Jan Malypetr byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem (známější pod jménem „agrárníci“).
Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny. Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou...
Životopis
Jan Malypetr byl český pravicový politik, v letech 1932–1935 předseda československé vlády. Byl členem (známější pod jménem „agrárníci“).
Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny. Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.
V roce 1899 vstoupil Malypetr do Republikánské strany československého venkova (známější jako agrární strana), kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.
Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem je český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.
Činnost ve vládě :
Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922 - 1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.
Díky razantnímu postupu Malypetrovy vlády v roce 1933 překonalo Československo, například v porovnání se západní Evropou, poměrně úspěšně následky světové hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal použít mimořádných prostředků - vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu.
Liga proti bolševismu :
V roce 1939 se po německé okupaci stáhl z politiky, jako pravicový, (a z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik, však v době Protektorátu nijak nestrádal.
V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil v roce 1944 Ligu proti bolševismu.
Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s fašisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.
Jan Malypetr pocházel ze statkářské rodiny. Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani. Po ukončení studií pracoval na rodinném statku.
V roce 1899 vstoupil Malypetr do Republikánské strany československého venkova (známější jako agrární strana), kde se stal v roce 1906 členem výkonného výboru. Od roku 1911 působil jako starosta v rodných Klobukách, od roku 1914 potom jako okresní starosta ve Slaném.
Při osamostatnění Československa v roce 1918 se Jan Malypetr stal členem prvního „najmenovaného“ Národního shromáždění, o dva roky později svůj poslanecký mandát obhájil i v řádných volbách. Poslancem zůstal po celou dobu trvání samostatného Československa, tj. až do roku 1939. Jeho vnukem je český spisovatel a politický vězeň 50. let Jiří Stránský.
Činnost ve vládě :
Jan Malypetr vstoupil poprvé do vlády v letech 1922 - 1925, kdy zastával funkci ministra vnitra. V roce 1932 ho prezident Masaryk poprvé jmenoval předsedou vlády. V této funkci setrval Malypetr do roku 1935, sestavil postupně tři vlády.
Díky razantnímu postupu Malypetrovy vlády v roce 1933 překonalo Československo, například v porovnání se západní Evropou, poměrně úspěšně následky světové hospodářské krize. K tomuto účelu neváhal použít mimořádných prostředků - vláda měla v tomto období odhlasovány rozšířené pravomoci a byla tak schopna přijímat řadu opatření velice rychle a bez nutnosti souhlasu parlamentu.
Liga proti bolševismu :
V roce 1939 se po německé okupaci stáhl z politiky, jako pravicový, (a z pohledu nacistických okupantů) relativně bezproblémový politik, však v době Protektorátu nijak nestrádal.
V reakci na československo-sovětskou spojeneckou smlouvu podepsanou v roce 1943 v Moskvě Edvardem Benešem spoluzaložil v roce 1944 Ligu proti bolševismu.
Tento akt byl po osvobození v roce 1945 chápán jako kolaborace s fašisty a Jan Malypetr je spolu s ostatními členy předsednictva Ligy postaven před soud. Vina mu ale nebyla prokázána a byl postupně zproštěn všech obvinění.