Jiří Štrébl se narodil 11. listopadu 1958 v Praze. Přestože herectví nikdy nestudoval, svobodné prostředí divadla mu naprosto uhranulo. Věnuje se i jeho fotografování. Teprve v poslední době se mu dostává zadostiučinění a stává se jako herec...

Životopis

Jiří Štrébl se narodil 11. listopadu 1958 v Praze. Přestože herectví nikdy nestudoval, svobodné prostředí divadla mu naprosto uhranulo. Věnuje se i jeho fotografování. Teprve v poslední době se mu dostává zadostiučinění a stává se jako herec známým. Exceluje především v Divadle Komedie v monodramatu Hrdinové jako my, které režírovala Kamila Polívková a kde fascinuje v roli vyšinutého estébáka. Jeho tvář je divákům známa také například ze Špačkova filmu Pouta (2009), Jařabova Hlava – ruce – srdce (2010), je představitelem ruského důstojníka ve filmu Tomáše Luňáka Alois Nebel. Televizní diváci ho mohli vidět v seriálech Motel Anathema, Šípková Růženka, Redakce, Kriminálka Anděl II.

Už jeho rodiče měli umělecké sklony a Jiří sám od mládí hrál v pražském amatérském souboru Na Zatlance. Na žádnou střední školu však nesměl kvůli „buržoaznímu“ původu rodičů. Vyučil se tedy prodavačem – a jako dělnický kádr mohl pak studovat nejen na střední, ale dokonce na Vysoké škole ekonomické. Dostalo se mu na tehdejší dobu fantastické nabídky na exkluzívní a výnosné zaměstnání, dal však přednost divadlu. Ve dvaceti letech vyhrál konkurs pro A studio Rubín, kde ztvárnil např. titulní roli Krysaře.

Ve Volném sdružení režisérů hrál např. v „perestrojkové“ inscenaci Ó, velký Buddho, pomoz jim. Spolupracoval s Divadelním spolkem Kašpar a posléze spolu s Michalem Dočekalem odešli do Divadla Komedie, kde ho publikum zná z bezpočtu rolí. Začátkem 90. let ho bylo možno vidět na oblastních scénách na Kladně či v Příbrami.

Po odchodu Michala Dočekala do Národního divadla byl bez angažmá, až díky režisérovi Janovi Nebeskému a jeho inscenaci Kanibalové se do Divadla Komedie vrátil a slaví tu úspěchy. Lze ho průběžně vidět též na různých pražských scénách nebo v inscenacích Shakespearovských slavností, zvláště výrazné jsou však role v projektech Divadelního studia Továrna, např. v adaptaci Sorokinova románu Třicátá Marinina láska.