V pátrání po lidech, kteří zmizeli z televizní obrazovky, se s tímto mladým mužem vydáme opět do televizní hlasatelny. Jako programový hlasatel odtud promlouval k divákům celých deset let. Karel Zajíc však z médií nezmizel, našli jsme ho v Českém rozhlase.

Jak sám říká: "Práce v hlasatelně mě moc bavila. Tehdy to bylo trochu něco jiného než teď. Vysílalo se živě, nebylo čtecí zařízení, učili jsme se dlouhé texty - to víte, že ten adrenalin tam byl."

Ale pojďme o pár let zpátky. Z domova, z městečka Slatiňany, odcházel velmi brzy. Už ve čtrnácti letech se vydal na pražskou konzervatoř, kde začal studovat herectví. Pro své recitační a dramatické snažení našel u rodičů pochopení, protože tatínek toužil v mládí studovat lesní roh a klavír a maminka také žila kulturou.

"Já byl šašek od malička. Chodil jsem do lidové školy umění, hrál jsem na klavír, jezdil na recitační soutěže." Už během studií na konzervatoři začal, spolu s ostatními spolužáky, hostovat a "dělat křoví" v Národním divadle a v divadle v Kolíně. Po škole začal hrát v divadle na Kladně. "Jednou mi zavolal jeden kamarád - dramaturg a řekl mi, že má pro mě kšeft. Vyndal jsem diář a zeptal se, na kdy. A on řekl, že možná na celý život. A tak jsem šel ke konkursu na televizního hlasatele. Čtrnáctého ledna 1989 jsem poprvé hlásil."

Karel Zajíc byl tedy souběžně hlasatelem tehdejší Československé televize a hercem na Kladně. "Televizi jsem chtěl poznat, proto jsem tam šel. Měl jsem už jako malý kluk takové podivné koníčky. Natáčel jsem si na magnetofon televizní znělky, měl jsem několik pásů znělek a pak jsem si na tu televizi hrál. Někdo holt sbírá známky, někdo si nahrává televizní znělky. A také jsem si hrál na rádio. Měl jsem takový improvizovaný mixážní pult a blbnul jsem."Tehdy, při jeho dětských zálibách, asi opravdu nikdo nečekal, že jeho pracovním osudem mu bude nejen televize, ale hlavně rozhlas.

Z VOXU, ALFY A BLANÍKU DO REGINY
"V roce 1991 připravoval Karel Svoboda start rádia VOX a přizval mě ke spolupráci. Nastoupil jsem tam jako zprávař." Byl to začátek jeho pouti a zároveň sbírání zkušeností v rozhlasových stanicích, ale to v tuto chvíli ještě netušil. "Práce v médiích mě začala ohromně bavit. Musel jsem si vybrat. Už se to nedalo stíhat. Někdy jsem byl do půlnoci v hlasatelně, brzy ráno v rádiu, odpoledne na zkoušce a večer jsem hrál představení."

Karel Zajíc začal navíc pracovat jako režisér dne v televizi a tak definitivně opustil dráhu herce. "Měl jsem výhodu, že jsem hlasatelnu poznal z obou stran a dokázal jsem tedy v danou chvíli říct svým kolegům, co bych od nich potřeboval." A pak už nastala ona zmíněná pouť po médiích. Odchází z Voxu, dostává nabídku na místo šéfredaktora do Radia Alfa, moderuje televizní magazín Vstupte, prosím, mezitím po neshodách s novým vedením odchází z hlasatelského křesla, jako šéfredaktor připravuje start nového rádia Blaník a nakonec se zúčastňuje výběrového řízení do veřejnoprávního rozhlasu stanice Regina.

"Vždycky jsem se chtěl specializovat na zpravodajství a tomuj e v komerčním médiu dáván velmi malý prostor. Proto jsem chtěl přejít do média, které je veřejnoprávní. Reginu jsme tehdy předělávali do úplně nového formátu, dělali jsme z ní moderní pražskou informační stanici."

Vsoučasné době pracuje Karel Zajíc jako poradce programového ředitele Českého rozhlasu a zabývá se znělkovou grafikou, připravuje nové znělky pro Český rozhlas 2 - Praha, navíc analyzuje a monituruje vysílání. "Dnes už secítím jako rozhlasák, ale na práci v televizi rád vzpomínám. Za ta léta v obou médiích jsem totálně profesionálně zdeformovaný. Sleduju hlasatele, jestli se nepřeřekli, když je na obrazovce chvíli pauza, hned jsem ve střehu, akdyž je v rádiu chvíli ticho, hned se vyděsím, co se stalo," usmívá se Karel Zajíc.

KARIÉRA:
1989 - 1998 hlasatel Československé, později České televize
1991 - 1997 Radio VOX
1997 - 1999 Radio ALFA
1999 - 2000 Radio Blaník
2000 - 2002 Český rozhlas Regina
2002 - poradce programového ředitele Českého rozhlasu