Jiří Sequens byl český filmový a televizní režisér.

Studoval na gymnáziu; v roce 1946 absolvoval dramatické oddělení brněnské konzervatoře a již jako student účinkoval na scéně Zemského divadla a pracoval v brněnském rozhlase. Poté studoval na moskevské filmové škole VGIK a pracoval jako asistent Sergeje Gerasimova na filmu Mladá garda, poté jako stipendista UNESCO pokračoval ve studiích na filmové škole IDHEC v Paříži. Po návratu působil jako režisér v Divadle E. F. Buriana a v roce 1949 se stal uměleckým vedoucím nově vzniklého Divadla státního filmu. V témže roce zahájil i svou filmovou dráhu ve Filmovém studiu Barrandov a v roce 1951 natočil svůj první celovečerní film, agitku o zakládání zemědělských družstev - Cesta ke štěstí.

Postupně se vyprofiloval v jednoho z nejrozporuplnějších tvůrců, který na jedné straně měl nesporný talent a ovládal řemeslo, na straně druhé však tyto schopnosti využíval k tvorbě snímků poplatných komunistickému režimu. V 60. letech zazářil výtečným válečným dramatem Atentát, díky jehož úspěchu režíroval dvakrát v Řecku, a půvabným televizním seriálem Hříšní lidé města pražského.
Nechvalně se však proslavil propagandistickým seriálem Třicet případů majora Zemana, který se stal vlajkovou lodí totalitní televizní tvorby.

K jeho oblíbeným hercům patřili Vladimír Brabec, Josef Vinklář, Radoslav Brzobohatý či Květa Fialová.

Po roce 1989 se uzavřel před světem, za kameru se definitivně naposled postavil v roce 1998, kdy natočil nevydařený seriál Hříšní lidé města brněnského.
Plány na bizarní parodickou akční komedii Major Zeman se vrací! odmítl. Jeho filmy získávaly ocenění zejména na moskevských festivalech a různých domácích filmových přehlídkách.

V roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem; v roce 1979 mu byl udělen titul národní umělec.

Zemřel po dlouhé těžké nemoci. O jeho životě a tvorbě vznikl v roce 2006 dokument Jaroslava Spěváčka Hříšný člověk Jiří Sequens, který Česká televize odmítla uvést.