Maurice Greene je americký sprinter a jeden z nejslavnějších atletů moderní historie.
Držitel mnoha vítězství, tří titulů mistra světa i olympijského zlata ze Sydney 2000. Donedávna také držitel světového rekordu na 100 m časem 9,79 s (první...
Životopis
Maurice Greene je americký sprinter a jeden z nejslavnějších atletů moderní historie.
Držitel mnoha vítězství, tří titulů mistra světa i olympijského zlata ze Sydney 2000. Donedávna také držitel světového rekordu na 100 m časem 9,79 s (první člověk v historii, který běžel legálně pod 9,80). Jeho rekord byl „čistým způsobem“ překonán až po šesti letech jamajským sprinterem Asafou Powellem na stejném stadionu v Aténách roku 2005. Greene přitom stále drží světové rekordy v halových bězích na 50 m (neoficiálně 5,56 s) i 60 m (dvakrát běžel 6,39 s v letech 1998 a 2001). Jeho největší medailové úspěchy přišly v letech 1997–2001. Dodnes patří k tabulkově nejúspěšnějším sprinterům, který jako jeden z pouhých tří atletů získal tři tituly na jednom mistrovství světa (v Seville 1999, a to na 100 m, 200 m a ve štafetě na 4×100 m).
Greene také stále drží rychlostí rekord mezi atlety. V letech 1999 (Řím) a 2000 (Berlín a Sydney) zaběhl celkem třikrát desetimetrový úsek (mezi 50-60 m) stovky v mezičase 0,82 s, což se rovná rychlosti 12,19 m/s - 43,90 km/h. Všichni ostatní sprinteři (včetně současného světového rekordmana Asafy Powella) mají nejrychlejší desetimetrový mezičas 0,83 s (12,05 m/s - 43,37 km/h) a pomalejší. Maurice Greene je tedy fakticky stále (k r. 2007) nejrychlejším člověkem historie.
Greene je v USA i jinde také uznávanou celebritou. Jeho přezdívky jsou například „Dělová koule z Kansasu", nebo „The Phenomenon" („Fenomén“), které si vysloužil díky své netradiční schopnosti akcelerovat v závodě. Účastnil se již mnoha televizních a rozhlasových vysílání. Greene k roku 2006 zřejmě ukončil aktivní kariéru, oficiálně je však pouze zraněný a dává si odpočinek.
Maurice Greene je 176 cm vysoký a během kariéry vážil kolem 76 kg.
Osobni rekordy
- 50 m (hala): 5,56 s (Neoficiální světový rekord, 1999)
- 60 m (hala): 6,39 s (Světový rekord, 1998 a 2001)
- 100 m 9,79 s (Bývalý světový rekord, 1999)
- 200 m 19,86 s (1997)
- 4×100 m 37,59 s (1999)
Držitel mnoha vítězství, tří titulů mistra světa i olympijského zlata ze Sydney 2000. Donedávna také držitel světového rekordu na 100 m časem 9,79 s (první člověk v historii, který běžel legálně pod 9,80). Jeho rekord byl „čistým způsobem“ překonán až po šesti letech jamajským sprinterem Asafou Powellem na stejném stadionu v Aténách roku 2005. Greene přitom stále drží světové rekordy v halových bězích na 50 m (neoficiálně 5,56 s) i 60 m (dvakrát běžel 6,39 s v letech 1998 a 2001). Jeho největší medailové úspěchy přišly v letech 1997–2001. Dodnes patří k tabulkově nejúspěšnějším sprinterům, který jako jeden z pouhých tří atletů získal tři tituly na jednom mistrovství světa (v Seville 1999, a to na 100 m, 200 m a ve štafetě na 4×100 m).
Greene také stále drží rychlostí rekord mezi atlety. V letech 1999 (Řím) a 2000 (Berlín a Sydney) zaběhl celkem třikrát desetimetrový úsek (mezi 50-60 m) stovky v mezičase 0,82 s, což se rovná rychlosti 12,19 m/s - 43,90 km/h. Všichni ostatní sprinteři (včetně současného světového rekordmana Asafy Powella) mají nejrychlejší desetimetrový mezičas 0,83 s (12,05 m/s - 43,37 km/h) a pomalejší. Maurice Greene je tedy fakticky stále (k r. 2007) nejrychlejším člověkem historie.
Greene je v USA i jinde také uznávanou celebritou. Jeho přezdívky jsou například „Dělová koule z Kansasu", nebo „The Phenomenon" („Fenomén“), které si vysloužil díky své netradiční schopnosti akcelerovat v závodě. Účastnil se již mnoha televizních a rozhlasových vysílání. Greene k roku 2006 zřejmě ukončil aktivní kariéru, oficiálně je však pouze zraněný a dává si odpočinek.
Maurice Greene je 176 cm vysoký a během kariéry vážil kolem 76 kg.
Osobni rekordy
- 50 m (hala): 5,56 s (Neoficiální světový rekord, 1999)
- 60 m (hala): 6,39 s (Světový rekord, 1998 a 2001)
- 100 m 9,79 s (Bývalý světový rekord, 1999)
- 200 m 19,86 s (1997)
- 4×100 m 37,59 s (1999)
