Jiří Veselý je český profesionální tenista hrající levou rukou a juniorský mistr světa. V roce 2011 se stal prvním Čechem, který vyhrál juniorské Australian Open ve dvouhře a spolu se Slovákem Filipem Horanským také ve čtyřhře. Ve své dosavadní...
Životopis
Jiří Veselý je český profesionální tenista hrající levou rukou a juniorský mistr světa. V roce 2011 se stal prvním Čechem, který vyhrál juniorské Australian Open ve dvouhře a spolu se Slovákem Filipem Horanským také ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour jeden turnaj ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do května 2016 čtrnáct titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2015 na 35. místě a ve čtyřhře pak v červnu téhož roku na 94. místě. Trénuje ho Ladislav Simon.
Na prvních Letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru získal zlatou medaili ve čtyřhře. Na Monte-Carlo Rolex Masters 2016 překvapivě porazil ve druhém kole světovou jedničku Novaka Djokoviče a poprvé tak zdolal hráče elitní světové desítky.
Ve českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž prohrál s Laaksonenem. Do července 2016 v soutěži nastoupil ke šesti mezistátním utkání s bilancí 3–4 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.
V roce 2013 jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, do roku 2012 kategorie známé jako „nováček roku“.
Tenisová kariéra
Tenis začal hrát již ve čtyřech letech a jako nejoblíbenější povrchy uvádí antuku a tvrdý povrch. Hraje levou rukou a startuje za tenisový oddíl TK Agrofert Prostějov. Postupně jej trénovali otec Jiří Veselý, Jaroslav Machovský a kondiční přípravu vedl Jozef Ivanko. Od jara 2012 byl jeho trenérem bývalý pátý hráč světa Jiří Novák. Před prvním kolem Světové skupiny Davisova poháru v únoru 2013 jej nahradil Jaroslav Navrátil.
2010
Na olympijských hrách mládeže v Singapuru získal zlatou medaili ve čtyřhře, ve dvouhře vypadl ve druhém kole s pozdějším vítězem Gomézem z Kolumbie.
2011
V únoru 2011 byl ve věku sedmnácti let poprvé nominován do českého daviscupového týmu, jakožto nejmladší český reprezentant v historii, do hry však nezasáhl.
V roce 2011 získal se svými juniorskými kolegy z prostějovského tenisového klubu Adamem Pavláskem a Markem Jaloviecem prvenství v juniorské soutěži Galeův pohár, a to pod vedením nehrajícího kapitána Jaroslava Machovského.
Na konci sezóny 2011 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.
2013
V sezóně 2013 nastoupil k prvnímu utkání v Davisově poháru, když na půdě Švýcarska prohrál nedělní dvouhru 1. kola Světové skupiny s Henrim Laaksonenem 6–0, 3–6 a 1–6.
V lednu získal na okruhu Futures dva tituly v izraelském Ejlatu. Nejdříve si ve finále Isrotel Futures poradil se Španělem Guillermem Olasem 6–1, 6–2. Následující týden ve stejném areálu v boji o titul zdolal irského tenistu Jamese McGeeho 6–2 a 6–4. Po přesunu do Ameriky si zahrál semifinále turnaje ITF v Houstonu, kde mu oplatil porážku McGee 6–2, 2–6 a 6–7. Třetí trofej roku si připsal na březnovém Harlingen Country Club Men's Futures konaném v texaském Harlingenu, kde ve finále přehrál Bjorna Fratangela ve třech setech 5–7, 7–6 a 6–3.
Po návratu na evropský kontinent odehrál challenger v Sarajevu, kde v prvním kole porazil 83. hráče světa Blaže Kavčiče 6–7, 6-3 a 6–4, ale ve druhém kole skončil na raketě s Tomislavem Brkićem po třísetovém boji 7–6, 6–7 a 3–6. Premiérový titul kariéry na okruhu ATP challenger Tour získal v tureckém Mersinu, když v rozhodujícím utkání hladce porazil německého hráče Simona Greula dvakrát 6–1. Na římském challengeru pak odešel poražen ve čtvrtfinále poměrem 4–6 a 1–6, když byl nad jeho síly Španěl Guillermo García-López. Druhý titul z challengerů přidal na ostravském Prosperita Open, kde v prvním květnovém týdnu prošel do finále, v němž si poradil s Belgičanem Stevem Darcisem poměrem 6–4 a 6–4.
Na konci května se poprvé dostal do hlavní soutěže seniorského grandslamu - French Open, když celkem snadno postoupil z kvalifikace. V prvním kole ho čekal šestnáctý nasazený německý tenista Philipp Kohlschreiber, se kterým český tenista nakonec po 2 hodinách a 34 minutách prohrál 6–7, 6–1, 5–7 a 2–6.
Po neúspěšném tažení na francouzském grandslamu se rozhodl startovat na domácím turnaji UniCredit Czech Open v Prostějově. Jako nenasazený hráč si v 1. kole ve dvou setech poradil se španělským tenistou Guillermem Garcíou Lópezem, kterému tak oplatil porážku z dubnového challengeru v Římě téhož roku. Následující kolo vyprovodil z kurtu Američana Jacka Socka, kterého zdolal až v závěrečném tiebreaku třetího setu. Ve čtvrtfinále ho čekal 36. hráč světa a 2. nasazený Lukáš Rosol, jehož po třísetovém průběhu nakonec udolal v tiebreaku a získal tak svůj dosavadní největší skalp na okruhu ATP. V boji o finále se střetl s německým hráčem Peterem Gojowczykem, kterého opět zdolal až po třech setech. Ve finále narazil na dvojnásobného vítěze tohoto turnaje Radka Štěpánka, se kterým po téměř 1 hodině prohrál snadno 4–6 a 2–6 a nedosáhl tak na svůj dosavadní největší tenisový úspěch.
Po dobrém výsledku na českém turnaji se následující týden objevil v žebříčku ATP na 106. místě a vytvořil si tak své dosavadní maximum. Avšak kvůli nízkému postavení v žebříčku musel hrát kvalifikaci na Wimbledon v níž v 2. kole nestačil na Němce Dustina Browna, kterému podlehl ve dvou sadách 4–6 a 6–7 a neproklouzl tak do hlavní soutěže.
Po nezdařilé kvalifikaci se začátkem července objevil na německém challengeru v Braunschweigu, kde jako 6. nasazený zvítězil nejprve nad Francouzem Florentem Serrou, následně Němcem Janem-Lennardem Struffem, Kazachem Andrejem Golubjevem, díky vítězství si zajistil dobré postavení v žebříčku a tím přímý postup na US Open, v neposlední řadě vítězstvím nad srbským tenistou Filipem Krajinovićem postoupil tak do čtvrtého finále v challengeru v roce. V něm se střetl s domácím hráčem a 1. nasazeným Florianem Mayerem, jemuž podlehl ve třech setech 6–4, 2–6 a 1–6.
Následující pondělí 8. července byl v žebříčku ATP klasifikován na 89. místě a poprvé se tak dostal do první stovky mužského žebříčku. Po dobrých výsledcích dostal jako dárek k 20. narozeninám od pořadatelů turnaje kategorie ATP 250 v chorvatském Umagu možnost hrát na divokou kartu. V 1. kole ho čekal rakouský hráč Andreas Haider-Maurer, se kterým se už střel na ostravském Prosperita Open, kde ho na cestě za titulem porazil. Jenže zde na Rakušana nestačil a po hodině a půl mu podlehl dvakrát 4–6.
Na konci července se zúčastnil nového challengeru Svijany Open v Liberci, kde jako 2. nasazený na úvod přehrál Čecha Jana Kunčíka, který startoval na divokou kartu poměrem 6–1 a 6–0. Ve druhém pak porazil dalšího českého hráče startujícího na divokou kartu Adama Pavláska 6–4 a 6–2. Ve čtvrtfinále jej čekal 6. nasazený italský tenista Thomas Fabbiano, kterého zdolal rovněž ve dvou setech 6–3 a 7–6. V semifinále narazil na španělského antukáře Pereho Ribu, proti němuž nezaváhal a po dvou sadách 6–1 a 6–4 postoupil do finále. Ve finále však na něj čekal rozjetý Argentinec Federico Delbonis. V prvním setu tahal Veselý za kratší konec a v tiebreaku podlehl argentinskému hráči 2–7. Následující set si to ale vynahradil, když rovněž ve zkrácené hře tentokrát zvítězil 9–7. V rozhodujícím setu byl už Veselý neomylný a díky jednomu breaku zvítězil v sadě 6–4 a po téměř třech hodinách ovládl jako první tenista tento turnaj.
Na dalším challengeru, tentokrát v San Marinu přešel přes dva srbské hráče Borise Pašanskiho a Dušana Lajoviće do čtvrtfinále, v němž se střetl s Italem Marco Cecchinatem, který na turnaji hrál díky divoké kartě a po třech setech 6–7, 6–3, 1–6 mu podlehl. Cecchinato později v celém turnaji triumfoval.
Koncem srpna čekal Veselého jeho druhý grandslam v dospělé kategorii, a to US Open. V 1. kole mu byl nalosován domácí tenista Denis Kudla. V prvních dvou sadách Veselý hodně zaostával a oba sety ztratil poměrem 2–6. V následujícím setu už se ale výrazně herně zvedl a v následné zkrácené hře dokázal odvrátit soupeřův měčbol a sám při tom tiebreak vyhrál poměrem 8–6. Na začátku čtvrtého setu dokázal Veselý soupeře brejknout a za stavu 2–0 to vypadalo, že se chystá obrat v utkání, Kudla si ale následně vzal ztracený servis zpět. V koncovce setu si Veselý nedokázal udržet podání a nakonec prohrál 2–6, 2–6, 7–6 a 5–7.
V polovině září byl nominován k semifinálovému utkání Davisova poháru proti Argentině, přes kterou český tým postoupil výsledkem 3:2 na zápasy do finále. Už za rozhodnutého stavu nastoupil v posledním utkání proti Leonardu Mayerovi, jemuž podlehl dvakrát 4–6 a ani v druhém utkání v týmové soutěži tak neuspěl.
Poté následoval jeho druhý turnaj v kategorii 250 Open de Moselle ve francouzských Métách. Hned v prvním kole však narazil, když neuspěl proti Argentincovi Carlosu Berlocqovi a podlehl mu po dvou sadách 3–6 a 4–6.
Po příliš nepovedených zápasech na větších turnajích ATP zkusil opět challenger, tentokrát francouzský turnaj v Orléans. V 1. kole si snadno poradil s ruským tenistou Teimurazem Gabašvilim, kterého porazil ve dvou setech. V následujícím kole se střetl s Italem Flaviem Cipollou a po tříhodinové bitvě, kdy dokázal odvrátit i dva mečboly, soupeře udolal 6–7, 6–2 a 7–6. Ve čtvrtfinále se utkal s domácím hráčem Benoîtem Pairem, kterému v průběhu třetího setu kvůli zranění kotníku utkání vzdal.
Ani pátý start na turnaji ATP nedokázal Veselý přetavit ve vítězství a to, když v 1. kole ruského Kremlin Cupu podlehl o téměř deset let staršímu deblovému specialistovi Édouardu Rogerovi-Vasselinovi 3–6, 7–6 a 3–6.
Při jeho posledním turnaji v Bratislavě přešel přes Francouze Lucase Pouilleho do 2. kole, v němž nestačil na bosenského hráče Damira Džumhura, kterému podlehl ve třech setech 3–6, 6–3 a 1–6.
Za předvedené výkony v této sezóně, kdy dokázal vyhrát tři challengerové turnaje a dokázal se z 264. místa vyšplhat do první světové stovky, jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, trofejí pro nejmladšího hráče v elitní stovce světového žebříčku.
2014
Sezónu rozehrál na indickém Chennai Open jako 85. hráč žebříčku. Na úvod ho čekal domácí tenista Džívan Nedunčežijan, kterého po setech 7–5 a 6–2 porazil a připsal si tak premiérové vítězství na okruhu ATP. Hned další kolo však na turnaji dohrál, a to když nestačil na sedmého nasazeného a padesátého třetího hráče světa Francouze Édouarda Rogere-Vasselina, kterému podlehl dvakrát 6–4.
Ještě před prvním grandslamem sezóny se pokusil kvalifikovat do hlavní soutěže turnaje v Sydney, avšak ve třetím kole nestačil na německého hráče Jana-Lennarda Struffa.
Na Australian Open, kde poprvé startoval v hlavní soutěži, skončil v 1. kole na raketě devatenáctého nasazeného Jihoafričana Kevina Andersona, kterému podlehl 2:3 na sety, i když v průběhu utkání vedl 2:0.
Následně startoval na německém challengeru Intersport Heilbronn Open v Heilbronnu, kde startoval jako 3. nasazený hráč. Po vítězstvích nad Belgičanem Rubenem Bemelmansem, a Rumunem Adrianem Ungurem se probojoval do čtvrtfinále, kde porazil Andrease Haidera-Maurera a postoupil tak dále. V zápase o finále však nestačil na domácího tenistu s polskými kořeny Petera Gojowczyka, když mu ani jednou nesebral podání a prohrál tak po dvou sadách 3–6 a 4–6. Potom odjel na turnaj ATP do Memphisu, kde v 1.kole porazil Marinka Matoševiče 6-3/6-2. V osmifinále nestačil po setech 2-6/1-6 na Jacka Socka. V Delray Beach skončil hned v 1.kole na raketě Marcose Baghdatise po setech 6-3/2-6/1-6. Poté se zúčastnil poprvé v kariéře turnaje kategorie Masters 1000. V Indian Wells porazil Igora Sijslinga 3-6/6-4/7-6 a Pabla Andujara 6-1/2-6/6-1. Ve 3.kole nestačil v krásném a vyrovnaném zápase na Andyho Murraye poměrem 7-6/4-6/4-6.
2015
Druhý týden sezóny zavítal na aucklandský Heineken Open, kde do hlavní soutěže postoupil z kvalifilace. V úvodním kole přehrál Brazilce Thomaze Bellucciho, následně vyřadil druhého nasazeného Lotyše Ernestsa Gulbise ve třech setech. Donald Young ve čtvrtfinále získal pouze pět gamů a v semifinále jej nezastavila ani jihoafrická turnajová čtyřka Kevin Anderson, proti níž zvládl koncovky obou setů. Ve finále zdolal Francouze Adriana Mannarina poměrem 6–3 a 6–2. Připsal si tak premiérové turnajové vítězství na okruhu ATP Tour a stal se šestým šampionem turnaje ATP Tour narozeným v 90. letech 20. století, když navázal na Raonice, Dimitrova, Goffina, Tomica a Delbonise. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul mezi elitní čtyřicítku hráčů žebříčku ATP, a to o 24 příček výše, když figuroval na 39. místě.
V úvodním kole Australian Open nestačil na čerstvého vítěze sydneyského turnaje Viktora Troickiho.
V dubnu se probojoval do finále antukového BRD Năstase Țiriac Trophy v Bukurešti, kde podlehl pátému nasazenému Španělovi Guillermu Garcíovi Lópezovi až po dvou prohraných tiebreacích.
2016
Na antukovém Monte-Carlo Rolex Masters se ve druhém kole postaral o překvapení, když 13. dubna zdolal světovou jedničku a obhájce titulu Novaka Djokoviće ve třech setech. Pro českého 55. hráče žebříčku to byla první kariérní výhra nad členem elitní světové desítky. Srb tak utržil druhou porážku v probíhající sezóně a nejranější prohru za předešlé tři roky, když naposledy předtím vypadl v této fázi s Grigorem Dimitrovem na Mutua Madrid Open 2013. Jednalo se také o Srbův první nezvládnutý zápas s hráčem mimo Top 50 od vyřazení 74. mužem klasifikace Xavierem Malissem na AEGON Championships 2010. Ukončil tak sérii devíti vyhraných turnajů z posledních deseti startů. Ve třetím monackém kole pak Veselý nestačil na francouzskou nasazenou třináctku a pozdějšího finalistu Gaëla Monfilse, když uhrál jen tři gamy.
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2015 na 35. místě a ve čtyřhře pak v červnu téhož roku na 94. místě. Trénuje ho Ladislav Simon.
Na prvních Letních olympijských hrách mládeže 2010 v Singapuru získal zlatou medaili ve čtyřhře. Na Monte-Carlo Rolex Masters 2016 překvapivě porazil ve druhém kole světovou jedničku Novaka Djokoviče a poprvé tak zdolal hráče elitní světové desítky.
Ve českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 únorovým utkáním 1. kola Světové skupiny proti Švýcarsku, v němž prohrál s Laaksonenem. Do července 2016 v soutěži nastoupil ke šesti mezistátním utkání s bilancí 3–4 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.
V roce 2013 jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, do roku 2012 kategorie známé jako „nováček roku“.
Tenisová kariéra
Tenis začal hrát již ve čtyřech letech a jako nejoblíbenější povrchy uvádí antuku a tvrdý povrch. Hraje levou rukou a startuje za tenisový oddíl TK Agrofert Prostějov. Postupně jej trénovali otec Jiří Veselý, Jaroslav Machovský a kondiční přípravu vedl Jozef Ivanko. Od jara 2012 byl jeho trenérem bývalý pátý hráč světa Jiří Novák. Před prvním kolem Světové skupiny Davisova poháru v únoru 2013 jej nahradil Jaroslav Navrátil.
2010
Na olympijských hrách mládeže v Singapuru získal zlatou medaili ve čtyřhře, ve dvouhře vypadl ve druhém kole s pozdějším vítězem Gomézem z Kolumbie.
2011
V únoru 2011 byl ve věku sedmnácti let poprvé nominován do českého daviscupového týmu, jakožto nejmladší český reprezentant v historii, do hry však nezasáhl.
V roce 2011 získal se svými juniorskými kolegy z prostějovského tenisového klubu Adamem Pavláskem a Markem Jaloviecem prvenství v juniorské soutěži Galeův pohár, a to pod vedením nehrajícího kapitána Jaroslava Machovského.
Na konci sezóny 2011 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.
2013
V sezóně 2013 nastoupil k prvnímu utkání v Davisově poháru, když na půdě Švýcarska prohrál nedělní dvouhru 1. kola Světové skupiny s Henrim Laaksonenem 6–0, 3–6 a 1–6.
V lednu získal na okruhu Futures dva tituly v izraelském Ejlatu. Nejdříve si ve finále Isrotel Futures poradil se Španělem Guillermem Olasem 6–1, 6–2. Následující týden ve stejném areálu v boji o titul zdolal irského tenistu Jamese McGeeho 6–2 a 6–4. Po přesunu do Ameriky si zahrál semifinále turnaje ITF v Houstonu, kde mu oplatil porážku McGee 6–2, 2–6 a 6–7. Třetí trofej roku si připsal na březnovém Harlingen Country Club Men's Futures konaném v texaském Harlingenu, kde ve finále přehrál Bjorna Fratangela ve třech setech 5–7, 7–6 a 6–3.
Po návratu na evropský kontinent odehrál challenger v Sarajevu, kde v prvním kole porazil 83. hráče světa Blaže Kavčiče 6–7, 6-3 a 6–4, ale ve druhém kole skončil na raketě s Tomislavem Brkićem po třísetovém boji 7–6, 6–7 a 3–6. Premiérový titul kariéry na okruhu ATP challenger Tour získal v tureckém Mersinu, když v rozhodujícím utkání hladce porazil německého hráče Simona Greula dvakrát 6–1. Na římském challengeru pak odešel poražen ve čtvrtfinále poměrem 4–6 a 1–6, když byl nad jeho síly Španěl Guillermo García-López. Druhý titul z challengerů přidal na ostravském Prosperita Open, kde v prvním květnovém týdnu prošel do finále, v němž si poradil s Belgičanem Stevem Darcisem poměrem 6–4 a 6–4.
Na konci května se poprvé dostal do hlavní soutěže seniorského grandslamu - French Open, když celkem snadno postoupil z kvalifikace. V prvním kole ho čekal šestnáctý nasazený německý tenista Philipp Kohlschreiber, se kterým český tenista nakonec po 2 hodinách a 34 minutách prohrál 6–7, 6–1, 5–7 a 2–6.
Po neúspěšném tažení na francouzském grandslamu se rozhodl startovat na domácím turnaji UniCredit Czech Open v Prostějově. Jako nenasazený hráč si v 1. kole ve dvou setech poradil se španělským tenistou Guillermem Garcíou Lópezem, kterému tak oplatil porážku z dubnového challengeru v Římě téhož roku. Následující kolo vyprovodil z kurtu Američana Jacka Socka, kterého zdolal až v závěrečném tiebreaku třetího setu. Ve čtvrtfinále ho čekal 36. hráč světa a 2. nasazený Lukáš Rosol, jehož po třísetovém průběhu nakonec udolal v tiebreaku a získal tak svůj dosavadní největší skalp na okruhu ATP. V boji o finále se střetl s německým hráčem Peterem Gojowczykem, kterého opět zdolal až po třech setech. Ve finále narazil na dvojnásobného vítěze tohoto turnaje Radka Štěpánka, se kterým po téměř 1 hodině prohrál snadno 4–6 a 2–6 a nedosáhl tak na svůj dosavadní největší tenisový úspěch.
Po dobrém výsledku na českém turnaji se následující týden objevil v žebříčku ATP na 106. místě a vytvořil si tak své dosavadní maximum. Avšak kvůli nízkému postavení v žebříčku musel hrát kvalifikaci na Wimbledon v níž v 2. kole nestačil na Němce Dustina Browna, kterému podlehl ve dvou sadách 4–6 a 6–7 a neproklouzl tak do hlavní soutěže.
Po nezdařilé kvalifikaci se začátkem července objevil na německém challengeru v Braunschweigu, kde jako 6. nasazený zvítězil nejprve nad Francouzem Florentem Serrou, následně Němcem Janem-Lennardem Struffem, Kazachem Andrejem Golubjevem, díky vítězství si zajistil dobré postavení v žebříčku a tím přímý postup na US Open, v neposlední řadě vítězstvím nad srbským tenistou Filipem Krajinovićem postoupil tak do čtvrtého finále v challengeru v roce. V něm se střetl s domácím hráčem a 1. nasazeným Florianem Mayerem, jemuž podlehl ve třech setech 6–4, 2–6 a 1–6.
Následující pondělí 8. července byl v žebříčku ATP klasifikován na 89. místě a poprvé se tak dostal do první stovky mužského žebříčku. Po dobrých výsledcích dostal jako dárek k 20. narozeninám od pořadatelů turnaje kategorie ATP 250 v chorvatském Umagu možnost hrát na divokou kartu. V 1. kole ho čekal rakouský hráč Andreas Haider-Maurer, se kterým se už střel na ostravském Prosperita Open, kde ho na cestě za titulem porazil. Jenže zde na Rakušana nestačil a po hodině a půl mu podlehl dvakrát 4–6.
Na konci července se zúčastnil nového challengeru Svijany Open v Liberci, kde jako 2. nasazený na úvod přehrál Čecha Jana Kunčíka, který startoval na divokou kartu poměrem 6–1 a 6–0. Ve druhém pak porazil dalšího českého hráče startujícího na divokou kartu Adama Pavláska 6–4 a 6–2. Ve čtvrtfinále jej čekal 6. nasazený italský tenista Thomas Fabbiano, kterého zdolal rovněž ve dvou setech 6–3 a 7–6. V semifinále narazil na španělského antukáře Pereho Ribu, proti němuž nezaváhal a po dvou sadách 6–1 a 6–4 postoupil do finále. Ve finále však na něj čekal rozjetý Argentinec Federico Delbonis. V prvním setu tahal Veselý za kratší konec a v tiebreaku podlehl argentinskému hráči 2–7. Následující set si to ale vynahradil, když rovněž ve zkrácené hře tentokrát zvítězil 9–7. V rozhodujícím setu byl už Veselý neomylný a díky jednomu breaku zvítězil v sadě 6–4 a po téměř třech hodinách ovládl jako první tenista tento turnaj.
Na dalším challengeru, tentokrát v San Marinu přešel přes dva srbské hráče Borise Pašanskiho a Dušana Lajoviće do čtvrtfinále, v němž se střetl s Italem Marco Cecchinatem, který na turnaji hrál díky divoké kartě a po třech setech 6–7, 6–3, 1–6 mu podlehl. Cecchinato později v celém turnaji triumfoval.
Koncem srpna čekal Veselého jeho druhý grandslam v dospělé kategorii, a to US Open. V 1. kole mu byl nalosován domácí tenista Denis Kudla. V prvních dvou sadách Veselý hodně zaostával a oba sety ztratil poměrem 2–6. V následujícím setu už se ale výrazně herně zvedl a v následné zkrácené hře dokázal odvrátit soupeřův měčbol a sám při tom tiebreak vyhrál poměrem 8–6. Na začátku čtvrtého setu dokázal Veselý soupeře brejknout a za stavu 2–0 to vypadalo, že se chystá obrat v utkání, Kudla si ale následně vzal ztracený servis zpět. V koncovce setu si Veselý nedokázal udržet podání a nakonec prohrál 2–6, 2–6, 7–6 a 5–7.
V polovině září byl nominován k semifinálovému utkání Davisova poháru proti Argentině, přes kterou český tým postoupil výsledkem 3:2 na zápasy do finále. Už za rozhodnutého stavu nastoupil v posledním utkání proti Leonardu Mayerovi, jemuž podlehl dvakrát 4–6 a ani v druhém utkání v týmové soutěži tak neuspěl.
Poté následoval jeho druhý turnaj v kategorii 250 Open de Moselle ve francouzských Métách. Hned v prvním kole však narazil, když neuspěl proti Argentincovi Carlosu Berlocqovi a podlehl mu po dvou sadách 3–6 a 4–6.
Po příliš nepovedených zápasech na větších turnajích ATP zkusil opět challenger, tentokrát francouzský turnaj v Orléans. V 1. kole si snadno poradil s ruským tenistou Teimurazem Gabašvilim, kterého porazil ve dvou setech. V následujícím kole se střetl s Italem Flaviem Cipollou a po tříhodinové bitvě, kdy dokázal odvrátit i dva mečboly, soupeře udolal 6–7, 6–2 a 7–6. Ve čtvrtfinále se utkal s domácím hráčem Benoîtem Pairem, kterému v průběhu třetího setu kvůli zranění kotníku utkání vzdal.
Ani pátý start na turnaji ATP nedokázal Veselý přetavit ve vítězství a to, když v 1. kole ruského Kremlin Cupu podlehl o téměř deset let staršímu deblovému specialistovi Édouardu Rogerovi-Vasselinovi 3–6, 7–6 a 3–6.
Při jeho posledním turnaji v Bratislavě přešel přes Francouze Lucase Pouilleho do 2. kole, v němž nestačil na bosenského hráče Damira Džumhura, kterému podlehl ve třech setech 3–6, 6–3 a 1–6.
Za předvedené výkony v této sezóně, kdy dokázal vyhrát tři challengerové turnaje a dokázal se z 264. místa vyšplhat do první světové stovky, jej ATP vyhlásila Hvězdou zítřka, trofejí pro nejmladšího hráče v elitní stovce světového žebříčku.
2014
Sezónu rozehrál na indickém Chennai Open jako 85. hráč žebříčku. Na úvod ho čekal domácí tenista Džívan Nedunčežijan, kterého po setech 7–5 a 6–2 porazil a připsal si tak premiérové vítězství na okruhu ATP. Hned další kolo však na turnaji dohrál, a to když nestačil na sedmého nasazeného a padesátého třetího hráče světa Francouze Édouarda Rogere-Vasselina, kterému podlehl dvakrát 6–4.
Ještě před prvním grandslamem sezóny se pokusil kvalifikovat do hlavní soutěže turnaje v Sydney, avšak ve třetím kole nestačil na německého hráče Jana-Lennarda Struffa.
Na Australian Open, kde poprvé startoval v hlavní soutěži, skončil v 1. kole na raketě devatenáctého nasazeného Jihoafričana Kevina Andersona, kterému podlehl 2:3 na sety, i když v průběhu utkání vedl 2:0.
Následně startoval na německém challengeru Intersport Heilbronn Open v Heilbronnu, kde startoval jako 3. nasazený hráč. Po vítězstvích nad Belgičanem Rubenem Bemelmansem, a Rumunem Adrianem Ungurem se probojoval do čtvrtfinále, kde porazil Andrease Haidera-Maurera a postoupil tak dále. V zápase o finále však nestačil na domácího tenistu s polskými kořeny Petera Gojowczyka, když mu ani jednou nesebral podání a prohrál tak po dvou sadách 3–6 a 4–6. Potom odjel na turnaj ATP do Memphisu, kde v 1.kole porazil Marinka Matoševiče 6-3/6-2. V osmifinále nestačil po setech 2-6/1-6 na Jacka Socka. V Delray Beach skončil hned v 1.kole na raketě Marcose Baghdatise po setech 6-3/2-6/1-6. Poté se zúčastnil poprvé v kariéře turnaje kategorie Masters 1000. V Indian Wells porazil Igora Sijslinga 3-6/6-4/7-6 a Pabla Andujara 6-1/2-6/6-1. Ve 3.kole nestačil v krásném a vyrovnaném zápase na Andyho Murraye poměrem 7-6/4-6/4-6.
2015
Druhý týden sezóny zavítal na aucklandský Heineken Open, kde do hlavní soutěže postoupil z kvalifilace. V úvodním kole přehrál Brazilce Thomaze Bellucciho, následně vyřadil druhého nasazeného Lotyše Ernestsa Gulbise ve třech setech. Donald Young ve čtvrtfinále získal pouze pět gamů a v semifinále jej nezastavila ani jihoafrická turnajová čtyřka Kevin Anderson, proti níž zvládl koncovky obou setů. Ve finále zdolal Francouze Adriana Mannarina poměrem 6–3 a 6–2. Připsal si tak premiérové turnajové vítězství na okruhu ATP Tour a stal se šestým šampionem turnaje ATP Tour narozeným v 90. letech 20. století, když navázal na Raonice, Dimitrova, Goffina, Tomica a Delbonise. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul mezi elitní čtyřicítku hráčů žebříčku ATP, a to o 24 příček výše, když figuroval na 39. místě.
V úvodním kole Australian Open nestačil na čerstvého vítěze sydneyského turnaje Viktora Troickiho.
V dubnu se probojoval do finále antukového BRD Năstase Țiriac Trophy v Bukurešti, kde podlehl pátému nasazenému Španělovi Guillermu Garcíovi Lópezovi až po dvou prohraných tiebreacích.
2016
Na antukovém Monte-Carlo Rolex Masters se ve druhém kole postaral o překvapení, když 13. dubna zdolal světovou jedničku a obhájce titulu Novaka Djokoviće ve třech setech. Pro českého 55. hráče žebříčku to byla první kariérní výhra nad členem elitní světové desítky. Srb tak utržil druhou porážku v probíhající sezóně a nejranější prohru za předešlé tři roky, když naposledy předtím vypadl v této fázi s Grigorem Dimitrovem na Mutua Madrid Open 2013. Jednalo se také o Srbův první nezvládnutý zápas s hráčem mimo Top 50 od vyřazení 74. mužem klasifikace Xavierem Malissem na AEGON Championships 2010. Ukončil tak sérii devíti vyhraných turnajů z posledních deseti startů. Ve třetím monackém kole pak Veselý nestačil na francouzskou nasazenou třináctku a pozdějšího finalistu Gaëla Monfilse, když uhrál jen tři gamy.
