Eadweard Muybridge

vynálezce, fotograf

Narození:
9. dubna 1830
Úmrtí:
8. května 1904
Upravit profil
Eadweard Muybridge byl anglický fotograf a vynálezce. Zabýval se fotografií krajiny, ale proslavil se svými studiemi pohybu, používáním několika fotoaparátů zároveň a také vynálezem zoopraxiskopu a kinematoskopu - což byla zařízení na promítání...

Životopis

Eadweard Muybridge byl anglický fotograf a vynálezce. Zabýval se fotografií krajiny, ale proslavil se svými studiemi pohybu, používáním několika fotoaparátů zároveň a také vynálezem zoopraxiskopu a kinematoskopu - což byla zařízení na promítání pohyblivých obrázků o mnoho let dříve, než přišel na trh celuloidový kinofilm. Považuje se za zakladatele chronofotografie. Roku 1874 zastřelil Eadweard Muybridge majora Colonela Harryho Larkynse, milence své ženy se slovy: Dobré odpoledne, majore, mé jméno je Muybridge a zde je odpověď na Váš dopis mé ženě. U soudu byl zproštěn viny s odůvodněním justifiable homicide - důvodné zabití. Každopádně jej tato příhoda velmi poznamenala a ze srdečného a mírného muže se stal muž nestálý a nevyzpytatelný.

Muybridge se narodil jako Edward James Muggeridge na Kingston upon Thames v Londýně, Anglie. Časem si změnil své křestní jméno jako měl král Eadweard, a jak stojí na korunovačním kameni v Kingstonu postaveném roku 1850. Své příjmení si změnil na Muygridge brzy po zahájení své kariéry v San Franciscu a pak jej změnil ještě jednou na konečné Muybridge.

V roce 1855 Muybridge dorazil do San Franciska, kde začal svou kariéru jako obchodní agent nakladatele a knihkupec. San Francisco opustil na konci tohoto desetiletí, a po nehodě dostavníku, při které utrpěl těžké zranění hlavy se na několik let vrátil do Anglie. V San Franciscu se objevil v roce 1866 jako fotograf se jménem Muybridge a rychle se stal ve své profesi úspěšný. Zaměřoval se hlavně na krajinu a architekturu, inzeroval také výrobu fotografických vizitek a portréty.

Jeho fotografie v té době prodávali různí podnikatelé na Montgomery Street - hlavní obchodní ulici v San Franciscu - obzvláště nejvíce firma Bradley & Rulofson.

Studie pohybu
O pohyb se začal zajímat v roce 1873, kdy se Leland Stanford, železniční magnát a chovatel koní, vsadil o 25 000 USD, že v určitém stadiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země. Muybridge se rozhodl dokázat, že Stanford má pravdu a s jeho finanční podporou vytvořil sérii snímků na mokrých kolódiových deskách, které tento výrok potvrdily.

V dřevěné budově postavil 24 fotografických přístrojů, na jeden okraj závodiště zavěsil bílý horizont a na druhý umístil v pravidelných intervalech řadu fotoaparátů. Přes dráhu položil provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolnily pružinové závěrky fotoaparátů. Práce na důkazu mu trvala šest let (1873 - 1878), vytvořil řadu fotografických přístrojů a nafotografoval přes 20.000 snímků. Již tenkrát Muybridge použil expoziční doby až 1/6000 sekundy. Většinu snímků exponoval 1/1000 sekundy, na tu dobu také velmi krátkým expozičním časem. Ve vydání z května 1882 byl v časopisu Nature zveřejněn Muybridgeův článek, ve kterém napsal, že „v blízké budoucnosti, budou výsledky důležitých závodů záviset na fotografii, která bude určovat vítěze“. Nedlouho poté 25. června 1890 byla při koňských dostizích v New Jersey pořízena nejstarší známá cílová fotografie.

Spolupracoval také s lékaři a fyziology a svými studiemi ženského a mužského těla se řadí mezi průkopníky fotografie aktu.

Vynálezy
V roce 1869 vynalezl Muybridge jednu z prvních kamerových závěrek. V roce 1877 nafotografoval své rozsáhlé experimenty a zdokonalil svou techniku. Fotografoval až třiceti kamerami. Jako výsledek své práce ve Filadelfii roku 1887 zveřejnil 781 světlotisků pod názvem Animal Locomotion a The Human Figure in Motion. V roce 1883 vynalezl kameru, která umožňovala zachytit celou sérii expozic na jednu desku, čímž získal pohybový diagram. Později zkonstruoval kameru, která při každém osvitu udělala samostatný snímek jedné pohybové fáze. Zoopraxiskop je promítačka, kde jsou na kotouči nalepené fotografie. Při točení klikou se kotouč otáčel a přes čočky se na plátno promítal pohybující se obraz.

Programátor videohry Barbarian II: The Dungeon of Drax z roku 1988 Steve Brown využil k animaci postav chronofotografie pohybu člověka z díla Eadwearda Muybridge Human in Motion která byla vydána roku 1901. Výsledné animace byly několika inzerenty hodnoceny jako velmi realistické a detailní.