zavřít
Upravit životopis

Životopis

František Xaver Brixi patří mezi nejvýznamnější české skladatele působící v 18. století v našich zemích. Stylově se svou tvorbou řadí k hudebnímu předklasicismu a ranému klasicismu. Svými kompozičními postupy velmi ovlivnil své současníky. Jeho díla lze nalézt téměř v každé naší chrámové či zámecké sbírce historických hudebnin a setkáme se s nimi i v mnoha zahraničních fondech.

František Xaver Brixi, syn proslulého pražského varhaníka Šimona Brixiho, vystudoval hudebně zaměřené piaristické gymnázium v Kosmonosích (1744 - 1748). Po je ho ukončení působil v mnoha pražských chrámech jako varhaník (též v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně). Mezi uznávané skladatele se zařadil velmi záhy, o čemž svědčí četné skladby, prováděné v letech 1758 – 1771 na každoročních svatojánských slavnostech, pořádaných na lodích poblíž Karlova mostu. Dá se říci, že doma ve své době zcela dominoval. Roku 1759 se stal kapelníkem katedrály sv.Víta. Tuto, v tehdejších dobách snad nejvýznamnější funkci v pražském hudebním životě zastával až do své smrti. Jeho umělecký věhlas pronikl velmi brzy i do zahraničí. V Polsku, Rakousku i na západě Německu patřil v sedmdesátých a osmdesátých letech k nejhranějším autorům chrámové hudby. Mnichovští jezuité od něho několik let objednávali hudbu k duchovním dramatům. 167 jeho děl je dodnes v opisech zachováno v klášteře cisterciáků v Ottobeurenu.

Dílo
Ačkoli František Xaver Brixi žil ještě v době baroka, jeho hudba je předzvěstí klasicismu - v jeho skladbách se objevují nové prvky: projasněnost výrazu, svěží rytmické cítění a promyšlenost stavby, tedy postupy typické pro klasicistní hudbu. V tom také tkví jeho největší objevitelský přínos a význam. Brixi hojně uplatňoval synkopy a trioly a stálým kombinováním nejrůznějších rytmických útvarů, nepravidelnostmi a přesahy se vyhýbal jednotvárnosti, do které upadalo mnoho jeho současníků. Ty převyšoval i složitější harmonií a pestrostí formálního členění. Jeho skladby jsou plny vnitřního napětí, které jim dodával důrazem na hudební výraz skladby, což v té době rozhodně nebylo běžné. Brixi za svůj život zkomponoval obrovské množství skladeb (kolem 500). Jedná se převážně o církevní hudbu (přes sto mší a dalších téměř 300 skladeb včetně oratorií, smutečních mší, litanií, varhanních skladeb, koncertů ad.). V českých zemí a mnoha zemích Evropy patřily Brixiho skladby po celou druhou polovinu 18. století k nejhranějším. Zemřel poměrně mlád, patrně na tuberkulózu.

Nejvýznamnější skladby
- Missa integra d moll
- Opus patheticum de septem doloribus Beatae Marae Virginis
- Concerto in D major
- Judas Iscariothes - Oratorium pro die sacro Parasceves
- Missa solemnis D dur -mše pro sóla, sbor, orchestr a varhany
- Litanie de seto Benedieto
- Confiteor Tibi Domine
- Sinfonia in D
- Bitevní sinfonie
- Fuga in A minor
- Pastoral in C major
- Preludium C Dur
- Regina coeli

František Xaver Brixi

39 let, varhaník, hudebník a skladatel