Maria Goretti

italská panna a mučednice

Narození:
16. října 1890
Úmrtí:
6. července 1902
Svatá Maria Tereza Goretti (oslovovaná jako Marietta, počeštěně Marie Goretti či Marie Gorettiová; 16. října 1890 Corinaldo - 6. července 1902 Nettuno) je italská panna a mučednice, jedna z nejuctívanějších světic dnešní doby. Její svatořečení je...

Životopis

Svatá Maria Tereza Goretti (oslovovaná jako Marietta, počeštěně Marie Goretti či Marie Gorettiová; 16. října 1890 Corinaldo - 6. července 1902 Nettuno) je italská panna a mučednice, jedna z nejuctívanějších světic dnešní doby. Její svatořečení je prvním v historii, kterému byli přítomni matka i vrah svatořečené.

Život:
Maria Goretti byla druhé dítě chudých pachtýřů Luigiho a Assunty Gorettiových. Krátce po jejím narození se rodina přestěhovala z rodného Corinalda do Ferriere di Conca za levnější půdou. Tamní podnebí však bylo velice nezdravé - Mariin otec se nakazil jakýmsi horečnatým onemocněním (patrně malárií) a v roce 1900, když bylo Marii 10 let, zemřel. Hospodářství převzal Mariin sedmnáctiletý bratr, kterému ze všech sil vypomáhala. Vyrostla z ní pohledná a hluboce zbožná dívka, která vypadala podstatně starší než na svých necelých 12 let.

Dům, v němž Gorettiovi bydleli, obýval též vdovec Serenelli se synem Alessandrem (1882-1970). Dvacetiletý Alessandro Serenelli byl nezvladatelný výtržník, který naprosto pohrdal náboženstvím, zákony i morálkou. Otec, který si často a rád přihnul alkoholu, ho naprosto nezvládal. Alessandro se několikráte pokoušel nejdříve žadoněním a později výhrůžkami a různými ústrky přimět Marii k tomu, aby se s ním vyspala, ale ona to odmítla s poukazem na to, že by to byl hřích.

Smrt:
5. července 1902 si Alessandro počkal, až bude Maria sama šít, a poté se jí pod pohrůžkou nože pokusil znovu „přemluvit“. Když neuspěl, přiškrtil ji a pokoušel se ji znásilnit, ale dívka se urputně bránila a řekla mu, že raději zemře, než by se mu podvolila. Rozzuřený Alessandro ji nakonec pobodal nožem. Dívka utrpěla 14 vážných bodných ran, většinou v oblasti hrudníku a břicha. Poté Alessandro, v domnění, že je dívka mrtvá, utekl a zabarikádoval se ve svém pokoji. Maria se však ještě probrala a z posledních sil se dovlekla ke dveřím a na její zavolání přiběhla matka a starý Serenelli.

S řadou smrtelných zranění byla Maria odvezena do nemocnice v Nettunu, kde ji bez anestezie operovali, nicméně lékaři již předem řekli zdrcené matce, že dceru může zachránit jen zázrak. Na druhý den dívka – poté, co přijala svaté přijímání a svátost nemocných a odpustila svému vrahovi – podlehla svým zraněním.

Po smrti:
Dům ve Ferriere, kde M. Goretti bydlelaAlessandro Serenelli byl zatčen a odsouzen ke 30 letům vězení (propuštěn byl po 28 letech). Během svého věznění se obrátil ke katolictví a po propuštění se stal ošetřovatelem v nemocnici bratří kapucínů a vedl příkladný život zbožného křesťana.

Světice:
V roce 1947 papež Pius XII. prohlásil Marii Goretti za blahoslavenou a o tři roky později, 24. června 1950, za svatou. Katolická církev slaví její svátek ve výroční den její smrti. Bývá zobrazována jako mladá dívka s dlouhými volně rozpuštěnými vlasy, v prostých farmářských šatech (nebo splývavém bílém oděvu), často též s (bílými) liliemi a dýkou. Je patronkou obětí zločinů a -náctiletých dívek.

Po Marii Goretti je pojmenována Saint Maria Goretti Catholic School v Illinois, Pedagogická a sociálna akadémia sv. Márie Goretti v Čadci na Slovensku, jakož i v Michiganu vydávaný časopis pro mladé dívky, Saint Maria's Messenger.

V roce 1949 vznikl na motivy života a smrti Marie Goretti italský film Cielo sulla palude (Nebe nad močálem).


[editovat] Kritika
Svatořečení Marie Goretti je od počátku kritizováno různými nekatolickými skupinami liberální, socialistické a feministické orientace. Obecně jde ovšem o kritiku z ideologických důvodů, jejíž podstata je spíše v naprostém odmítání principu mučednice čistoty, než o kritiku, která by se přímo týkala její osoby.[2]


[editovat] Citáty
„Odpouštím mu z celého srdce a v nebi ho chci mít u sebe.“ (slova odpuštění, které umírající Maria Goretti adresovala svému vrahovi)