Někteří si ji pamatují ještě jako Janu Kopřivovou. Na televizních obrazovkách promlouvala jako programová hlasatelka k divákům celých patnáct let. Dnes přiznává, že je jí trochu líto, že si ji lidé pamatují víc z televizní reklamy na hubnutí než jako hlasatelku.

Cesta Jany Smutné do hlasatelny České televize vedla nezvykle přes chemickou průmyslovku. "Chtěla jsem jít ve šlépějích své starší sestry, která je dnes inženýrkou chemie, ale byl to opravdu úlet. Chemie mi od začátku k srdci nepřirostla, ale maminka chtěla, abych měla maturitu, takže Nejdřív odmaturuj a pak si dělej, co chceš," vzpomíná Jana Smutná.

Od druhého ročníku už chodila na lidovou konzervatoř, obor moderátorství a konferenciérství a "prolézala", jak sama říká, všechny recitační soutěže. Hned po maturitě šla pracovat jako hlasatelka do rozhlasu a o tři roky později ještě udělala konkurs na programovou hlasatelku České televize, kde pracovala externě až do roku 1993.

"Z kamery už jsem neměla strach, protože trému jsem si odbyla, když jsem poprvé sedla za mikrofon v rozhlase. To bylo opravdu příšerný." Jana Kopřivová současně pracovala v rádiu a v televizi, konferovala pódiové pořady s orchestrem Československé televize, koncerty Orchestru Václava Hybše a plesy.

"Pódiové pořady jsem dělala ráda. Byla to taková doba, že v rádiu ani v televizi nebylo moc prostorupro vlastní realizaci. V rozhlase jsem neměla tehdy svoje pořady, to bylo pořád - slyšeli jste nebo uslyšíte, a v televizi jsme měli napsané texty, od kterých jsme se nesměli odchýlit. A ještě k tomu v rozhlase, když mi bylo dvacet, tak mi starší kolegové pořád říkali, že jsem moc mladá a že si musím počkat, než ze mě bude hlasatelka, a teď mi ty dvacítky říkají, že jsem na ně stará. Je to komické."

Z TELEVIZE NA MATEŘSKOU
Na léta strávená v televizní hlasatelně vzpomíná ráda. "Třeba oblečení, to byla taková naše malá radost. Dostávali jsme malou finanční částku, za kterou jsme se mohly oblékat. Chodily jsme na módní přehlídky a vybíraly si šaty, a i když jsme je po čase musely odevzdat zpět televizi, měly jsme z nich radost. Tehdy bylo těžké sehnat hezké, nápadité oblečení."

Lidé se prý často ptají, zda neměla trému, když si představila za kamerou to množství lidí, které se na ní v domácnostech dívá. "To mi nevadilo. Ale co mi vadilo hodně, bylo to, že při častých exkurzích, které probíhaly v budově televize, stáli lidé s nosy přilepenými na skle do hlasatelny. To mě opravdu vyvádělo z míry," usmívá se Jana Smutná.

Na dotaz, kdy se vlastně vdávala, Jana dlouho počítala. "Bylo to na jaře a svítilo slunce. S tím datem mám fakt někdy potíže. Můj manžel se mi kvůli tomu směje, on si ho pamatuje dobře." V roce 1990 se Janě Smutné narodila dcera a ona se brzy vrátila ke své práci. Začala pracovat v Rádiu Alfa. "To už bylo úplně něco jiného. Změnila se doba, soukromá rádia znamenala pro všechny rozhlasáky ohromnou školu. Moderovala jsem svoje pořady, Elixír a Doteky, povídala jsem si s lidmi, říkala jsem si, co jsem chtěla, a teprve tady jsem se konečně opravdu rozmluvila."

ODEŠLA JSEM KVŮLI HUBNUTÍ
Jana se vrátila na krátký čas i do televize, odkud v roce 1993 musela odejít kvůli účinkování v televizní reklamě na hubnutí. "Nejdříve mi řekli, že reklamu smím udělat, a pak mě za to vyhodili. V první chvíli jsem to probrečela, ale pak jsem zjistila, že mi prokázali vlastně službu. Neodcházela jsem kvůli neschopnosti nebo z jiných profesionálních důvodů."

Jana Smutná pracuje ve farmaceutické firmě, je redaktorkou a moderátorkou Českého rozhlasu 2 - Praha, dříve v pořadu Host do domu, dnes v Kolotoči , a její velkou radostí je práce na projektu Audabiac - uměním ke svobodě, což je sociálně kulturní projekt určený dětem z dětských domovů. Je mluvčím projektu, shání finance, stará se o propagaci projektu.

A její radosti, když se jmenuje Smutná? "Nejsem vůbec smutná. Mám třináctiletou dceru, a protože jsem se vdávala pozdě, až v 35 letech, tak jsem si dobře vybrala a jsem šťastná a spokojená," usmívá se Jana Smutná.

KARIÉRA:
- Vystudovala Filozofickou fakultu UK - teorii kultury.
- 1973 - 2003 Český, později Československý rozhlas
- 1978 - 1993 ČST, později ČT
- 1993 - 1995 Rádio Alfa
- 1997- 1998 dramaturg pořadu Dámská jízda, ČT