zavřít
Upravit životopis

Životopis

Narodila se v sokolské rodině, její otec Alois Věchet byl vynikajícím sokolským gymnastou. Od dětství se, zprvu pod vedením svého otce, později Luboše Ogouna, věnovala gymnastice. Byla též výborná krasobruslařka, ale gymnastika nakonec zvítězila.

V roce 1949 zvítězila mezi dorostenkami v přeboru Československé obce sokolské a následující rok již reprezentovala Československo při mezinárodním utkání s Rumunskem. Po ukončení gymnázia studuje FTVS UK. V 21 letech v roce 1952 na olympijských hrách v Helsinkách největší měrou přispěla k třetímu místu československého družstva.

V následujících letech se, zprvu ztěžka, prosazovala s novým pojetím, když do svých volných sestav zařazuje akrobatické a taneční prvky. Na MS v roce 1958 jako první závodnice předvedla ve finále prostných salto vzad.

Na olympiádě v australském Melbourne získala stříbro na kladině, v prostných a na bradlech skončila na čtvrtém místě. Vrchol její kariéry přišel na olympiádě v Římě, kde získala zlato na kladině a stala se tak jedinou závodnicí, která narušila jinak 100 % medailový zisk reprezentantek Sovětského svazu. Navíc v prostných skončila na čtvrtém místě, a výrazně tak pomohla československému družstvu ke stříbrným medailím.

Připravovala se ještě na olympiádu v Tokiu (1964), ale pak byla z dosud ne zcela vyjasněných důvodů přinucena vzdát se reprezentace. Po tomto nuceném ukončení kariéry pracovala v šoubyznisu, nejprve v Československé lední revue, v letech 1965-1966 pak spolu s basketbalovými kouzelníky Harlem Globetrotters. Po návratu do vlasti ji agaentura Pragokoncert zaměstnávala v různých revuálních programech v zahraničí, vedla kursy redukční gymnastiky pro ženy a koncem sedmdesátých let se vrátila ke své profesi jako vedoucí trenérka tréninkového střediska mládeže, kde měla na starosti začínající gymnastky. V roce 1960 získala ocenění nejlepší sportovec roku ČSSR.

Po převratu začala pracovat na projektu polyfunkčního domu ženské krásy. 11. října 1991 měla ve vinárně U Fausta v Praze na Karlově náměstí schůzku se svým právníkem. Na schůzce náhle uprostřed hovoru omdlela a ani okamžitý zásah přítomných lékařů z blízké nemocnice už ji nedokázal pomoci[1]. Smrt zapříčinilo prasknutí krční tepny v místě chorobného rozšíření tepny (aneurysma). Jednalo se o vrozenou skrytou vadu, následná pitva navíc odhalila dva malé infarkty, které Bosáková patrně bez povšimnutí prodělala. Pohřbena je na pražském Vinohradském hřbitově.

Mistrovství světa
1958: Moskva, (SSSR), prostná, 1. místo
1958: Moskva, (SSSR), kladina, 1. místo
1962: Praha, (Československo) kladina, 1. místo
1962: Praha, (Československo) bradla, 2. místo
1962: Praha, (Československo) družstva, 2. místo

Olympijské hry
1956: Melbourne (Austrálie), kladina, 2. místo
1960: Řím (Itálie), kladina, 1. místo
1960: Řím (Itálie), družstva, 2. místo

Mohli by vás také zajímat…