Jiří Meitner je český malíř, který nazývá svůj styl imaginárním realizmem.
Je silně inspirovaný kubizmem a impresionismem. Sám autor má několik vzorů: kubismus jako takový, Pabla Picassa, Paula Cézanna a Josefa Šímu. Věnuje se také kresbě a grafice, je autorem řady portrétů svých přátel i zcela neznámých lidí.

Přehled výstav
01.   1978 – Jaroměř, U Tří lip (Česko) 02.   1979 – Kroměříž, Posádkový dům armády (Česko) 03.   1984, 1985 – Most, divadlo (Česko) 04.   1985 – Litvínov, zámek (Česko) 05.   1987 – Osek (okres Strakonice), zámek (Česko) 06.   1988 – Ústí nad Orlicí, Roškotovo divadlo (Česko) 07.   1989 – Strakonice, zámek (Česko) 08.   1993 – Praha, výstavní prostory při Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR (Česko) 09.   1993 – Walldorf, soukromá galerie (Německo) 10.   1993 – Heidelberg, galerie Löwen Keller (Německo) 11.   1994 – Neustadt, galerie Künstler Keller, (Německo) 12.   1995 – Sinsheim, galerie Kunst und Rahmengeschäft, (Německo) 13.   1996 – Halifax, galerie Artclub (Velká Británie) 14.   1996 – Strakonice, hradní galerie Jelenka (Česko) 15.   1997 – Stuttgart, galerie Galerie und Antiquitätenladen (Německo) 16.   1997 – Heidelberg, galerie Löwen Keller (Německo) 17.   1997 – Walldorf, galerie Galerie Kunst und Rahmen (Německo) 18.   2000 – Zadov, hotel Churáňov(Česko) 19.   2003 – Písek, galerie ABX (Česko) 20.   2004 – Tábor, galerie Bastion (Česko) 21.   2005 – Vyšší Brod, galerie U Medvídka (Česko) 22.   2006 – Strakonice, zámek (Česko) 23.   2006 – Praha, Jewish Art Gallery (Česko) 24.   2010 – Kladruby, hospoda U Draka (Česko) 25.   2010 – Prachatice, Nová radnice, zimní zahrada (Česko) 26.   2011 – Rýmařov, Městské muzeum (Česko) 27.   2011 – Rýmařov, Městská knihovna (Česko) 28.   2011 – Lnáře, Tvrz Lnáře (Česko) 29.   2013 – Prachatice, galerie Dolní Brána (Česko) 30.   2013 – Strakonice, Maltézský sál, hrad (Česko

Dílo
U olejů a pastelů si můžeme všimnout široké škály stylů – od imaginárního realizmu počínaje přes takřka abstrakci (cyklus Řepková pole), až po obrazy ovlivněné kubismem, kde ovšem malíř na rozdíl od klasické formy nadřazuje barvu jako dominantní stavební a myšlenkový prostředek k dosažení výrazu díla. Černou barvu téměř nepoužívá, jen tu a tam se objeví v pastelech jako harmonizující kontrapunkt. Obrazy Kyjovice, Doubravka, Plenky mého syna, Zátiší s velkým bílým kloboukem nebo figurální motivy a portréty zpracované většinou špachtlí v bílo-modré jsou charakteristické pro jeho tvorbu a nasměrovaly jeho výtvarnou cestu prakticky až do dnes. [2]

zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiří_Meitner