Harold Eugene Edgerton

vynálezce, inženýr

Narození:
6. dubna 1903
Úmrtí:
4. ledna 1990
Upravit profil
Harold Eugene Edgerton byl významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie. Podílel se na vývoji nových metod sériového snímání, které sloužily k výzkumu jednotlivých fází pohybu. Navázal na výzkumy...

Životopis

Harold Eugene Edgerton byl významný americký inženýr, vynálezce stroboskopu a pionýr vysokorychlostní chronofotografie. Podílel se na vývoji nových metod sériového snímání, které sloužily k výzkumu jednotlivých fází pohybu. Navázal na výzkumy Eadwearda Muybridge, který se začal o pohyb zajímat již v roce 1873.

VYNÁLEZY
Již při studiu na Massachusettském technologickém institutu se Edgerton věnoval vynálezům v oblasti vysokorychlostní fotografie. V roce 1927 získal magisterský titul.

Stroboskop
Roku 1923 Harold Edgerton vynalezl xenonový blesk a synchronizaci. V roce 1931 Harold Edgerton vynalezl elektronickou obdobu stroboskopu, při které použil přerušované elektronické výbojkové světlo. Ve své době jej použil ke studiu strojních součástí synchronních motorů v pohybu. O něco později použil sérii velmi krátkých záblesků světla k vytvoření ostrých fotografií velmi rychle se pohybujících objektů. Dokázal vytvořit záblesky o délce 1/500 000 sekundy. Tento krátký čas spolu s precizní synchronizací vedly ke vzniku fotografií rozprskávajícího se balónku naplněného vodou nebo průniku střely jablkem.

V roce 1937 spolu s albánským fotografem Gjonem Milim zaznamenali rychlé pohyby osvícené stroboskopem na jedno políčko filmu. Vznikly tak známé fotografie kapky mléka dopadající na rozpálený červený kov, okamžik výkopu rugbyového míče, odpálení golfového míčku, piruety baletky, nebo tenisty při podání.

Tyto historické série sekvenčních obrázků byly důležitým impulsem k rozvoji „pohyblivých obrazů“ kinofilmu.

Nukleární fotografie
Edgerton pracoval od roku 1940 na armádním projektu, při kterém vyvinul tzv. repatronickou kameru. S její pomocí pořídil snímek výbuchu jaderné bomby. Expoziční doby klesaly až k časům okolo deseti nanosekund. K tak krátkému času expozice poskytla dostatek světla samotná exploze bomby.