zavřít
Upravit životopis

Životopis

Diego Armando Maradona se narodil 30. října 1960 ve Villa Fiorito, což je jedno z nejchudších předměstí argentinské metropole Buenos Aires. Byl pátým z osmi dětí svého otce Diega a matky Dalmy. S fotbalem začal v devíti letech v týmu Cebollitas, přípravce celku Argentinos Juniors a díky svému talentu si velmi záhy vysloužil přezdívku „Zlatý chlapec“.

V profesionálním fotbale Diego debutoval už v šestnácti letech, kdy nastoupil za Argentinos Juniors. O pár měsíců později se dostal do argentinské reprezentace a stal se tak nejmladším hráčem, který kdy za argentinský národní tým hrál. Na mistrovství světa v roce 1978, které se konalo v rodné Argentině, ho však kouč národního mužstva nevzal.

Na mezinárodní úrovni se tak Diego zvýraznil až na juniorském mistrovství světa v roce 1979. Argentina získala titul, Diego trofej pro nejlepšího hráče turnaje, nevíc se díky skvělému výkonu stal sportovcem roku Jižní Ameriky. V roce 1981 přestoupil do nejlepšího argentinského klubu - Boca Juniors.

Maradona měl být největším trumfem Argentiny na mistrovství světa ve Španělsku v roce 1982, ale zástupy svých fanoušků zklamal, když dal pouhé dva góly a v nejdůležitějších zápasech se neprosadil. Argentina vypadla v druhém kole, ale Diego přece jen svou účastí něco získal. Podepsal kontrakt s katalánským velkoklubem FC Barcelona, do kterého přestoupil za rekordní sumu 3,4 milionu eur.

V Barceloně toho však argentinský talent díky zraněním a žloutence mnoho nenahrál. Za dvě sezony odehrál v lize pouhých 36 utkání a klubové vedení se rozhodlo svůj přeplácený klenot prodat do Neapole. Ostatně na tom ještě slušně vydělalo, neboť cena hráče byla 6,7 milionu eur, tedy takřka dvojnásobek, než za kolik jej Barcelona koupila.

Neapol byla rozhodně nejdelší štací v Diegově fotbalové kariéře, odehrál tam dlouhých sedm sezón. V letech 1987 a 1990 pomohl týmu vyhrát italskou nejvyšší soutěž, v ročníku 1988/89 Neapol dokonce získala pohár UEFA.

Největší událost Maradonovy kariéry však nastala v roce 1986 na mistrovství světa v Mexiku. Dá se říci, že Argentina vyhrála turnaj právě díky Diegovi, bez něj by to dokázala stěží. Diego zářil, dal pět gólů a na dalších pět přihrál, stal se nejlepším hráčem turnaje. Přesto však na něm leží stín nefér chování ve čtvrtfinálovém zápase s Anglií, který je pravděpodobně nejznámějším utkáním fotbalové historie.

Díky falklandské krizi byl zápas opravdu vyhrocený a na hřišti se strhla úporná bitva a první poločas skončil 0:0. V 50. minutě však došlo k situaci, kdy Maradona vystihl přihrávku vzduchem od jednoho z anglických obránců a rukou překonal brankáře Shiltona. Rozhodčí to pravděpodobně neviděl a gól uznal, Angličanům protesty nepomohly. Diego ještě po zápase ruku popíral, pak ale změnil rétoriku a začal tvrdit, že branka padla za pomoci „ruky boží“. Pověst si ale napravil hned o pár minut po prvním gólu, když vstřelil jeden z nejkrásnějších gólů všech dob - v polovině hřiště vzal balón, obešel s ním polovinu anglického mužstva, které jeho výkonu pouze statovalo, a nekompromisně zavěsil. Lineker sice snížil na 2:1, postupu Argentiny už však nezabránil.

Na dalším mistrovství v Itálii 1990 Diego svůj geniální výkon nezopakoval, přesto se Argentina dostala až do finále turnaje, kde podlehla Německu kvůli jedinému gólu, který padl z kontroverzní penalty. Maradona po turnaji žádal vedení Neapole, aby mohl odejít, protože už nemohl vydržet tlak médií. Jeho vyvoleným klubem byl Olympique Marseille, ale povolení nedostal.

Z Neapole Diego přesto odešel, avšak za ne zcela standardních okolností. Důvodem byla pozitivní dopingová zkouška a následující patnáctiměsíční distanc. Po trestu odešel do španělské Sevilly, kde vydržel pouhý rok. Následovalo též poměrně krátké období v týmu Newell’s Old Boys, zakončené skandálem na mistrovství světa v USA v roce 1994. Maradona se chtěl ukázat v dobrém světle, ale namátková dopingová kontrola ukázala, že opět užíval zakázané látky, a tak po dvou zápasech musel balit kufry. FIFA ho navíc potrestala patnáctiměsíčním zákazem startu.

Maradona se zkoušel prosadit jako trenér, ale ani v týmu Deprotivo Mandiyu, ani v Racing Football Team dlouho nevydržel. Po vypršení trestu se hrál za tým Boca Juniors, ale v srpnu 1997 měl opět pozitivní dopingový nález. 30. října 1997, v den svých 37. narozeni, ukončil Diego oficiálně svoji kariéru.

Maradona však pozornost médií přitahuje i po skončení kariéry, především aférkami s kokainem či jinými drogami. Již několikrát se léčil, ale zjevně neúspěšně, protože na jaře 2004 byl opět převezen do nemocnice pod vlivem drog.

Zajímavosti:

Přezdívka:
Pibe de oro (Zlatý chlapec)

Kariéra:
Argentinos Juniors (1976-1981)
Boca Juniors (1981-1982)
FC Barcelona (1982-1984)
S.S.C. Neapol (1984-1991)
FC Sevilla (1992-93)
Newell’s Old Boys (1993-94)
Boca Juniors (1995-97)

Trofeje:
Mistr světa s Argentinou (1986)
Juniorský mistr světa s Argentinou (1979)
2x italský mistr s Neapolí (1987, 1990)
Pohár UEFA s Neapolí (1989)
Italský pohár s Neapolí (1987)
Italský superpohár (1990)
Španělský pohár s Barcelonou (1983)

Individuální trofeje:
Zvolen nejlepším hráčem století v anketě FIFA na internetu
Nejlepším argentinským hráčem všech dob (zvolen v roce 1993)

Mohli by vás také zajímat…