J. O. Ogunmakin alias Ayo je dívka s romskými a černošskými předky, která se narodila v Německu, žila v New Yorku a Paříži a neskrývá svůj vztah k africké Nigérii. Stejně pestrá je i její hudba, podmanivá směs folku, jazzu, country i reggae. Tyhle nahořklé písně zpívané trochu nosovým hlasem zařezávajícím se posluchači do uší jako dlouhý tenký nůž jsou většinou o lásce, o naději a skutečném životě. Tahle žena přesvědčivá jako pistole v zádech má sílu dvanáctileté whisky, ochutnejte.

V roce 2006 vyšlo její album s názvem Joyful. Co to je vlastně za desku? Zprvu je nutné napsat, že se opravdu těžko škatulkuje. Někde je Ayo řazená k neo-soulu, někde k folk-soulu, pravdou ovšem je, že její záběr je daleko širší. Z hudby lze naprosto zřetelně vysledovat vliv pařížských šansonů, afrických rytmů, jazzu a špetky reggae. Stejně jako její muzika je i samotná Ayo hodně "universální", a to nejen z hlediska internacionality. Ayo nejenže zpívá, ona ovládá i hru na klavír, na kytaru a na housle a v nespolední řadě si to, co zpívá, i skládá.