V letech 1954-1957 studoval herectví u Endré Gellérta na Vysoké divadelní a film. škole v Budapešti a už během studií se objevoval ve filmech a na divadle.
Před kamerou debutoval rolí bohatého nápadníka Šnapse ve film. adaptaci komedie Ede...
Životopis
V letech 1954-1957 studoval herectví u Endré Gellérta na Vysoké divadelní a film. škole v Budapešti a už během studií se objevoval ve filmech a na divadle.
Před kamerou debutoval rolí bohatého nápadníka Šnapse ve film. adaptaci komedie Ede Szigligetiho Liliomfi (r. K. Makk) a v roce 1957 se uvedl na jevišti Národního divadla jako němý sluha v Goldoniho taškařici Mirandolina.
Po osmiletém angažmá přešel v roce 1964 z Národního divadla do Madáchova divadla, kde se však během svého dvanáctiletého působení nedočkal odpovídajících rolí.
Mnohem víc příležitostí mu poskytl film (1977 se stal kmenovým členem hereckého souboru MAFILMu), třebaže se dlouho musel spokojovat pouze s epizodními a vedlejšími party zejména v komediálně laděných filmech.
Prvním režisérem, který dokázal plně využít jeho herecké schopnosti, byl Pál Sándor, pod jehož vedením vytvořil od poč. 70. let řadu velkých tragikomických postav: majitel prádelny a fotbalový nadšenec Ede Minarik, který je ochoten pro své mužstvo obětovat veškerou energii i peníze, v nostalgické komedii z budapešťské periferie 20. let Fotbal starých časů; Feri Švéd, pro něhož se stane honba za ukradeným cizím kabátem osudná, v tragikomedii podle hry Ivána Mándyho Zbav nás od zlého; barový komik Stock, o jehož podivném vztahu ke kabaretnímu partnerovi (András Kern) vypráví hořká komedie Klauni.
S přibývajícím věkem se D. G. přehrál do rolí otců, zápasících častokrát s nepřízní osudu na pozadí bouřlivých společenských událostí (Guernica, Kabala, Šťastný Daniel).
Úloha otce desetiletého hrdiny (Marcell Tóth) tragikomedie z budapešťského podzimu 1956 Černý kašel (r. P. Gárdos) a postava vojenského prokurátora Altschulera ve společensko-historickém dramatu Pekelný mlýn (r. Gy. Maár) mu vynesly cenu na národní přehlídce v Budapešti 1987.
Jako film. režisér se představil v roce 1989 snímkem Mladík v požehnaném stavu, burleskou z vesnického prostředí o mládenci (Károly Eperjes), který jakoby zázrakem otěhotní.
D. G. je zasloužilým umělcem, dvojnásobným držitelem Ceny Mari Jázsaiové, v roce 1983 získal Státní cenu Maďarské republiky a roku 1988 byl vyznamenán Kossuthovou cenou.
Před kamerou debutoval rolí bohatého nápadníka Šnapse ve film. adaptaci komedie Ede Szigligetiho Liliomfi (r. K. Makk) a v roce 1957 se uvedl na jevišti Národního divadla jako němý sluha v Goldoniho taškařici Mirandolina.
Po osmiletém angažmá přešel v roce 1964 z Národního divadla do Madáchova divadla, kde se však během svého dvanáctiletého působení nedočkal odpovídajících rolí.
Mnohem víc příležitostí mu poskytl film (1977 se stal kmenovým členem hereckého souboru MAFILMu), třebaže se dlouho musel spokojovat pouze s epizodními a vedlejšími party zejména v komediálně laděných filmech.
Prvním režisérem, který dokázal plně využít jeho herecké schopnosti, byl Pál Sándor, pod jehož vedením vytvořil od poč. 70. let řadu velkých tragikomických postav: majitel prádelny a fotbalový nadšenec Ede Minarik, který je ochoten pro své mužstvo obětovat veškerou energii i peníze, v nostalgické komedii z budapešťské periferie 20. let Fotbal starých časů; Feri Švéd, pro něhož se stane honba za ukradeným cizím kabátem osudná, v tragikomedii podle hry Ivána Mándyho Zbav nás od zlého; barový komik Stock, o jehož podivném vztahu ke kabaretnímu partnerovi (András Kern) vypráví hořká komedie Klauni.
S přibývajícím věkem se D. G. přehrál do rolí otců, zápasících častokrát s nepřízní osudu na pozadí bouřlivých společenských událostí (Guernica, Kabala, Šťastný Daniel).
Úloha otce desetiletého hrdiny (Marcell Tóth) tragikomedie z budapešťského podzimu 1956 Černý kašel (r. P. Gárdos) a postava vojenského prokurátora Altschulera ve společensko-historickém dramatu Pekelný mlýn (r. Gy. Maár) mu vynesly cenu na národní přehlídce v Budapešti 1987.
Jako film. režisér se představil v roce 1989 snímkem Mladík v požehnaném stavu, burleskou z vesnického prostředí o mládenci (Károly Eperjes), který jakoby zázrakem otěhotní.
D. G. je zasloužilým umělcem, dvojnásobným držitelem Ceny Mari Jázsaiové, v roce 1983 získal Státní cenu Maďarské republiky a roku 1988 byl vyznamenán Kossuthovou cenou.