Jako dcera učitelky a diplomata strávila celé dětství a mládí střídavě v Caracasu, Havaně a Londýně. Během londýnského pobytu ji uchvátilo divadlo natolik, že krátce navštěvovala Central School of Speech and Drama. Po otcově smrti a návratu do...

Životopis

Jako dcera učitelky a diplomata strávila celé dětství a mládí střídavě v Caracasu, Havaně a Londýně. Během londýnského pobytu ji uchvátilo divadlo natolik, že krátce navštěvovala Central School of Speech and Drama. Po otcově smrti a návratu do USA studovala dramatické umění na Southwest Missouri State University a na University of Maryland v Baltimoru, kde hrála v shakespearovském repertoáru s místními divadelními soubory Manitoba Theatre Company a Baltimore Arena Players.

Ve dvaadvaceti letech odešla do New Yorku a účinkovala v několika menších mimobroadwayských divadlech, než se poprvé představila 1976 na Broadwayi ve hře Alberta Innaurata Blíženci. Do širšího diváckého povědomí vstoupila jako jedna z hrdinek v populárním TV seriálu The Doctors (1977-78, Lékaři). Před film. kamerou úspěšně debutovala hlavní úlohou proradné zámožné paničky Matty Walkerové, která se rozhodne zavraždit kvůli vysoké pojistce svého manžela a zneužije k tomu s tímto záměrem vyhlédnutého milence-právníka (William Hurt), v kriminálním psychologickém dramatu Žár těla (r. L. Kasdan).

Už tento thriller, který svým laděním odkazuje na tradici nejlepších děl "film noir", předurčil typ jejích dalších film. hrdinek - plavovlasých osudových žen, kolem nichž se až příliš často vznáší černý stín smrti, které jsou stejně tak svůdně krásné jako zlověstně vypočítavé až zvrácené, které vynikají inteligencí a elegancí, intrikánskou a cynickou přetvářkou, které jdou cílevědomě i přes mrtvoly za svým cílem a jejichž milostné objetí v sobě nese smrtelné nebezpečí.

Mezinárodní popularitu a Zlatý glóbus 1984 jí přinesla dobrodružná komedie Honba za diamantem (r. R. Zemeckis), v níž se zakřiknutá staropanenská spisovatelka Joan Wilderová promění v nebojácnou cestovatelku, čelící po boku odvážného dobrodruha (Michael Douglas) nejrůznějším nástrahám osudu při hledání pokladu uprostřed kolumbijské přírody. Zajímavý portrét ženy dvou tváří vytvořila v roli ambiciózní módní návrhářky Joanny Craneové, která vede tajný noční život jako laciná prostitutka jménem China Blue, v psychologicko-erotickém snímku Zločiny z vášně (r. K. Russell).

Zlatým glóbem 1985 byla oceněna její ironická interpretace profesionální vražedkyně plné šarmu a erotického kouzla Ireny Walkerové, do níž se zamiluje zabiják ve službách mafiánské rodiny (Jack Nicholson), v gangsterské parodii Čest rodiny Prizziů (r. J. Huston). Jednou z mála vyjímek, kdy její postava nikoho nijak neohrožuje, je matka dvou dospělých dětí Peggy Sue Bodellová, která se vrací v čase z abiturientského večírku o pětadvacet let zpátky, aby mohla znovu rozhodnout o svém nezdařeném manželství, v komedii Peggy Sue se vdává (r. F. F. Coppola).

Místo Oscara 1986, na něhož byla za tento výkon navržena, jí byla udělena alespoň Cena D. W. Griffithe 1986. Zcela jinak, s téměř patologickou rafinovaností a krutostí, řeší manželskou krizi její další hrdinka, Barbara Roseová, která po sedmnáctiletém manželství už nehodlá setrvat v rodinném svazku se svým mužem (Michael Douglas), jemuž učiní ze života hotové peklo, v černé komedii Válka Roseových (r. D. DeVito).

Po mnoha letech se K. T. vrátila také k divadlu; na jevišti connecticutského Long Wharf Theatre zahrála kurtizánu Marguerite Gautierovou v moderní dramatizaci Dumasova románu Dáma s kaméliemi a 1989 zazářila v úloze Maggie Pollittové, za jejíž ztvárnění v broadwayské inscenaci rodinného dramatu Tennessee Williamse Kočka na rozpalené plechové střeše získala cenu Theatre World Award.

V lednu 1999 se představila na jevišti miamského Coconut Grove Playhouse v monodramatu Sandry Ryan Heywardové Tallulah a na jaře 2000 ztvárnila postavu paní Robinsonové v londýnské inscenaci dramatizace románu Charlese Webba Absolvent. 1983 se provdala za makléře s nemovitostmi Jay Weisse.