zavřít
Upravit životopis

Životopis

Ivo Budil vystudoval filosofii a historii na pražské Přírodovědecké fakultě University Karlovy a po propuštění z rozhlasové redakce se živil jako skladník a strojník. Budil měl neobyčejně široký okruh zájmů, byl pracovitým a pilným novinářem, který se mimo své profese stal také významným populizátorem vědy. Budil stál také u startu digitální stanice Českého rozhlasu Leonardo.

Když byla v lednu r. 1999 na Kleti manželi Tichými objevena planetka č. 29 738, byla vypsána veřejná soutěž na její pojmenování a na návrh Petra Sobotky byla v r. 2002 pojmenována po Ivu Budilovi. Člen Rady pro popularizaci vědy při Akademii věd ČR. Ivo Budil zemřel po krátké těžké nemoci ve věku 74 let.

Rozhlas a tisk:
Redaktor Ivo Budil většinu svého pracovního života zasvětil práci pro Československý a pozdější Český rozhlas a pro mnoho posluchačů bude jeho jméno spojeno s komentováním přistání prvních lidí na Měsíci. Do rozhlasu nastoupil Budil v r. 1955 a až do r. 1974, kdy byl pro své smýšlení a nesouhlas s normalizací za dramatických okolností propuštěn, pracoval v redakci vědy a techniky.

Novinařině se znovu mohl věnovat od r. 1980, kdy nastoupil do časopisu Vesmír. Jako redaktor Vesmíru pracoval plných 10 let a za jeho působení se úroveň časopisu značně zvedla. Po sametové revoluci bylo Budilovi umožněno vrátit se do rozhlasu zpět do redakce vědy a techniky, kde se stal vedoucím. Od r. 1992 připravoval pro ČR 2 stanici Praha legendární týdeníky Meteor; Svět, věda a my; Křižovatky vědy. Od r. 2005 působil Budil jako externí rozhlasový redaktor pro stanici Leonardo, pro niž každý den připravoval do dopoledního vysílání desetiminutové rozhovory s předními českými vědci a kromě těchto programů pravidelně zpracovával vědeckotechnické příspěvky do Dobrých jiter stanice Praha.

Spisovatelská činnost:
Na kontě Ivo Budila najdeme také několik knižních titulů. S některými vědci jako spoluautor sepsal zajímavé publikace. Tajemné hlubiny času přináší rozhovory o geologické minulosti Čech, které Budil vedl v letech 1999 – 2oo2 v rozhlasovém populárněvědeckém magazínu Meteor s profesorem Ivo Chlupáčem. Ze spolupráce s profesorem Vratislavem Schreibrem vznikly Křižovatky medicíny a Nové křižovatky medicíny.