Jacek Malczewski byl polský malíř modernismu a symbolismu. Jeho otec byl Julian Malczewski, matka Marie, roz. Szymanowska.
Mládí a studia
Vyrůstal ve staré zchudlé měšťanské rodině a byl svými rodiči i školně vzděláván. Ve l3 letech byl...
Životopis
Jacek Malczewski byl polský malíř modernismu a symbolismu. Jeho otec byl Julian Malczewski, matka Marie, roz. Szymanowska.
Mládí a studia
Vyrůstal ve staré zchudlé měšťanské rodině a byl svými rodiči i školně vzděláván. Ve l3 letech byl poslán na statek svého strýce. R. 1871 přišel do Krakova, kde studoval na gymnasiu, a současně byl externím posluchačem na Škole výtvarných umění, pozdější Výtvarné akademii. První ředitel této školy, slavný malíř historických témat Jan Matejko, rozpoznal talent Malczewského a přemluvil jej k okamžitému studiu výtvarného umění, které pak M. doplnil na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. R. 1887 se oženil /manželka dcera krakovského lékárníka Julie Gralewska/. R. 1888 narozena dcera Juilie, a pak r. 1892 syn Rafael - později také výtvarný umělec. R. 1897 založil krakovské sdružení umělců SZTUKA - jeho členy byli m.j i malíři T. Axentowicz /1859-1938/, J.Mehoffer/1869-1946/, S. Wyspiaňski/1869-1907/. Svým dílem se již na přelomu staletí stal jednou z ústředních postav hnutí Mladé Polsko.
Malířská dráha
Malczewski maluje nejprve žánrové zpracování krajin, a realistické historické obrazy v duchu romantiky v převážně tmavých barvách pod vlivem Artura Grottgerse.Od roku 1884 se v důsledku smrti otce objevuje v jeho tvorbě častěji motiv smrti. Kolem r. 1890 se začíná přiklánět k su, obsahem však zůstává věrný historickým tématům. K jeho nejznámějším obrazům patří: Śmierć Ellenai / Smrt Heleny 1883/, Wigilia na Syberii/ Štědrý večer na Sibiři 1892/, Melancholia /1890-1894/, a Bledne kolo /Bludný kruh 1895-1897/. Namaloval též celou řadu autoportrétů. Známý je jeho cyklus Polonia z časů I. sv. války a triptych Můj pohřeb z r. 1923.
Profesorem na akademii
R. 1896 vrací se na krakovskou akademii jako její profesor, ale po konfliktu s rektorem akademie malířem J. Falatem (1853-1929) r. 1900 akademii opouští a 10let je velmi uznávaným malířem na volné noze. R. l910 se stává rektorem Akademie T. Axentowicz, který Malczewského povolává zpět do profesorského sboru a r. 1912 je rektorem zvolen sám Malczewski. V této funkci pak setrvává až do r. 1921. Přes své časté pobyty v zahraničí (Francie, Německo, Rakousko, Itálie, Řecko, Turecko), nejvíce jeho tvorbu ovlivnilo polské umění a lidová tvorba.
Mládí a studia
Vyrůstal ve staré zchudlé měšťanské rodině a byl svými rodiči i školně vzděláván. Ve l3 letech byl poslán na statek svého strýce. R. 1871 přišel do Krakova, kde studoval na gymnasiu, a současně byl externím posluchačem na Škole výtvarných umění, pozdější Výtvarné akademii. První ředitel této školy, slavný malíř historických témat Jan Matejko, rozpoznal talent Malczewského a přemluvil jej k okamžitému studiu výtvarného umění, které pak M. doplnil na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. R. 1887 se oženil /manželka dcera krakovského lékárníka Julie Gralewska/. R. 1888 narozena dcera Juilie, a pak r. 1892 syn Rafael - později také výtvarný umělec. R. 1897 založil krakovské sdružení umělců SZTUKA - jeho členy byli m.j i malíři T. Axentowicz /1859-1938/, J.Mehoffer/1869-1946/, S. Wyspiaňski/1869-1907/. Svým dílem se již na přelomu staletí stal jednou z ústředních postav hnutí Mladé Polsko.
Malířská dráha
Malczewski maluje nejprve žánrové zpracování krajin, a realistické historické obrazy v duchu romantiky v převážně tmavých barvách pod vlivem Artura Grottgerse.Od roku 1884 se v důsledku smrti otce objevuje v jeho tvorbě častěji motiv smrti. Kolem r. 1890 se začíná přiklánět k su, obsahem však zůstává věrný historickým tématům. K jeho nejznámějším obrazům patří: Śmierć Ellenai / Smrt Heleny 1883/, Wigilia na Syberii/ Štědrý večer na Sibiři 1892/, Melancholia /1890-1894/, a Bledne kolo /Bludný kruh 1895-1897/. Namaloval též celou řadu autoportrétů. Známý je jeho cyklus Polonia z časů I. sv. války a triptych Můj pohřeb z r. 1923.
Profesorem na akademii
R. 1896 vrací se na krakovskou akademii jako její profesor, ale po konfliktu s rektorem akademie malířem J. Falatem (1853-1929) r. 1900 akademii opouští a 10let je velmi uznávaným malířem na volné noze. R. l910 se stává rektorem Akademie T. Axentowicz, který Malczewského povolává zpět do profesorského sboru a r. 1912 je rektorem zvolen sám Malczewski. V této funkci pak setrvává až do r. 1921. Přes své časté pobyty v zahraničí (Francie, Německo, Rakousko, Itálie, Řecko, Turecko), nejvíce jeho tvorbu ovlivnilo polské umění a lidová tvorba.