Zasloužilá umělkyně Jiřina Jirásková byla česká herečka, ředitelka Divadla na Vinohradech a partnerka českého filmového a televizního režiséra Zdeňka Podskalského. KariéraVystudovala DAMU, kam přešla z řádového gymnázia v Kutné Hoře. Po...
Životopis
Zasloužilá umělkyně Jiřina Jirásková byla česká herečka, ředitelka Divadla na Vinohradech a partnerka českého filmového a televizního režiséra Zdeňka Podskalského.
Kariéra
Vystudovala DAMU, kam přešla z řádového gymnázia v Kutné Hoře. Po absolvování konzervatoře hrála nejprve rok v Hradci Králové. V roce 1951 se stala členkou pražského Divadla na Vinohradech, kde poté stále působila. Od 30. května 1990 do 30. června 2000 zde také zastávala funkci ředitelky.
V padesátých letech jako členka vinohradské scény odsoudila v rámci vykonstruovaného procesu svoji kolegyni Jiřinu Štěpničkovou, která byla následně vězněna po 10 let. Herečka se za tento čin několikrát omluvila: z mladické nerozvážnosti věřila komunistické propagandě všechna obvinění tehdy odsouzené populární herečky. Sama pak čelila komunistickým represím.
Před kamerou dostala první velkou příležitost ve špionážním dramatu Smyk, které v roce 1960 natočil režisér Zbyněk Brynych. Dále hrála ve filmech Každá koruna dobrá a Pohled do očí. V 60. letech objevil její komediální talent režisér Zdeněk Podskalský. V 70. letech pro ni však nastala nucená přestávka před kamerou a na filmové plátno se vrátila až v roce 1980 ve filmu Trhák.
Během své kariéry ztvárnila přes 140 filmových a televizních rolí. Přestože se vyznačovala zajímavým hlasem, dabingu se téměř nevěnovala. Za pozornost však stojí dabing Elizabeth Taylor ve filmu Kdo se bojí Virgínie Wolfové.
Osobní život
Jejím manželem byl herec Jiří Pleskot, za kterého byla vdaná jen dva roky. Později žila dvacet sedm let se svým životním partnerem Zdeňkem Podskalským. Neměla žádné děti.
Její rodiče byli rozvedení. Otec se podruhé oženil a měl její nevlastní sestru Petru (od té neteř Aneta), se kterou se ale nestýkala.
Zemřela po dlouhé nemoci ve věku 81 let ve svém bytě v Praze na Vinohradech. Pohřbena byla 19. ledna 2013 v jihočeských Malenicích, kde jsou pohřbeni oba její životní partneři.
Ocenění
1966 Vyznamenání Za vynikající práci
1988 jmenována zasloužilou umělkyní
1999 Cena Thálie
2000 Zlatá evropská plaketa
2006 Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
2006 Cena za přínos české komedii
2008 uvedena do Dvorany slávy v televizní anketě TýTý 2008
Kariéra
Vystudovala DAMU, kam přešla z řádového gymnázia v Kutné Hoře. Po absolvování konzervatoře hrála nejprve rok v Hradci Králové. V roce 1951 se stala členkou pražského Divadla na Vinohradech, kde poté stále působila. Od 30. května 1990 do 30. června 2000 zde také zastávala funkci ředitelky.
V padesátých letech jako členka vinohradské scény odsoudila v rámci vykonstruovaného procesu svoji kolegyni Jiřinu Štěpničkovou, která byla následně vězněna po 10 let. Herečka se za tento čin několikrát omluvila: z mladické nerozvážnosti věřila komunistické propagandě všechna obvinění tehdy odsouzené populární herečky. Sama pak čelila komunistickým represím.
Před kamerou dostala první velkou příležitost ve špionážním dramatu Smyk, které v roce 1960 natočil režisér Zbyněk Brynych. Dále hrála ve filmech Každá koruna dobrá a Pohled do očí. V 60. letech objevil její komediální talent režisér Zdeněk Podskalský. V 70. letech pro ni však nastala nucená přestávka před kamerou a na filmové plátno se vrátila až v roce 1980 ve filmu Trhák.
Během své kariéry ztvárnila přes 140 filmových a televizních rolí. Přestože se vyznačovala zajímavým hlasem, dabingu se téměř nevěnovala. Za pozornost však stojí dabing Elizabeth Taylor ve filmu Kdo se bojí Virgínie Wolfové.
Osobní život
Jejím manželem byl herec Jiří Pleskot, za kterého byla vdaná jen dva roky. Později žila dvacet sedm let se svým životním partnerem Zdeňkem Podskalským. Neměla žádné děti.
Její rodiče byli rozvedení. Otec se podruhé oženil a měl její nevlastní sestru Petru (od té neteř Aneta), se kterou se ale nestýkala.
Zemřela po dlouhé nemoci ve věku 81 let ve svém bytě v Praze na Vinohradech. Pohřbena byla 19. ledna 2013 v jihočeských Malenicích, kde jsou pohřbeni oba její životní partneři.
Ocenění
1966 Vyznamenání Za vynikající práci
1988 jmenována zasloužilou umělkyní
1999 Cena Thálie
2000 Zlatá evropská plaketa
2006 Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
2006 Cena za přínos české komedii
2008 uvedena do Dvorany slávy v televizní anketě TýTý 2008
