Pro mnohé divačky je televizní obrazovka módním magazínem. Od osobností, které se na ní objevují, totiž očekávají nejen nové zprávy nebo dobrou zábavu, ale zajímá je také, co mají na sobě, jaký nosí účes a jak jsou nalíčené. Často se je snaží...

Životopis

Pro mnohé divačky je televizní obrazovka módním magazínem. Od osobností, které se na ní objevují, totiž očekávají nejen nové zprávy nebo dobrou zábavu, ale zajímá je také, co mají na sobě, jaký nosí účes a jak jsou nalíčené.

Často se je snaží napodobit anebo se jejich stylem alespoň inspirují. Marie Retková je hlasatelka. Stejně jako její kolegy a kolegyně ji v televizi vidíme pouze polovinu. My vám ji chceme ukázat celou.

Hlasatelka má na obrazovce zvláštní poslání. Její profese je výjimečná už z toho důvodu, že se vyskytuje pouze v jediné televizi. Přesto si málokterý divák dokáže představit, že by v ní hlasatel či hlasatelka najednou nebyli.

Do vašich domovů vnášejí klid a pohodu, utvrzují ve vás pocit, že vám v televizi nejen pouštějí obrázky, ale že s vámi komunikuje živá bytost. A je pohledná, upravená, pánové Hemala, Lesák a Ptáčník teď prominou, v některých dnech velmi půvabná. Přiznám se, že jsem neměla radost, když kategorie hlasatelů právě s ohledem na malou četnost svých jedinců zmizela z naší ankety TýTý.

Hlasatelka byla vždy výjimečnou ozdobou finálového večera a o jejích šatech divačky diskutovaly ještě pár dní. Marie Retková získala tři ceny TýTý. My jsme s ní tentokrát otevřeli její vlastní šatník. Marie totiž patří k ženám, které mají v módě jasno. Přesně ví, co jí sluší, čeho se má vyvarovat. A tak pojďte, milé dámy, a nechejte se inspirovat ženou, která k vám domů, ač se to zdá neuvěřitelné, vstupuje prostřednictvím televizní obrazovky už šestadvacet let.

"Vytvořila jsem si určitý styl a našla vlastní barevnost. Mám vyzkoušeno, že mi sluší černá, různé odstíny béžové a pastelové tóny. Střídmá jsem i ve střizích, přednost dávám hladkým a jednoduchým řešením. Zásadně se vyhýbám fižím a volánkům, oželím i různé vzory, i když vím, že jsou opět v módě," tvrdí Marie. Přidám-li k jejím slovům zásadu, že vždycky dbá, aby její skříň byla stavebnicí, v níž oblečení ladí a může se vzájemně kombinovat, mohla by Marie kandidovat na učebnicový příklad nějaké příručkyna téma "co na sebe".

Zeptám se za vás, jak nakupuje. "Nepatřím k ženám, které si musejí dělat radost a své bolístky hojit pořizováním líbivých kousků. Většinou využiji volný čas, který mi zbývá mezi povinnostmi v centru města, a zajdu do některých obchodů. No a když mi v nich náhodou něco cvrkne o klobouček a vidím, že se mi to líbí, a projde mi hlavou, k čemu si například vyhlédnuté sako vezmu, neváhám a koupím. Ale takový signál líbivosti musí přijít v první vteřině. Samozřejmě že tu a tam objevím oblečení, které je finančně nákladné. V takovém případě obejdu obchod ještě jednou, vrátím se k nepřehlédnutelnému modelu a obyčejně koupím, protože si spočítám, že taková investice se mi opravdu vyplatí, že je na několik let. Tak jsem získala i dlouhé sako na fotografii. Pochází z Itálie. Pro italskou a anglickou módu mám jistou slabost."

Nakupovat chodí Marie sama. Poletitých zkušenostech si je takřka jistá, že už se nemůže splést. Má pár obchodů, kde se nezklame. Když potřebuje oblečení ke společenské příležitosti, spolupracuje obyčejně s oděvní návrhářkou a výtvarnicí Dagmar Březinovou. Manžel pak nový přírůstek většinou pochválí. Marie náramně dobře ví, jak je důležité, aby se člověk v oblečení dobře cítil, aby mu dělalo radost. Přesvědčení o působivém zevnějšku patří k podmínkám dobře odvedené práce. Těžko by mohla na obrazovce vykouzlit milý úsměv, kdyby ji tísnil živůtek a bránil jí v pořádném nadechnutí. V televizi se o šatník lidí z obrazovky starají profesionální vizážistky a svůj oddíl v něm má samozřejmě i Marie. Tu a tam si po dohodě může vybrat i okouzlující modýlek ze své domácí skříně.

Marie vyznává sportovnější styl módy. V kalhotách, pokud možno strečových, je jí nejlépe. Ale jak je patrno z fotografií, se stejným šarmem um ínosit i sukně. Pořizování nových věcí není na její vysokou postavu jednoduché. Marie měří 181 cm, má dlouhé ruce a jen pro zajímavost: s délkou kalhot (113 cm) by mohla bezmála soupeřit s majitelkou nejdelších nohou na světě. A tak je skoro samozřejmé, že dlouhánka nalezla zalíbení v basketbalu a hraje za Sokol v pražských Kobylisích. Holduje i tenisu, trochu posiluje, ale kolektivní sporty, kdy sportování provází i legrace, ji baví nejvíc. Marie kolem sebe umí rozdávat pohodu nejen z obrazovky, ale i ve společnosti. Zázemí má v báječné rodině. Ve svém věku se hrdě hlásí k dvojnásobnému babičkovství díky ratolestem dcery Alice, kterou vyvdala.

Alice je o pouhých čtrnáct let mladší než Marie a mají spolu záviděníhodný vztah. Vnučka Adélka je žákyní první třídy a hrozně jí prý záleží na tom, co si do školní lavice oblékne, mladší vnučce Betynce jsou čtyři roky. Mariina vlastní dcera Majdalenka studuje prvním rokem medicínu. Bude lékařkou - stejně jako její otec, sestra Alice, dva strýcové a teta. "Já jsem mezi samými doktory trochu nedopatřením," směje se Marie Retková. Ale sama tomu nevěří.