Jorge Leal Amado de Faria je brazilský spisovatel.


Karikatura Jorga AmadaAmado se narodil jako syn majitele kakaové plantáže na farmě Ferradas v okresu Itabuna v brazilském státě Bahia. Když měl jeden rok, rodina se kvůli epidemii neštovic přestěhovala do nedalekého města Ilheus, kde trávil celé dětství. Jezuitskou školu a gymnázium studoval ve městě Salvador. Během studia začal psát a vstoupil do literárních kruhů. Pomáhal zakládat Akademii rebelů.

Jeho první román Země karnevalu (O país do carnaval) vyšel roku 1931. V roce 1933 se oženil, ve stejném roce vyšel jeho druhý román Kakao (Cacau).

Roku 1935 ukončil úspěšně studium práv na vysoké škole v Rio de Janeiro. Jako aktivní člen Brazilské komunistické strany byl donucen roku 1941 emigrovat do Argentiny a pak do Uruguaye. Zpět se vrátil roku 1944. V tomtéž roce se rozvedl.

Roku 1945 kandidoval úspěšně na brazilského Národního shromáždění za komunistickou stranu. Navrhnul dodnes platný zákon o náboženské svobodě. V tomtéž roce se podruhé oženil. Jeho žena Zélia Gattai (1916) byla dcerou italských přistěhovalců.

Roku 1947 byla Brazilská komunistická strana zakázána a Amado byl nucen s celou rodinou emigrovat. Od 1950 do 1952 žil v Československu, kde se narodila jeho dcera Paloma.

Amado zemřel 6. srpna 2001 v Salvadoru (Bahia). Jeho popel byl uložen na zahradě jeho domu na ulici Alagoinhas v den jeho 89. narozenin.

Veřejná ocenění

Stalinova cena míru (Sovětský svaz, 1951)
Latinidad (Francie, 1971)
Nonino (Itálie, 1982)
Dimitrovova cena (Bulharsko, 1989)
Cena Pabla Nerudy (Rusko, 1989)
Premio Etruria de Literatura (Itálie, 1989)
Cino del Duca (Francie, 1990)
Mediterráneo (Itálie, 1990)
Cena Luíse de Camões (Brazílie-Portugalsko, 1995)
Cena ministerstva kultury (Brazílie, 1997)
Dostal titul člena čestné legie v Argentině, Chile, Španělsku, Francii, Portugalsku a Venezuele. Byl doktorem honoris causa na univerzitách v Brazílii, Portugalsku, Itálii, Izraeli a Francii.

Literární činnost

Amado napsal více jak 30 románů a divadelních her. Některé byly zfilmovány. V jeho románech je silný sociální náboj. Popisoval boje o půdu a politickou moc, líčil Brazílii jako směsici kultur a etnik. Nejznámější do češtiny přeložená díla (v závorce rok vydání v portugalštině):

Kakao (1933)
Jubaiba (1935)
Rytíř naděje (1942)
Země zlatých plodů (1944)
Mulatka Gabriela (1958)
Staří námořníci (1961)
Pastýři noci (1964)
Dona Flor a její dva manželé (1966)
Zmizení svaté Barbory (1988)
Pasačka koz, aneb návrat marnotratné dcery