Užívala též jména Ella nebo Ela Poznerová (původně se psala Posnerová).Studovala herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze u Marie Laudové-Hořicové - absolvovala v roce 1924. V sezóně 1924/1925 působila v divadle Rokoko, poté...
Životopis
Užívala též jména Ella nebo Ela Poznerová (původně se psala Posnerová).
Studovala herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze u Marie Laudové-Hořicové - absolvovala v roce 1924. V sezóně 1924/1925 působila v divadle Rokoko, poté v sezóně 1925/1926 pokračovala ve studiu na dramatické konzervatoři v Paříži. Do ND byla angažována 1.9.1926 v Hilarově éře, zprvu na zkušební pobyt 1926/1927 a pak v letech 1927-1940 jako členka činohry ND. Roku 1928 vyhrála díky líbivému zjevu a fotogeničnosti soutěž o Miss Europe v Berlíně (v české části soutěže obsadila 3. místo). Mládí a krása ji předurčovaly k milovnickým rolím a francouzská hlasová průprava zase ke konverzačním komediím. Dramaticky vypjatou roli vražednice sehrála v němém filmu Chudá holka (1929). Od 30. let hrála ve zvukových filmech – např. Filozofská historie či U snědeného krámu . V roce 1940 však dostala v Národním divadle vynucenou výpověď z rasových důvodů.
Po osvobození v roce 1945 vystupovala pohostinsky v různých představeních (v Divadle města Žižkova,1947; ve Vrchlického Noci na Karlštejně, uváděné na nádvoří hradu Karlštejna). K ND se vrátila v letech 1954-1970 (1954-1962) jako inspicientka činohry a asistentka režie, 1962 znovu angažována do činohry ND, 31.12.1970 penzionována). Spolupracovala jako asistentka režie na inscenacích Obrněný vlak 14-69, premiéra v sezóně 1953/1954, Radúz a Mahulena, premiéra v sezóně 1954/1955, Vzdorokrál, táž sezóna, Otec, premiéra v sezóně 1955/1956.
Na deskách Supraphon je zachycena jako Hlasatelka v rozhlase z Matky Karla Čapka, kterou alternovala s Marií Burešovou (ta je nahrána ve filmu Národní
umělkyně Leopolda Dostalová), Strouhalka v Maryše bratří Mrštíků (tit. role - M. Glázrová, Lízalka - J. Šejbalová) a Dáma v náměsíčné scéně lady Macbeth (Shakespeare: Macbeth). V Čapkovi a Shakespearovi je partnerkou Leopoldy Dostalové. Televize ji zachytila v přepisu Krejčovy inscenace Topolovy hry Jejich den (1962), kde hrála menší roli Ženy výpravčího. 16. 5. 1968 obdržela čestný, ale bezvýznamný titul zasloužilá členka.
Národního divadla - nepatřila totiž k politickým prominentům. Pro Divadelní oddělení Národního muzea nahrála dvě rekonstrukce rolí Jarmily Horákové (Chantecler, Huon z Bordeaux) a cenné vzpomínky.
PhDr. Jaromír Kazda, teatrolog
Studovala herectví na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze u Marie Laudové-Hořicové - absolvovala v roce 1924. V sezóně 1924/1925 působila v divadle Rokoko, poté v sezóně 1925/1926 pokračovala ve studiu na dramatické konzervatoři v Paříži. Do ND byla angažována 1.9.1926 v Hilarově éře, zprvu na zkušební pobyt 1926/1927 a pak v letech 1927-1940 jako členka činohry ND. Roku 1928 vyhrála díky líbivému zjevu a fotogeničnosti soutěž o Miss Europe v Berlíně (v české části soutěže obsadila 3. místo). Mládí a krása ji předurčovaly k milovnickým rolím a francouzská hlasová průprava zase ke konverzačním komediím. Dramaticky vypjatou roli vražednice sehrála v němém filmu Chudá holka (1929). Od 30. let hrála ve zvukových filmech – např. Filozofská historie či U snědeného krámu . V roce 1940 však dostala v Národním divadle vynucenou výpověď z rasových důvodů.
Po osvobození v roce 1945 vystupovala pohostinsky v různých představeních (v Divadle města Žižkova,1947; ve Vrchlického Noci na Karlštejně, uváděné na nádvoří hradu Karlštejna). K ND se vrátila v letech 1954-1970 (1954-1962) jako inspicientka činohry a asistentka režie, 1962 znovu angažována do činohry ND, 31.12.1970 penzionována). Spolupracovala jako asistentka režie na inscenacích Obrněný vlak 14-69, premiéra v sezóně 1953/1954, Radúz a Mahulena, premiéra v sezóně 1954/1955, Vzdorokrál, táž sezóna, Otec, premiéra v sezóně 1955/1956.
Na deskách Supraphon je zachycena jako Hlasatelka v rozhlase z Matky Karla Čapka, kterou alternovala s Marií Burešovou (ta je nahrána ve filmu Národní
umělkyně Leopolda Dostalová), Strouhalka v Maryše bratří Mrštíků (tit. role - M. Glázrová, Lízalka - J. Šejbalová) a Dáma v náměsíčné scéně lady Macbeth (Shakespeare: Macbeth). V Čapkovi a Shakespearovi je partnerkou Leopoldy Dostalové. Televize ji zachytila v přepisu Krejčovy inscenace Topolovy hry Jejich den (1962), kde hrála menší roli Ženy výpravčího. 16. 5. 1968 obdržela čestný, ale bezvýznamný titul zasloužilá členka.
Národního divadla - nepatřila totiž k politickým prominentům. Pro Divadelní oddělení Národního muzea nahrála dvě rekonstrukce rolí Jarmily Horákové (Chantecler, Huon z Bordeaux) a cenné vzpomínky.
PhDr. Jaromír Kazda, teatrolog