Marilyn Monroe vlastním jménem Norma Jean Baker Mortenson, americká filmová herečka. Prožila nešťastné dětství s psychicky labilní matkou, u různých příbuzných a pěstounů a také v sirotčinci. Otce nikdy nepoznala. Krátce po šestnáctých...

Životopis

Marilyn Monroe vlastním jménem Norma Jean Baker Mortenson, americká filmová herečka. Prožila nešťastné dětství s psychicky labilní matkou, u různých příbuzných a pěstounů a také v sirotčinci. Otce nikdy nepoznala. Krátce po šestnáctých narozeninách se provdala, ale manželství bylo v r. 1945 rozvedeno. Za války pracovala v továrně na padáky, ale záhy se úspěšně uplatnila jako modelka u losangeleské reklamní agentury Blue Book (proslavila se zejména legendární sérií kalendářových aktů). V roce 1946 podepsala první smlouvu se studiem 20th Century Fox a byla přejmenována na Marilyn Monroe.

Zpočátku hrála bezvýznamné roličky v druhořadých, dnes již zapomenutých filmech, vynikla až v roce 1950 ve snímku Johna Hustona Asfaltová džungle. Díky následujícím filmům, které těžily především z jejích tělesných vnad, se stala novým americkým sex-symbolem a proti své vůli byla navždy zaškatulkována do rolí prostoduchých plavovlásek, které postupně vystřízliví z naivních představ o bohatých nápadnících. Tento typ nejlépe rozvinula ve své nejlepší a dodnes oblíbené komedii Někdo to rád horké (1959). Sama však toužila po nezávislosti, na vrcholu slávy začala navštěvovat proslulé newyorské Actor's Studio a založila vlastní produkční společnost Marilyn Monroe Production. V roce 1954 se provdala za tehdejší světovou baseballovou hvězdu Joea Di Maggia, ale manželství se po 9 měsícíchrozpadlo. V letech 1956-1961 byla provdána za slavného dramatika Arthura Millera, který byl autorem scénáře jejího posledního filmu Mustangové.

Po celý svůj život poutala pozornost bulvárního tisku neuspořádaným životem, profesionálními problémy a milostnými avantýrami (mezi její milence patřili i prezident J. F. Kennedy a jeho bratr Robert). Na počátku 60. let u ní propukla těžká osobní krize, kterou řešila nadměrným množstvím prášků a alkoholem. Zemřela ve svém domě v Brentwoodu (Los Angeles) v noci ze 4. na 5. srpna 1962 za okolností, které dodnes nebyly zcela objasněny a které zveličily její posmrtný mýtus (podle jedné verze se jednalo o sebevraždu nebo nešťastnou smrt z předávkování barbituráty, jiná verze připouští i vraždu). O jejím v podstatě tragickém životě byla natočena řada filmů a napsáno velké množství knih různých kvalit (k těm seriózním patří např. kniha Donalda Spota Životopis Marilyn Monroe, česky 1996).

M. Monroe dodnes patří k největším hereckým legendám, ale i ke smutným symbolům počínajícího úpadku Hollywoodu, z jehož spárů se marně snažila vymanit. Její smrt pak předznamenala bizarní americké desetiletí plné zvratů, ztrát ideálů a politických vražd.

Vybraná filmografie: gangsterské drama z newyorského prostředí Asfaltová džungle (1950), Lístek do Tomahawku (1950), šestioscarové drama z divadelního prostředí Vše o Evě (1950), Pravý hák (1950), Hnízdečko lásky (1951), Klepáním se neobtěžuj (1952), Ve spárech noci (1952), situační komedie Omlazovací prostředek (1952), kriminální drama Niagara (1952), komedie Jak si vzít milionáře (1953), úspěšná hudební komedie Páni mají radši blondýnky (1953), dobrodružný příběh z kanadského západu Řeka do nenávratna (1954), muzikál Není nad showbyznys (1954), situační komedie Slaměný vdovec (1955), adaptace hry Williama Ingeho Zastávka v Kansasu (1956; též uváděno jako Autobusová zastávka), satirická komedie v režii Laurence Oliviera Princ a tanečnice (1957), vynikající situační komedie s nezapomenutelnými písněmi Někdo to rád horké (1959), hudební komedie Pojď, budeme se milovat (1960), komorní drama podle scénáře Arthura Millera Mustangové (1960) a nedokončené Něco musí prasknout (1962).