zavřít
Upravit životopis

Životopis

Pochází z učitelské rodiny. Pro film ji objevil režisér René Clément, když ji jako pětiletou obsadil do role osiřelé dívenky Paulette, jejíž rodiče zahynuli při náletu a která naváže přátelství se stejně postiženým jedenáctiletým chlapcem (Georges Poujouly), v protiválečném dramatu Zakázané hry. O pět let později jí americký režisér, herec a tanečník Gene Kelly dokonce svěřil úlohu neposlušné dcery Janine, která uteče se svým americkým spolužákem (Bobby Clark) ze švýcarské školy do Paříže, v komediálním dramatu Šťastná cesta.

Kromě hereckého talentu projevovala od dětství rovněž hudební nadání; v rodném městě navštěvovala hodiny tance a klavíru. Po studiích jazyků a filozofie na univerzitě v Paříži odjela do Ženevy, kde pokračovala ve výuce jazyků na tlumočnické škole. Koncem 60. let se opět vrátila před film. kameru, aby ztělesnila dceru zchudlého barona, éterickou Yvonne de Galais, o jejímž milostném vzplanutí a posléze tragickém údělu vypráví romantické melodrama podle románu Alaina Fourniera Velký Meaulnes (r. J.-G. Albicocco).

Úspěch tohoto snímku definitivně rozhodl o tom, že se začala věnovat výhradně herecké dráze. Ačkoliv měla jisté zkušenosti a renomé, absolvovala ještě odbornou průpravu na pařížské Státní konzervatoři dramatického umění a v newyorském Actors Studiu. Na divadle debutovala 1967 ve hře Léto, jejímž režisérem byl Jean-François Adam, za něhož byla 1968-73 provdána a v jehož psychologickém milostném dramatu M jako Mathieu vytvořila dvojroli odloučené manželky Jeanne a tajemné milenky Muriel psychicky nevyrovnaného muže (Sami Frey). Během 70. let se B. F. prosadila jako jedna z nejosobitějších představitelek citově křehkých hrdinek ve filmech věhlasných, ale i začínajících francouzských režisérů.

Čas od času o ní projevují zájem rovněž významní zahraniční tvůrci, v jejichž dílech vytváří postavy nejrůznějších charakterů a osudů: těhotná Vivian, žena lovce tuleňů (Paul Newman), s nímž se vrací po mnoha letech do zamrzlého města, kde živoří v podzemí zbytek civilizace, v alegorické sci-fi vizi Kvintet (r. R. Altman); úspěšná herečka Isabelle, zanedbávající však kvůli umělecké kariéře svou dceru (Camille Raymondová), v rodinném dramatu Křídla a pouta (r. H. Sanders-Brahmsová).

Dále si zahrála jako rozvážná a obětavá vychovatelka Věra, pomáhající francouzskému mimovi (Tom Courtenay) zinscenovat s dětmi v židovském ghettu pantomimické představení pro delegaci Mezinárodního červeného kříže, v poetickém snímku z nacistické okupace Poslední motýl (r. K. Kachyňa). Byla hostem MFF v Karlových Varech 1984 a na MFF Praha 1996.

Mohli by vás také zajímat…