zavřít
Upravit životopis

Životopis

Prvotní hereckou průpravu absolvovala v letech 1949-50 v Laban Art of Movement Studio a v dalším vzdělávání pokračovala v letech 1950-52 u Michela St. Dennise, Glena Byama Shawa a George Devinea v bristolské Old Vic Theatre School.

Na londýnské scéně se poprvé představila v roce 1954 ve hře Společnice a roku 1958 debutovala na Broadwayi v dramatu Johna Osborna Komik, v jehož stejnojmenné film. verzi (r. T. Richardson) si zopakovala tutéž roli Jany Riceové, dcery hlavního hrdiny (Laurence Olivier).

Postupně se prosadila jako výrazná charakterní herečka zejm. na divadle, kde sklízela úspěchy na jevištích bristolského Old Vic Theatre a londýnských divadel Royal Court Theatre a National Theatre jak v klasickém repertoáru (mj. W. Shakespeare a A. P. Čechov), tak i v dramatech současných autorů (mj. E. Albee).

Za svůj výkon v broadwayské inscenaci dramatu Shelag Delaneyové Kapka medu získala cenu Tony 1961. V roce 1977 slavila úspěch v Londýně i na Broadwayi titulní úlohou bývalé neapolské prostitutky v komedii Eduarda Di Filippa Filumena Marturano, kterou režíroval Franco Zeffirelli.

Přestože se věnuje především divadlu, nevyhýbá se ani práci v TV a ve filmu, kde se uplatňuje stále častěji od 80. let jako představitelka energických postarších dam. První její větší film. rolí byla Máša, jedna z hrdinek film. přepisu Čechovova dramatu Tři sestry (r. L. Olivier). Později zaujala úlohou šedesátileté Cissie Colpittsové, která jako první ze tří žen (Juliet Stevensonová a Joely Richardsonová) utopí ve vaně svého neuspokojivého manžela (Bryan Pringle), v černé komedii Topení po číslech (r. P. Greenaway).

Působivou kreaci, jež jí vynesla Zlatý glóbus 1992 a nominace na Oscara 1992 a cenu BAFTA 1992, předvedla v postavě jízlivé vdovy Fischerové v melancholickém retrosnímku Kouzelný duben (r. M. Newell).

Roku 1993 pobývala v Praze při příležitosti natáčení psychologického filmu Špendlík na motýla (r. H. Kodiceková), v němž ztělesnila autoritativní babičku sedmilété holčičky (Florence Hoathová), která svérázným způsobem vnímá absurditu stalinské éry 50. let v Československu.

Za své zásluhy o divadlo byla v roce 1970 vyznamenána Řádem britského impéria. V letech 1961-89 byla poslední, v pořadí třetí manželkou herce a režiséra Laurence Oliviera, po jehož boku mnohokrát hrála na jevišti.

Mohli by vás také zajímat…