Na českobudějovickém rodákovi Jaroslavu Modrém bylo již od počátku hokejové kariéry zřejmé, že z něj vyroste velká osobnost. Do nabitého prvoligového kádru Jihočechů nakoukl jako sedmnáctiletý v roce 1987, což tehdy nebylo v československé...
Životopis
Na českobudějovickém rodákovi Jaroslavu Modrém bylo již od počátku hokejové kariéry zřejmé, že z něj vyroste velká osobnost. Do nabitého prvoligového kádru Jihočechů nakoukl jako sedmnáctiletý v roce 1987, což tehdy nebylo v československé nejvyšší soutěži běžným jevem. Pozornost zámořských skautů poprvé upoutal na evropském šampionátu dorostenců v Kyjevě v roce 1988. Jeho výkony rostly, a tak nebylo překvapením, že byl v roce 1990 draftován týmem New Jersey Devils v 9. kole. V té době byl Modrý na vojně v Dukle Trenčín a mateřské České Budějovice mezitím sestoupily z nejvyšší soutěže. I díky návratu svého odchovance se však hned v následujícím roce vyškrábaly zpět.
V roce 1992 zamířil Modrý za moře do týmu New Jersey. První starty si Modrý v nejslavnější soutěži světa připsal již o rok později. V následujícím roce probíhala v zámoří výluka a Jaroslav zamířil zpět do Budějovic. Poté, co se znesvářené strany dohodly, odcestoval zpět za oceán a jen nedostatek odehraných zápasů v základní části způsobil, že se Modrého jméno neocitlo vyryté na Stanleyově poháru pro vítěze NHL.
V roce 1995 se „Modrák“ stěhoval nejdříve do hlavního města Kanady Ottawy, ale Senátoři ho ještě během ročníku vytrejdovali na opačný konec kontinentu - do Los Angeles. U „Kings“ působil až do roku 2005, ale začátky ve městě filmů nebyly vůbec jednoduché. Plných pět let Modrému trvalo, než si v Kalifornii vybudoval stabilní pozici, do té doby střídal hlavní tým s farmou.
Nejlepší sezónu mezi „Králi“ a zřejmě i v NHL zaznamenal v roce 2001-02, kdy posbíral 42 kanadských bodů, zúčastnil se All-star Game a byl vůdčí osobností obrany Los Angeles Kings. Rok poté poprvé nakoukl i do seniorské reprezentace Česka – debutoval v dvaatřiceti letech. Z MS ve Finsku si však medaili nepřivezl, tým skončil na 4. místě. Jako volný hráč pak podepsal týmu Atlanta Trashers, na premiéru si však musel počkat celý rok.
Během sezóny 2004-2005 panovala v zámoří výluka a neodehrál se ani jeden zápas. Po počátečním vyčkávání na start soutěže se Modrý, stejně jako většina zámořských hráčů, přesunul do Evropy a posílil hokejisty Liberce. Od prvního zápasu pak ukazoval libereckým fanouškům, co to znamená mít odehrané stovky zápasů v NHL. Brzy se stal pro tým nepostradatelný a když se zranil, pomáhal týmu alespoň jako jeden z členů realizačního týmu. Celkově si v základní části v 19 zápasech připsal na obránce téměř neuvěřitelných 10 bodů (3+7). V play-off pak již znovu na ledě pomohl čtyřmi body Liberci k bronzové medaili, první v historii klubu.
Po výluce oblékal dres Atlanty, ale v týmu vydržel pouze rok, poté byl vyměněn do Dallasu. V týmu Stars však sezónu 2006-2007 nedokončil a vrátil se do staronového působiště v Los Angeles. Během minulé sezóny ho znovu potkal trejd, kdy od tragicky hrajících Králů zamířil do týmu Philadelphia Flyers. Zde si po dlouhé době vyzkoušel play-off, ale Letce v semifinále vyřadili pozdější finalisté Pittsburgh Penguins.
Poté se Jaroslav Modrý rozhodl k návratu do české extraligy. V týmu Bílých Tygrů, kde odehrál i výlukový ročník v NHL v sezóně 2004/2005, nasbíral sedmnáct bodů, třikrát se radoval ze vstřelené branky. Vedení však již dopředu avizovalo, že s ním kontrakt neprodlouží a zkušený obránce tak bude pokračovat opět v modrobílém dresu, tentokráte plzeňském!
V roce 1992 zamířil Modrý za moře do týmu New Jersey. První starty si Modrý v nejslavnější soutěži světa připsal již o rok později. V následujícím roce probíhala v zámoří výluka a Jaroslav zamířil zpět do Budějovic. Poté, co se znesvářené strany dohodly, odcestoval zpět za oceán a jen nedostatek odehraných zápasů v základní části způsobil, že se Modrého jméno neocitlo vyryté na Stanleyově poháru pro vítěze NHL.
V roce 1995 se „Modrák“ stěhoval nejdříve do hlavního města Kanady Ottawy, ale Senátoři ho ještě během ročníku vytrejdovali na opačný konec kontinentu - do Los Angeles. U „Kings“ působil až do roku 2005, ale začátky ve městě filmů nebyly vůbec jednoduché. Plných pět let Modrému trvalo, než si v Kalifornii vybudoval stabilní pozici, do té doby střídal hlavní tým s farmou.
Nejlepší sezónu mezi „Králi“ a zřejmě i v NHL zaznamenal v roce 2001-02, kdy posbíral 42 kanadských bodů, zúčastnil se All-star Game a byl vůdčí osobností obrany Los Angeles Kings. Rok poté poprvé nakoukl i do seniorské reprezentace Česka – debutoval v dvaatřiceti letech. Z MS ve Finsku si však medaili nepřivezl, tým skončil na 4. místě. Jako volný hráč pak podepsal týmu Atlanta Trashers, na premiéru si však musel počkat celý rok.
Během sezóny 2004-2005 panovala v zámoří výluka a neodehrál se ani jeden zápas. Po počátečním vyčkávání na start soutěže se Modrý, stejně jako většina zámořských hráčů, přesunul do Evropy a posílil hokejisty Liberce. Od prvního zápasu pak ukazoval libereckým fanouškům, co to znamená mít odehrané stovky zápasů v NHL. Brzy se stal pro tým nepostradatelný a když se zranil, pomáhal týmu alespoň jako jeden z členů realizačního týmu. Celkově si v základní části v 19 zápasech připsal na obránce téměř neuvěřitelných 10 bodů (3+7). V play-off pak již znovu na ledě pomohl čtyřmi body Liberci k bronzové medaili, první v historii klubu.
Po výluce oblékal dres Atlanty, ale v týmu vydržel pouze rok, poté byl vyměněn do Dallasu. V týmu Stars však sezónu 2006-2007 nedokončil a vrátil se do staronového působiště v Los Angeles. Během minulé sezóny ho znovu potkal trejd, kdy od tragicky hrajících Králů zamířil do týmu Philadelphia Flyers. Zde si po dlouhé době vyzkoušel play-off, ale Letce v semifinále vyřadili pozdější finalisté Pittsburgh Penguins.
Poté se Jaroslav Modrý rozhodl k návratu do české extraligy. V týmu Bílých Tygrů, kde odehrál i výlukový ročník v NHL v sezóně 2004/2005, nasbíral sedmnáct bodů, třikrát se radoval ze vstřelené branky. Vedení však již dopředu avizovalo, že s ním kontrakt neprodlouží a zkušený obránce tak bude pokračovat opět v modrobílém dresu, tentokráte plzeňském!