Marcel Lucien Balsa byl francouzský automobilový závodník.

Tento Francouz se narodil v první lednový den v Saint Frion, malé vesničce provincie Limousin. Dříve než propadl vášni pro sportovní vozy, pokoušel své štěstí s motocyklem a neunikl pozornosti Talbota a Delahaye. Už v roce 1939 se svezl s Bugatti T35B při příležitosti Grand Prix Pau, ale závod nedokončil. V ten samý rok však vypukla druhá světová válka a žádné závody se nekonaly. Po skončení války koupil další Bugatti tentokrát typ 51 a v prvním poválečném závodě konaném v Bologni dokázal zajet na pátém místě. V Grand Prix Marseille zajel pole position a v závodě znovu dosáhl pátého místa. Marcel Balsa byl zapáleným amatérem, ale žádným hazardérem, jezdícím na hranicích svých možností. Koncem čtyřicátých let začalo být více než jasné, že jeho Bugatti ztrácí na konkurenci, Balsa se proto rozhodl postavit si vlastní vůz Formule 2 a vybavil ho motorem BMW. S tímto vozem dokázal dobýt čtvrté místo v Grand Prix Lucemburska 1949. O rok později již řídil nový vůz Jicey BMW a umístil se na třetím místě v Grand Prix Cadours, v závodě, kde přišel o život Raymond Sommer. V roce 1952 ho mohli vidět diváci na startu Pařížské Grand Prix pro vozy F2 a později také na Grand Prix Německa, které bylo započítáváno do mistrovství světa F1. A tento závod ho proslavil i když odkroužil pouhých 6 kol. Nejenže se zapsal do statistik jako účastník Formule 1, ale v době, kdy pilotoval vůz F1, mu bylo 51 let a 206 dní a stal se tak jedním z nejstarších pilotů Formule 1. V roce 1953 se konečně dočkal svého vítězství, stalo se tak při GP Montelhery. Sportovní činnost ukončil v následujícím roce, když zahynul Guy Mairesse při testech nového vozu a poté, co Balsa skončil na pátém místě v Cadours. O Marcelu Balsovi se znovu píše až po 30 letech, když noviny z 11. srpna 1984 oznámily celému světu jeho smrt. Jeho dcera o něm řekla : « Byl to šťastný člověk, celý život dělal jen to, co doopravdy chtěl,… a naučil mě poslouchat motor »