Bořivoj Čelovský

spisovatel, publicista, historik, redaktor, filozof

Narození:
8. září 1923
Úmrtí:
12. února 2008
Upravit profil
Redaktor Bořivoj Čelovský, jinak také známý a vynikající historik, publicista a spisovatel se nejvíce zabýval nejnovějšími dějinami, okupací "posametového" českého regionálního tisku německým kapitálem a činností sudetských Němců v Česku. B....

Životopis

Redaktor Bořivoj Čelovský, jinak také známý a vynikající historik, publicista a spisovatel se nejvíce zabýval nejnovějšími dějinami, okupací "posametového" českého regionálního tisku německým kapitálem a činností sudetských Němců v Česku.

B. Čelovský prožil pozoruhodně rušný život. Narodil se jako druhé dítě nezámožných rodičů v rodině průvodčího drah, který se i přes své polské jméno hlásil k české národnosti a matce, která byla nejprve výčepní a později majitelkou obchůdku s dámským prádlem. Po maturitě na gymnáziu nastoupil Čelovský jako úředník na protektorátní pracovní úřad, kde se snažil pomáhat vrstevníkům při snaze vyhnout se nucené práci pro německý válečný průmysl. Poté, co byly jeho aktivity odhaleny, byl na rok poslán do říše, kde v rámci polovojenské organizace likvidoval následky spojeneckého bombardování. V samotném závěru války se pokusil přejít k beskydským partyzánům, ale nešťastnou shodou okolností padl se zbraní v ruce do rukou ustupujícím německým vojákům a málem byl popraven. Tento zážitek jej bezpochyby poznamenal na celý život.

Po válce začal studovat pražskou právnickou fakultu a politicky se angažoval. Nejprve u národních socialistů, poté u lidovců. V Ostravě působil krátce jako učitel, pak jako knihovník v Zemském archivu v Opavě a podílel se na vzniku Slezského studijního ústavu. Na podzim 1948 se Čelovský kvůli odporu ke komunistům rozhodl odejít do exilu a za datum přechodu státní hranice do západního Německa si zvolil 23. listopad, den, kdy by mohli pohraničníci oslavovat narozeniny svého vrchního velitele Klementa Gottwalda. Přechod se Čelovskému podařil. V emigraci Čelovský vystudoval moderní historii a sice jak v německém Heidelbergu, tak v kanadském Montrealu, kde žil více než čtyři desítky let. Čelovský, který působil také jako vládní úředník a podílel se na tvorbě kanadského imigračního zákona a vedl výzkumný tým pro tvorbu kanadské encyklopedie.

Po roce 1989 se Čelovský navrátil z emigrace a v pol. 9o. let se rozhodl trvale vrátit do vlasti a usadit se v Ostravě. V rodné zemi se vrátil i ke své původní profesi a začal znovu psát. Jako navrátilec Čelovský vydal na dvě desítky knih a za své literární dílo obdržel r. 1992 čestný doktorát Univerzity Karlovy. Pro nesouhlas s korupcí v zemi, ale titul vrátil. Bořivoj Čelovský se za života stal významnou a váženou osobností. Byl ryzí vlastenec, který za celá léta v emigraci nikdy nezapomněl na svou zemi ani na své město.

Bořivoj Čelovský, jako jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších českých historiků zemřel po dlouhé nemoci jako člověk velkého formátu ve věku 84 let.

Tisk: Bořivoj Čelovský patřil k redaktorům Britských listů, pro které psal zanícené polemiky a po návratu z emigrace mu jako první z českých deníků poskytly veřejnou tribunu Haló noviny. Čelovský byl ke konci svého života štědrým donátorem a podporoval vydávání několika regionálních časopisů.

Spisovatelská tvorba: Vedle stěžejního díla Mnichovský syndrom, které bylo Čelovského disertační prací, napsal řadu dalších skvělých knih. Jde ponejvíce o díla historická, jakými jsou třeba: Ta ženská von Hohenlohe, So oder so, Emigranti, Politici bez moci nebo Strana světí prostředky. Mimo psaní knih se Čelovský věnoval také publicistice a svým životem i dílem nastavoval většině svých generačních druhů zrcadlo, jak je znát z díla Konec českého tisku? nebo ze Slova do větru. Z dalších titulů Čelovského jsou známá jeho díla Zlaté děcka; Strážce nové Evropy; Uprchlíci po „vítězném únoru“ nebo Český historik.

Tituly a ocenění: Za životní dílo byla v roce 2oo3 Bořivoji Čelakovskému udělena Cena města Ostravy.