Jarka Mottl byl tvůrce stovek písní, které se objevily např. v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích. Je chápán jako tvůrce prvního trampského písňového textu, je považován za klasika tohoto hudebního žánru. Jeho nejbližším...
Životopis
Jarka Mottl byl tvůrce stovek písní, které se objevily např. v desítkách filmů. Podílel se také na filmových scénářích. Je chápán jako tvůrce prvního trampského písňového textu, je považován za klasika tohoto hudebního žánru. Jeho nejbližším spolupracovníkem a spoluautorem byl v 30. letech scenárista, textař a libretista Karel Melíšek (1905-1942).
Mottl se od mládí pohyboval ve skautském prostředí a byl vyučený kuchař. Vystupoval také v tanečním a pěveckém sboru. V roce 1919 se uvedl textem písně V záři červánků na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu. Připojil se k osadé Ztracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž např. v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali např. se Settlery.
Trampská tematika se postupně dostala k širší veřejnosti a Mottl naopak čím dál více tvořil mimo tuto úzkou oblast. Jeho texty zpívali např. významní komici (Vlasta Burian, Ferenc Futurista a další). Další velké pole působnosti mu otevřel nástup zvukového filmu. Každý rok působil minimálně u jednoho z nich jako scenárista a u dvojnásobného počtu jako textař písní. Opět se zde často potkával např. s Burianem. Na několika filmech spolupracoval jakou autor námětu a zvukař, v jednom si pak dokonce epizodně zahrál. Společně s Karlem Melíškem a skladatelem Josefem Stelibským se od roku 1936 také podílel na vzniku mnoha operet. Ve výsledku písně z této produkce co do množství mnohonásobně převýšily počet trampských předchůdkyň.
Po roce 1948 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg. V roce 1969 vydala firma Supraphon dlouhohrající desku Ztracenka si zpívá s Mottlovými písněmi interpretovanými různými skupinami a zpěváky (Settleři, Kamarádi táborových ohňů, Eva Olmerová a další). Na osadu Mottl zajížděl i v pozdním věku.
Výběr písní:
Bessie
Škuner
Cariboo
Hledám děvče na neděli
Na osadě hráli
Ztracenka zpívá
Marta
Maminko mámo
Námořník
Kapitán
Hvězdičky vzplály
Neříkej, děvče, nikdy ne
Pirát
Kajak
Můj koníčku
Margaretta
Osamělý rváč
Čajová růže
Můj milý se vrátil
Mottl se od mládí pohyboval ve skautském prostředí a byl vyučený kuchař. Vystupoval také v tanečním a pěveckém sboru. V roce 1919 se uvedl textem písně V záři červánků na melodii Rudolfa Piskáčka, který je považován za začátek trampských písní v tehdejším Československu. Připojil se k osadé Ztracená naděje a brzy začal kromě textů také skládat vlastní hudbu. Jeho písně se rychle rozšířily. Vytvořil sbor Ztracenkáři, s nímž např. v roce 1929 nahrál desítky vlastních písní pro německou firmu Parlophon. Ve stejném roce s týmž sborem pojmenovaným ovšem Mottlova parta začal spolupracovat s Osvobozeným divadlem a orchestrem Jaroslava Ježka, který také jezdil jako host na osadu Ztracená naděje. Ztracenkáři dále nahrávali např. se Settlery.
Trampská tematika se postupně dostala k širší veřejnosti a Mottl naopak čím dál více tvořil mimo tuto úzkou oblast. Jeho texty zpívali např. významní komici (Vlasta Burian, Ferenc Futurista a další). Další velké pole působnosti mu otevřel nástup zvukového filmu. Každý rok působil minimálně u jednoho z nich jako scenárista a u dvojnásobného počtu jako textař písní. Opět se zde často potkával např. s Burianem. Na několika filmech spolupracoval jakou autor námětu a zvukař, v jednom si pak dokonce epizodně zahrál. Společně s Karlem Melíškem a skladatelem Josefem Stelibským se od roku 1936 také podílel na vzniku mnoha operet. Ve výsledku písně z této produkce co do množství mnohonásobně převýšily počet trampských předchůdkyň.
Po roce 1948 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako dramaturg. V roce 1969 vydala firma Supraphon dlouhohrající desku Ztracenka si zpívá s Mottlovými písněmi interpretovanými různými skupinami a zpěváky (Settleři, Kamarádi táborových ohňů, Eva Olmerová a další). Na osadu Mottl zajížděl i v pozdním věku.
Výběr písní:
Bessie
Škuner
Cariboo
Hledám děvče na neděli
Na osadě hráli
Ztracenka zpívá
Marta
Maminko mámo
Námořník
Kapitán
Hvězdičky vzplály
Neříkej, děvče, nikdy ne
Pirát
Kajak
Můj koníčku
Margaretta
Osamělý rváč
Čajová růže
Můj milý se vrátil
