008-si zahrála ve filmu Bathory, hraje zde Ilonu Jo, služku a chůvu dětí Elizabeth Bathoryové.
"Už vtedy som sa mala volat Viola po mojej mamičke ale na tú pravú Violu som si musela počkať." (viz níže - rok 2003 )
1980-1997 - absolvovala divadelní školy (LUDUS), vysoké divadelní školy (VŠMU), francouzské divadelní školy (Ecole de théatre Florent, Paříž)
1989 - 1. pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU
1990 - 2. pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU
1991 - 3. pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU
1992 - bez cestovního pasu se zúčastňuje mezinárodního divadelního festivalu na Maltě. "Načo nosiť so sebou zbytročnosti? Aj tak som mala dosť tažké kufre! A naviac som si vďaka tomu overila prácu policajtov a colníkov v celej Európe."
Dalších festivalů (Anglie, Belgie, Německo, Polsko, Francie) se, k velké radosti svých profesorů, zúčastnila již s pasem v kapse.
1993 - poslední pokus o zpěv na hodině zpěvu na VŠMU "Pochopila som, že so spevom neprerazím. Ostatní to pochopili už v roku v 1989." (viz výše)
Získala Oscara VŠMU jako nejhůř zpívající herečka.
1994 - odjezd na studia do Paříže, poprvé stanula na francouzských deskách, které znamenají svět (Théâtre Molière, Théâtre Mandhapa Paris)
1995 - zištně se vdává za Francouze kvůli francouzským bramborám, francouzským klíčům, francouzským polibkům a Delonovi. (pozn. "Zatiaľ som vyskúšala len francúzske zemiaky a s Alainom strávila dva dni v Bratislave...")
1993-2002 - díky inscenacím a filmům La vie est comme ça..., En pleine mer, Une place lucrative, Život člověka, La Scuola, Macbett, Jarní probuzení, Trt, kvôli vám sa vešať nebudem!, Matej Bell, Scéna pro čtyři, Zlatý věk, Smrt, Smrt obchodního cestujícího, Caligula, Skrz klíčovou dírku, La fin, Hiromi, Dorka, Šlabikár, Zlý žart, Vidange, La belle verte, Tristan atd. se stala divou slovenské a francouzské kultury - "o čom ale viem zatiaľ iba ja." "Zároveň som pochopila, že je lepšie byť krásna ako múdra, pretože priemerný muž lepšie vidí, ako myslí..."
Jelikož se nemohla smířit s nevyužitím svého "hudebního hluchu" v muzikálech, využívá alespoň svůj podmanivý alt jako moderátorka rádia Libertaire v Paříži a zahraniční zpravodaj z Paříže pro slovenské rádio Express.
2003 - "Môj obrovský skrytý herecký potenciál dá šancu Francovi Nerovi vyniknúť po mojom boku (hrám postavu Violy) vo filme Post coitum. Ak to dobre neklapne, tak si každé ráno prezriem zoznam 50 najbohatších ľudí sveta. V prípade, že tam stále nebudem, vyberiem sa do práce. Len dúfam, že o tomto všetkom vie i režisér Juraj Jakubisko."
2007-2008-si zahrála ve filmu Bathory, hraje zde Ilonu Jo, služku a chůvu dětí Elizabeth Bathoryové.
