Heinrich Schliemann, celým jménem Johan Ludvik Heinrich Julius Schliemann byl německý podnikatel, obchodník a archeolog. Pátral na severozápadě Malé Asie a podle popisů krajiny v Homérově eposu Ilias (Iliada) nalezl legedární město Trója a později i Mykény.

Dětství
Jeho otec, chudý evangelický pastor, v něm vymyšlenými příběhy probudil víru v reálný základ vyprávění a popisů v Homérovských eposech a také touhu jednou nalézt bájnou Tróju. Po smrti Heinrichovy matky, (když mu bylo devět let,) ho již vychovával jen on, ale začal pít, a tak celá rodina žila v chudobě. Od roku 1833 do roku 1836 chodil Schliemann do základní školy v Neusterlitzu a od roku 1836 do roku 1841 pak do knihkupeckého učení, kde poprvé slyšel Homéra v řečtině.

Úspěšná kariéra
Kvůli nemoci odešel z knihkupeckého učení a nechal se najmout na loď, která plula z Hamburku do Venezuely, ale ztroskotala. Pak se stal účetním a úředníkem v Amsterdamské společnosti a když byl roku 1846 firmou přeložen do Ruska, zde si založil vlastní firmu. Obchodoval ale po celém světě, jeden čas podnikal i ve Spojených státech amerických, kde se stal i jejich občanem.

Splněný sen
Když usoudil, že vydělal dostatek majetku (1858), rozhodl se studovat historii starého Řecka, aby mohl odjet pátrat po bájné a jím tolik obdivované Tróji. Rozhodnutí úspěšného obchodníka nikdo nechápal, ale na něm trval. Navštívil při studiu archeologie řadu míst v Evropě i mimo Evropu (Paříž, Japonsko, Čína, Skandinávie, Sýrie…). Vydal také knihu, ve které popisoval, kde by se Trója podle něj měla nacházet. Nakonec podle Homérova vyprávění nalezl polohu, kde kdysi mělo město stát a na kopci Hisarlik v říjnu 1871 zahájil výkopy, což umožnily jeho známosti s diplomaty, neboť sultánovi (kterému půda patřila) se jeho archeologické záměry vůbec nelíbily. Tróju skutečně objevil a po hledání v Mykénách se k ní ještě vrátil.

Při vykopávkách v Mykénách se řídil díly dramatiků Aischyla a Euripida. Nalezl například několik hrobů, v nichž byli mrtví obloženi zlatem. Původně považoval nálezy Mykénské kultury za nálezy kultury Milétské.

Zemřel, když ho v nemocnici, pro jeho chudý vzhled a ze strachu, že za léčbu nezaplatí, odmítli ošetřit. Když se pak přišlo na to, kdo to byl, byl pochován v Athénách.

Zajímavosti
- Byl velmi nadaný k učení jazyků a měl vynikající paměť: Dorozuměl se až v 13 jazycích (anglicky, nizozemsky, francouzsky, španělsky, italsky, portugalsky, rusky, starou a moderní řečtinou, …). Učil se jich 25, během celého života a talent pro ně vždy zapíral. (Během svých studií ruštiny dostal Schliemann dvakrát výpověď z bytu pro rušení sousedů řečmi, jimž nikdo nerozumí.)
- Nejspíš byl dítětem štěstěny: Když u holandských břehů ztroskotala loď jedině jeho zavazadlo doplavalo téměř neporušené na pláž; Jindy požár zničil celé dřevěné město krom pár domů kamenného hotelu, kde Schliemann nocoval.
- Když jel do Ameriky pátrat po nezvěstném bratrovi a dověděl se, že je již mrtev, nedalo mu to a přítomnosti na kontinentu využil k návštěvě amerického prezidenta ve Washingtonu.
- Oženil se s krásou neoplývající Kateřinou Petrovnou Lyšinovou, ale neúspěch v osobním životě kompenzoval úspěchy v obchodě.
- Měl talent a možná jistou chladnokrevnou schopnost využít ku svému prospěchu všechno, co se namanulo. Například při požáru nakoupil suroviny, po kterých byla druhý den maximální poptávka.
- Zajímavá je také otázka jeho státní příslušnosti, neboť byl poddaným ruského cara, tedy občanem Carského ruska a zároveň byl i právoplatným občanem Spojených států amerických.