Již na gymnáziu v Šoproni hrál ve školním divadle, ale o herectví jako profesi začal uvažovat až během vojenské služby, kterou vykonával v Ústředním uměleckém souboru Svazu komunistické mládeže.
Ještě za studií na Vysoké škole divadelního a...
Životopis
Již na gymnáziu v Šoproni hrál ve školním divadle, ale o herectví jako profesi začal uvažovat až během vojenské služby, kterou vykonával v Ústředním uměleckém souboru Svazu komunistické mládeže.
Ještě za studií na Vysoké škole divadelního a film. umění v Budapešti, kterou ukončil v roce 1980, hostoval v představeních experimentální divadelní dílny Gergelye Csikyho v Kaposváru. Po krátkém působení v Národním divadle se stal členem budapešťského Divadla Józsefa Katony.
Ve filmu na sebe upozornil hned svými prvními rolemi. Na národním festivalu v Budapešti 1984 obdržel cenu za tragikomickou postavou mladíka Csaby, o jehož rodinných problémech po návratu z vězení vypráví psychologické drama manželské nevěry Lehké ublížení na těle (r. Gy. Szomjas).
Zlatou plaketu na MFF v Chicagu 1985 mu přinesla role ctižádostivého cirkusového akrobata Oszkara Sajeka, který se snaží všemi prostředky vymámit na starém iluzionistovi (Kamill Feleki) tajemství senzačního cirkusového čísla, v tragikomedii Filadelfská atrakce (r. P. Gárdos).
Šíři svého hereckého rejstříku rozvinul během 80. let v postavách mladých mužů, sužovaných slabostmi a rozpory ve složitých situacích jak v dobách minulých, tak i v současnosti. Východisko z osobní krize zoufale hledají mj. smolařský diskžokej Makay v pesimistické generační výpovědi Velká generace (r. F. András) a drobný podnikatel Šani, který však doplatí na svou podnikatelskou mánii vlastním zdravím, v sociálně kritickém dramatu Od deseti k pěti (r. P. Erdős).
Strhující výkon, jímž si vysloužil cenu na národním festivalu v Budapešti 1989 a nominaci na Felixe 1989, podal v historicko-společenském dramatu Cena zlata (r. G. Bereményi), kde ztělesnil "kmotra" trhovecké mafie Sándora Monoriho, pro něhož se hlavní životní hodnotou, jedinou jistotou, zárukou nezávislosti, univerzální zbraní a prostředkem manipulace s lidmi stalo zlato.
V poslední době stále častěji přesvědčuje také o svém komediálním talentu, který skvěle projevil mj. v roli potrhlého plešatého divadelního režiséra, jenž vede soubor herců z nejrůznějších divadel na letním zájezdovém programu, v nostalgické hořké komedii Na turné (r. G. Bereményi).
Poč. září 1994 se zúčastnil semináře maďarského filmu v Praze. Je laureátem řady divadelních a film. ocenění, mj. Ceny Mari Jászaiové 1986.
Ještě za studií na Vysoké škole divadelního a film. umění v Budapešti, kterou ukončil v roce 1980, hostoval v představeních experimentální divadelní dílny Gergelye Csikyho v Kaposváru. Po krátkém působení v Národním divadle se stal členem budapešťského Divadla Józsefa Katony.
Ve filmu na sebe upozornil hned svými prvními rolemi. Na národním festivalu v Budapešti 1984 obdržel cenu za tragikomickou postavou mladíka Csaby, o jehož rodinných problémech po návratu z vězení vypráví psychologické drama manželské nevěry Lehké ublížení na těle (r. Gy. Szomjas).
Zlatou plaketu na MFF v Chicagu 1985 mu přinesla role ctižádostivého cirkusového akrobata Oszkara Sajeka, který se snaží všemi prostředky vymámit na starém iluzionistovi (Kamill Feleki) tajemství senzačního cirkusového čísla, v tragikomedii Filadelfská atrakce (r. P. Gárdos).
Šíři svého hereckého rejstříku rozvinul během 80. let v postavách mladých mužů, sužovaných slabostmi a rozpory ve složitých situacích jak v dobách minulých, tak i v současnosti. Východisko z osobní krize zoufale hledají mj. smolařský diskžokej Makay v pesimistické generační výpovědi Velká generace (r. F. András) a drobný podnikatel Šani, který však doplatí na svou podnikatelskou mánii vlastním zdravím, v sociálně kritickém dramatu Od deseti k pěti (r. P. Erdős).
Strhující výkon, jímž si vysloužil cenu na národním festivalu v Budapešti 1989 a nominaci na Felixe 1989, podal v historicko-společenském dramatu Cena zlata (r. G. Bereményi), kde ztělesnil "kmotra" trhovecké mafie Sándora Monoriho, pro něhož se hlavní životní hodnotou, jedinou jistotou, zárukou nezávislosti, univerzální zbraní a prostředkem manipulace s lidmi stalo zlato.
V poslední době stále častěji přesvědčuje také o svém komediálním talentu, který skvěle projevil mj. v roli potrhlého plešatého divadelního režiséra, jenž vede soubor herců z nejrůznějších divadel na letním zájezdovém programu, v nostalgické hořké komedii Na turné (r. G. Bereményi).
Poč. září 1994 se zúčastnil semináře maďarského filmu v Praze. Je laureátem řady divadelních a film. ocenění, mj. Ceny Mari Jászaiové 1986.