Kája Saudek je významný český komiksový kreslíř. Jeho specifické výtvarné dílo doplnilo také několik filmů a televizní seriál Okna vesmíru dokořán, ilustroval též řadu knih a časopisů. Jedná se o bratra (dvojče) fotografa Jana Saudka. S...

Životopis

Kája Saudek je významný český komiksový kreslíř. Jeho specifické výtvarné dílo doplnilo také několik filmů a televizní seriál Okna vesmíru dokořán, ilustroval též řadu knih a časopisů. Jedná se o bratra (dvojče) fotografa Jana Saudka.

S americkými komiksy se seznámil už v dětství. V padesátých letech nemohl z politických důvodů studovat, stal se tedy technickým kresličem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově. V roce 1966 použil jeho kresby Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii. Tím se Saudek dostal do širšího povědomí a jeho kresby začaly být publikovány šířeji. Patrně největším projektem měl být komiks podle scénáře Miloše Macourka Muriel a andělé. V roce 1969 z něj však vyšla časopisecky jen ukázka několika stran, kniha samotná už vyjít nemohla (nakonec byla vydána v roce 1991). Zajímavostí je, že si jako předobraz ústředních postav vybral skutečné osoby – pro generál-seržanta Xerona (toliko hlavní zápornou postavu) svého bratra Jana, s nímž měl v tu dobu rozepře, a pro Muriel herečku Olgu Schoberovou – tehdejší československý sexsymbol. K tomuto komiksu stejná dvojice autorů vytvořila i druhý díl (Muriel a oranžová smrt), který ale nikdy nevyšel (mimo jiné i pro podobnost příběhu s invazí v roce 1968) a část originálních kreseb se ztratila v tiskárně. V roce 1971 spolupracoval ještě na filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku.

Počátkem 70. let se Saudek několik let živil kreslením seriálů pro časopis Mladý svět. Dva roky vycházel seriál Lips Tulian podle dobrodružných románů 19. století (byl ukončen na zásah cenzury), další dva roky seriál kreslený na libreta oper (v seriálu byli karikováni zpěváci populární hudby, někteří – zvláště Karel Gott – proti tomu protestovali). Poté byly komiksy v Mladém světě zrušeny. V letech 1976-1978 maloval Saudek pro pionýrský magazín Stezka ještě komiks na motivy seriálu Třicet případů majora Zemana – všech pět nakreslených dílů spolu s novým (Poslední případ majora Zemana, napsal Jan Reinisch podle novely Jiřího Procházky Zločin na zámku) vyšlo v roce 1999 pod názvem Major Zeman a jeho 6 případů.

V roce 1979 navázal spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk). V následujícím desetiletí tak vyšly příběhy podle scénářů řady známých spisovatelů a scénáristů.

V osmdesátých letech také spolu s Vladimírem Železným a Jiřím Grygarem spolupracoval na seriálu Slovenské televize Okna vesmíru dokořán.

Na počátku devadesátých let byla prakticky všechna jeho díla znovu vydána. On sám ilustroval titulní stránky komiksových magazínů Kometa a znovuvydaných sešitů příběhů Boba Hurikána.

V posledních letech maloval pro časopis NeI Report.

Stal se vzorem i pro další kreslíře. Patrně nejvýznamnějším z nich jsou Štěpán Mareš a Miroslav Schoenberg.

Od nehody v dubnu 2006, kdy mu v krku zaskočilo sousto, leží umělec v komatu v Motolské nemocnici.

Dílo
Výtvarník ve filmech a seriálech
- Kdo chce zabít Jessii (plakát a fiktivní komiksy ve filmu)
- Čtyři vraždy stačí, drahoušku (dokreslované scény, fiktivní komiks)
- Okna vesmíru dokořán (doprovodné ilustrace seriálu)

Komiksy
- Honza Hrom (1968, celkem 7 dílů, vlastní scénář, vyšlo v časopise Pop Music Expres)
- Pepík-Hipík (1969, celkem 4 díly, scénář Rudolf Křesťan, Karel Hvížďala, Karel Šmíd, vyšlo v časopise Čtení pod lavicí)
- Muriel a andělé (1969, podklady se ztratily, vyšlo až v roce 1991 v nakladatelství Comet, scénář Miloš Macourek)
- Muriel a oranžová smrt (1970, nikdy nevyšlo – část podkladů zmizela v tiskárně)
- Čtverylka (1971, 22 strypů,scénář Rudolf Křesťan, Haiduková, Tikalová, Pacovský, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Výprava ze Sixie, (1971-72,celkem 24 stran komixu, scénář Miloš Polášek, vyšlo v časopise Ostravský Kulturní Zpravodaj)
- Lips Tullian, nejobávanější náčelník lupičů (1972, námět Kvidon z Felsů, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Diamantová šifra (1972, celkem 12 dílů - nedokončeno, scénář Svatopluk Novotný, vyšlo v časopise Mladá Fronta)
- Fantom opery uvádí (1973, Rigoletto 10 stran, Carmen 15 stran, Dívčí válka - Šárka 11 stran, Dívčí válka - Vlasty skon 5 stran, scénář Jaroslav Pacovský, Jiří Šebánek, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Černý Filip (1974, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Mladý svět)
- Major Zeman (1978-1979, scénář Jaroslav Weigel, vyšlo v časopise Pionýrská stezka)
- Tajemství zlatého koně (1979, vlastní scénář, vydala Česká speleologická společnost)
- Po stopách sněžného muže (1980, scénář Josef Nesvatba, vydala Česká speleologická společnost)
- Trať se ztrácí ve tmě (1980, námět V. Kafka, vydala Česká speleologická společnost)
- Stříbrný poklad (1982, námět K. z Felsů, scénář J.Weigel, vydala Česká speleologická společnost)
- Studňa (1984, celkem 12 stran, scénář Miloš Voš (Volný a Ščepka), vyšlo v časopise Film a Divadlo)
- Modrá rokle (1984, scénář Jaroslav Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Peruánský deník (1984, Miloš Macourek, vydala Česká speleologická společnost)
- Konec Sahrbergovy bandy (1985, Jaroslav Weigel, vydala Česká speleologická společnost)
- Ztracený kamarád (1987, scénář Jaroslav Foglar, vydala Česká speleologická společnost)
- Arnal a dva dračí zuby (1988, scénář Ondřej Neff, vydala Česká speleologická společnost)
- Jeskyně Saturn (1990 – 91, scénář J. Foglar, vydala Česká speleologická společnost)