zavřít
Upravit životopis

Životopis

Cyrille Maret je franouzský zápasník-judista, bronzový olympijský medailista z roku 2016.

Sportovní kariéra
S judem začal v 9 letech v dižonském klubu ADJ21. S přestupem mezi seniory se stal členem klubu v Levallois, kde se připravuje pod vedením Philippa Taurinese a Christiana Chaumonta. Je dvorním sparingpartnerem Teddy Rinera. Vedla profesionální kariéry v judu si přivydělává jako ochranka ve vlakové dopravě.

Pochází a reprezentuje stát, který má nejpropracovanější tréninkový systém juda v Evropě. Může se se svým problémem obrátit na nespočet odborníků, kteří ho připraví po technické a taktické stránce a jako bonus mu seženou kvalitní sparing. I přes tento relativní luxus se dlouho mezi seniory na ty nejvyšší příčky neprosazoval. Maret je pravoruký judista. Má vynikající techniku tomoe-nage, kterou útočí převážně z obrany. V začátcích své seniorské kariéry mýval problémy s úchopem. Nešlo ani tak o nepřesnost jako fakt, že soupeře v kumikatě nepřepral / nepřetlačil.

Ani v současnosti nepatří k judistům s dominantním úchopem, ale minimálně ví, co si může dovolit. Jeho styl boje je takticky, po úchopu se většinou stahuje a čeká na soupeřovo zaváhání. Jeho dominantní technikou v postoji je pravé o-soto-gari (o-soto-otoši), ale výjimečně ho provádí bez kombinace. Techniku kombinuje nejčastěji v o-soto-makikomi, tani-otoši, de-aši-harai nebo aši-gurumou. U jeho o-soto-gari je potřeba si dávat velký pozor na směr provedení, ve vypjatých momentech je schopný techniku provést na levou stranu. Jeho výkonností vzestup přišel v olympijském roce 2012 a stále pokračuje. Mimo úchop podstatně zlepšil obranu. Je schopen útočit i vrchem, jeho seoi-nage prováděné vlevo již není propagační. Od sezony 2013 do svého rejstříku často prováděných technik přidal uki-waza a harai-makikomi a v roce 2014 několikrát předvedl harai-goši.

Jeho velkou slabinou techniky prováděné nalevo, které nedokáže přesně číst. Tato slabina byla možná hlavním důvodem, proč v nominaci na Olympijské hry v roce 2012 dostal přednost reprezentační kolega Thierry Fabre. Své olympijské primiéry se dočkal až v 29 letech na olympijsých hrách v Riu. Ve třetím kole v jednom z nejlepších taktických výkonů olympijské judistické historie vybodoval technikou uki-waza na juko favorizovaného Nizozemce Henka Grola. Ve čtvrtfinále si takticky pohlídal o hlavu menšího Gruzínce Beku Gvinyjašviliho a v semifinále se utkal s Čechem Lukášem Krpálkem. V taktickém zápase se po celou hrací dobu bránil. V poslední minutě neodolal finálnímu Králkovu náporu a po strhu sumi-gaeši se dostal do submise osae-komi (držení). V boji o třetí misté nastoupil proti Němci Karlu-Richardu Freyovi, který ho pustil začítkem třetí minuty do jeho osobní techniky o-soto-gari a nechtěně mu daroval ippon i bronzovou olympijskou medaili.

Vítězství
- 2011 - 1x světový pohár (Varšava)
- 2013 - 1x světový pohár (Düsseldorf)
- 2014 - 2x světový pohár (Paříž, Samsun)
- 2015 - 1x světový pohár (Paříž)
- 2016 - 1x světový pohár (Paříž)