Břetislav Benda patří mezi významné české sochaře 20. století.

Český sochař Břetislav Benda se narodil 28. března 1897 v Líšnici u Milevska jako nejstarší ze sedmi dětí učitele Františka Bendy a jeho ženy Žofie. První tři ročníky měšťanky vychodil Břetislav Benda v Milevsku, kde na podnět svých učitelů začal rozvíjet svou zálibu v kreslení. Čtvrtý ročník měšťanské školy musel navštěvovat až ve Strakonicích, kde při hodinách nepovinného modelování zcela dozrálo jeho rozhodnutí stát se sochařem. Od roku 1911 do 1915 navštěvoval sochařskou a kamenickou školu v Hořicích.

V roce 1915 byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Josefa Václava Myslbeka. Jeho studia však přerušila první světová válka a v roce 1916 musel narukovat. Pod těžkou palbou v Itálii utrpěl vážná poranění obou dlaní, avšak toto zranění mu v další tvorbě nebylo překážkou. V letech 1919 až 1922 pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Od roku 1923 byl členem S.V.U. Mánes. Břetislav Benda umírá roku 1983 ve věku 86 let a je pohřben na vyšehradském hřbitově.

Dílo
Umělecký projev Břetislava Bendy nejvíce vystihují slova umělce : „Neznám motiv vzácnější, než je lidské tělo, a především ženské.“. Bendovo dílo je pevně novoklasicistní, jako dovršení odkazu Jana Štursy. Avšak i přes důsledné novoklasicistní vyznání se Břetislav Benda věnuje ve 20. letech sociálnímu uměním pod vlivem Otty Gutfreunda.

Prvním zveřejněným dílem Břetislava Bendy je reliéf Panny Marie na kapličce v Líšnici u Milevska. Dále se věnuje především modelování ženského těla. Kromě bronzových soch stvořil Benda i mnoho soch z mramoru. Jeho díla jsou často věřejně vystavena v městských parcích, jako součástí staveb a ve veřejně přístupných budovách. K závěru svého života často spolupracoval na svých dílech se svým synem Milanem Bendou (* 6. října 1941 v Praze).

Nejvýznamnější díla
- Božena, 1922, mramor
- Toaleta III, 1923 až 1924, bronz
- Noc, 1931, bronz
- Žena s jablkem, 1932 až 1934, bronz
- Překvapená, 1934, bronz
- V koupeli, 1933, bronz
- Příchod jara, 1937, bronz
- Žena se džbánem, 1941, bronz
- Androméda, 1941, mramor
- Naše země, 1942, istrijský vápenec
- Stesk, 1942 až 1944, mramor
- Vítězství Stalingradu, 1943 až 1944, bronz
- Múza (Smutek), 1942 až 1943, mramor
- Spoutaná, 1950, bronz
- Lidické děvčátko, 1948, bronz
- Mateřská láska, 1956 až 1957, mramor
- Večer, 1955, bronz
- Svítání, 1956, mramor
- Dívka na pláži, 1962 až 1963, bronz
- Vzpomínka, 1963, bronz
- Žena vstupující do vody, 1969, bronz
- Klečící děvče, 1973, bronz