zavřít
Upravit životopis

Životopis

Jan van Eyck byl významný malíř pozdní gotiky pocházející z Nizozemska. Společně se svým bratrem Hubertem van Eyckem je pokládán za jednoho z prvních malířů využívajícího olejomalby, nesprávně však považovaný za tvůrce. K nejvýraznějším rysům jeho maleb patří přesné popisné vystižení detailů, nesmírně jemná a minuciózní malba a kresba, důsledné využívání perspektivy při kompozici prostoru, přesné vystižení světelných poměrů průzračného, rozptýleného světla s výrazným uplatněním stínování.

Jeho asi nejrozsáhlejší dílo je Gentský oltář (z roku 1432), který visí v gentské katedrále sv. Bava. Pracoval na něm se svým bratrem Hubertem. Dodnes není jasné, který z obou bratrů přispěl ke vzniku díla více. Má se za to, že Hubert dílo započal a Jan jej dokončil. Klanění se beránkovi, ústřední motiv celého oltáře, nás jakoby vtahuje do svého děje. Jeho krajina je detailně propracovaná a celá je prolita světlem.

Dalším jeho dílem je Svatba Arnolfiniových. Jde o původně nepojmenovaný dvojportrét, dnes patřící londýnské National Gallery. Skoro každý detail na obraze má symbolický význam, např. ovoce na parapetu (plodnost, vyhnání z ráje), psík (věrnost, láska), botky (posvátnost manželství) atd. Jan van Eyck na něm vzdal hold lidské vzájemnosti. Novomanželé vyzařují něhou, odpovědností a vzájemnou úctou. Dílem samo o sobě je zrcadlo, na němž je zachycen jak autorův titěrný autoportrét, tak i čtvrtá osoba, která byla možná dalším oficiálním svědkem svatebního obřadu.

Dílo
- Gentský oltář - 1432 - katedrála Sv. Bavona, Gent, Belgie (ilustruje část apokalypsy sv. Jana; hlavní motiv Klanění božímu beránkovi: mnohafigurální kompozice; oltář obklopují andělé, nad oltářem se vznáší duch svatý v podobě bílé holubice; v popředí vpravo 12 apoštolů, vlevo ti, kdo „uvěřili v Krista dříve, než přišel“ (proroci, církevní otcové, pohan Vergilius v bílém – „křesťan duchem“); nahoře vpravo průvod panen a mučednic)
- Adam a Eva (desková malba z vnitřního prostoru Gentského oltáře)
- Zvěstování (malba nacházející se v horní části vnější strany oltáře; čtyři desky nahoře lemované výklenky)
- Muž v červeném turbanu - 1433 - National Gallery, Londýn (údajný autoportrét; pohled portrétovaného směřuje přímo k divákovi, což je pro pozdní gotické malířství novinkou)
- Madona kancléře Rolina - ~1433 - Louvre, Paříž (představuje Nicholase Rolina, kancléře Filipa III. Dobrého, jenž klečí před madonou a Ježíškem; zobrazení setkání světské osoby se svatými postavami je neobvyklé; religiózní tématika, ale za románskými okny výhled na město a krajinu)
- Podobizna manželů Arnolfiniových 1434 - National Gallery, Londýn (dvojportrét Giovanniho Arnofiniho a Giovanny Cenami zachycující jejich svatbu; atmosféra připomíná obrazy s religiózní tématikou, neboť portrét zveličuje hlavní hrdiny a glorifikuje svátost manželství, současně realisticky ztvárňuje typický ceremoniál v té době; jediná svíce na lustru symbolizuje všudypřítomnost Boha; pes stojící u nohou manželů symbolizuje věrnost a oddanost)
- Portrét Giovanniho Arnofiniho - ~1434 - Staatliche Museen, Gemäldegalerie, Berlín (Giovanni Arnolfini byl kupec z Luccy, který se usadil v Bruggách, Filip III. Dobrý ho jmenoval svým rádcem; na jeho dvoře se Giovanni seznámil s Janem van Eyckem)
- Kardinál Niccolò Albergati - ~1435 - Kunsthistorisches Museum, Vídeň
- Madona s dítětem - ~1437 - Staatliche Kunstsammlung, Drážďany
- Zvěstovaní Panně Marii - 1440 - (The Annunciation),olej na dřevě, Thyssen-Bornemisza Collection, Lugano-Castagnola, Švýcarsko.
- Madona z Luccy - 1436 - Städelsches Kunstinstitut, Frankfurt (religiózní téma Panny Marie s děťátkem narušuje prostá situace kojení)
- Madona kanovníka van der Paele - 1436 - Groeningemuseum, Bruggy (název dle zadavatele obrazu, jenž v bílém klečí před Pannou Marií a Ježíškem; scéna se odehrává v apsidě románského kostela, zachyceno v přiblížení, což posiluje intimitu okamžiku; statičnost postav; vlevo stojí sv. Donát, vpravo sv. Jiří)

Jan van Eyck

56 let, malíř