Povolání: Herečka
Věk: 71
Datum narození: 3. 09. 1940
Místo narození: Rabat, Maroko
Znamení: Panna aktuální horoskop »
Věk: 71
Datum narození: 3. 09. 1940
Místo narození: Rabat, Maroko
Znamení: Panna aktuální horoskop »
Životopis
Je dcerou běloruských emigrantů; její otec byl princ Vladimir Gagarine. Po smrti otce odjela v roce 1946 s matkou do Francie.
Začala studovat slavistiku na pařížské Sorbonně a zároveň herectví u Jeana Vilara a Gérarda Philipa v Théâtre National Populaire. Další hereckou průpravu absolvovala v kurzech Charlese Dullina.
Pro film ji objevil jako devatenáctiletou režisér Gérard Oury, ale než se stačila před kamerou ve Francii plně prosadit, odjela v roce 1959 do USA, kde se během dvouletého pobytu vdala a rozvedla s Henrym Wolfem, účinkovala v TV seriálech a navštěvovala hereckou dílnu Actors Studio.
Po návratu pokračovala ve film. kariéře, která měla vzestupnou tendenci v pol. 60. let, zejména po skandálu s provokativním psychologickým snímkem Vdaná žena (r. J.-L. Godard). Vytvořila v něm hlavní roli vdané Pařížanky Charlotty Giraudové, která nebere manželskou věrnost příliš vážně do doby než otěhotní, aniž přesně ví, s jakým partnerem.
Během následujících desetiletí se uplatnila zejména ve vedlejších úlohách, jimiž ji pověřovali významní domácí i zahraniční režiséři: manželka filmaře (Jean Yanne), který ji podvádí se svou sekretářkou (Marlène Jobertová), v psychologickém dramatu milostného trojúhelníku Nezestárneme spolu (r. M. Pialat); němá vychovatelka Traunitz, opatrující postiženou dceru nevěrných manželů, v symbolickém dramatu o buržoazní morálce Čínská ruleta (r. R. W. Fassbinder); pěvkyně Malikoffová, členka mezinárodního souboru, s nímž nacvičuje maďarský dirigent (Niels Arestrup) Wagnerovu operu, v psychologickém dramatu Schůzka s Venuší (r. I. Szabó).
Mezi kandidáty na Césara 1985 byla navržena za roli úspěšné botaničky Landierové, u níž nalezne alespoň dočasný azyl bezprizorná tulačka (Sandrine Bonnairová), hrdinka psychologického dramatu Bez střechy i bez zákona (r. A. Vardová).
V roce 1966 založila vlastní produkční společnost Macha Film, v jejímž rámci vznikly některé filmy Piera Paola Pasoliniho, Nela Risiho a Roberta Bressona.
Po rozvodu s Henrim Wolfem se v roce 1967 provdala za italského režiséra a producenta Gian Vittoriu Baldiho, s nímž založila další produkční společnost Film del Orso a IOI Cinematografica.
Příležitostně se vrací na jeviště, kde v režii Andreje Končalovského hrála v Čechovově Rackovi.
V roce 1982 publikovala novelu La star (Hvězda) a je autorkou kuchařské knihy Joyeuses pâtés (Veselé paštiky). Byla hostem MFF v Karlových Varech 1966.
Začala studovat slavistiku na pařížské Sorbonně a zároveň herectví u Jeana Vilara a Gérarda Philipa v Théâtre National Populaire. Další hereckou průpravu absolvovala v kurzech Charlese Dullina.
Pro film ji objevil jako devatenáctiletou režisér Gérard Oury, ale než se stačila před kamerou ve Francii plně prosadit, odjela v roce 1959 do USA, kde se během dvouletého pobytu vdala a rozvedla s Henrym Wolfem, účinkovala v TV seriálech a navštěvovala hereckou dílnu Actors Studio.
Po návratu pokračovala ve film. kariéře, která měla vzestupnou tendenci v pol. 60. let, zejména po skandálu s provokativním psychologickým snímkem Vdaná žena (r. J.-L. Godard). Vytvořila v něm hlavní roli vdané Pařížanky Charlotty Giraudové, která nebere manželskou věrnost příliš vážně do doby než otěhotní, aniž přesně ví, s jakým partnerem.
Během následujících desetiletí se uplatnila zejména ve vedlejších úlohách, jimiž ji pověřovali významní domácí i zahraniční režiséři: manželka filmaře (Jean Yanne), který ji podvádí se svou sekretářkou (Marlène Jobertová), v psychologickém dramatu milostného trojúhelníku Nezestárneme spolu (r. M. Pialat); němá vychovatelka Traunitz, opatrující postiženou dceru nevěrných manželů, v symbolickém dramatu o buržoazní morálce Čínská ruleta (r. R. W. Fassbinder); pěvkyně Malikoffová, členka mezinárodního souboru, s nímž nacvičuje maďarský dirigent (Niels Arestrup) Wagnerovu operu, v psychologickém dramatu Schůzka s Venuší (r. I. Szabó).
Mezi kandidáty na Césara 1985 byla navržena za roli úspěšné botaničky Landierové, u níž nalezne alespoň dočasný azyl bezprizorná tulačka (Sandrine Bonnairová), hrdinka psychologického dramatu Bez střechy i bez zákona (r. A. Vardová).
V roce 1966 založila vlastní produkční společnost Macha Film, v jejímž rámci vznikly některé filmy Piera Paola Pasoliniho, Nela Risiho a Roberta Bressona.
Po rozvodu s Henrim Wolfem se v roce 1967 provdala za italského režiséra a producenta Gian Vittoriu Baldiho, s nímž založila další produkční společnost Film del Orso a IOI Cinematografica.
Příležitostně se vrací na jeviště, kde v režii Andreje Končalovského hrála v Čechovově Rackovi.
V roce 1982 publikovala novelu La star (Hvězda) a je autorkou kuchařské knihy Joyeuses pâtés (Veselé paštiky). Byla hostem MFF v Karlových Varech 1966.
Autor: Miloš Fikejz
