Michael Špaček se narodil před osmnácti lety 28. března 1991 v Montélimar ve Francii. Jeho rodina se po návratu otce z emigrace natrvalo usídlila v malé vesnici Poběžovice u Holic. Od mala vyrůstal v prostředí motokrosu a tak se přirozeně i jeho...

Životopis

Michael Špaček se narodil před osmnácti lety 28. března 1991 v Montélimar ve Francii. Jeho rodina se po návratu otce z emigrace natrvalo usídlila v malé vesnici Poběžovice u Holic. Od mala vyrůstal v prostředí motokrosu a tak se přirozeně i jeho zájem začal orientovat tímto směrem, aby ne, když za domem byla motokrosová trať. Poprvé se svezl na malé Hondě ve čtyřech letech a v osmi již absolvoval své první závody v Bílé Třemešné a Míša začal z vlastní vůle po vzoru svého otce závodit a závodil rád.

Základní školu absolvoval v Holicích a po jejím dokončení vystudoval Integrovanou střední školu technickou ve Vysokém Mýtě, kterou v letošním roce dokončil. Při tom všem byl ale závodník s velkým Z a hlavně s velkým, bojovným srdcem. Od 13 let ho na závody pravidelně začala doprovázet rodina – rodiče a mladší bratr Dominik.

Míša závodil nejen na tratích v České republice, ale stále více se zúčastňoval závodů v zahraničí s myšlenkou na nejvyšší mistrovství v profi sportu. Míšu trénoval otec a vždy kladl důraz na správnou techniku. Kdo Míšu viděl jezdit, musí potvrdit, že styl jeho jízdy byl brilantní. Už nešlo o ježdění jako hru, ale o životní rozhodnutí, kdy se ze hry stává tvrdá práce. Míšovi otec často pokládal v posledních letech vždy stejnou otázku: „Chceš být opravdu profesionálem?“ Málokdy ale dostal přímou odpověď - ano, ale tichý souhlas ve formě nasednutí na kolo či na motocykl a pokračováním v dalším tvrdém tréninku. Nikdy neřekl ne.

Jeho sportovní výsledky a úspěchy jsme sledovali a nešlo si nevšimnout, jak v poslední době tvrdě pracoval jako opravdový profesionál na své kondici a technice jízdy. Velký přínos měla jeho práce i pro rodinnou firmu, kde se podílel na vývoji a především testování výrobků GOLD fren.

Motokros byl jeho celý svět. Po všech zraněních a úrazech se nemohl dočkat, až znovu nasedne na motocykl. Byl to bojovník! Bojovník, ale vždy s úsměvem a dobrou náladou. Pro svoji upřímnou povahu měl mezi svými vrstevníky mnoho přátel nejen okolo tratě. Ať přijel na závody kamkoliv po celé Evropě, neměl problém si s každým popovídat.

Od malého vítězství v Juniorské Evropě v roce 2007 si ještě minulý rok stanovil odjet juniorskou Evropu na Kawasaki 250 4-takt. Tento šampionát a národní mistrovství však pro úraz nedokončil.

Letošní rok začal Míša účastí na Španělském mistrovství, pokračoval německými závody ADAC a Českým mistrovstvím na své Kawasaki 450. Zúčastňoval se také mnoha závodů na Slovensku a v Maďarsku. Přestože letos svůj poslední závod v německém ADAC již nejel, skončil celkově na 11. místě.

Díky Vám, kteří jste později začali věřit v jeho sílu a toto si vezměte do života, bojujte jako bojoval on, buďte tolerantní a dobří k sobě navzájem.

Vy sportovci se snažte dosáhnout svých cílů fair play přístupem. Dbejte Vaší bezpečnosti a nepřenechávejte toto jen na rozhodnutí lidem z businessu. Vy, kteří se podílíte na přípravě závodních tratí, myslete na riziko těchto jezdců, kteří pro atraktivnost závodu nasazují život pro diváky.

Díky Vám, kteří jste se přišli s Míšou rozloučit. Když jeho duše odešla minulé pondělí 12. října, začalo neskutečně špatné počasí, ale věřme, že dnes se s námi loučí svým úsměvem v podobě slunečného počasí. Ať pro nás navždy zůstane ve vzpomínkách. Pohodový, skromný, cílevědomý kluk, férový kamarád do nepohody, náš milovaný vnuk, syn, bratr, přítel, prostě náš Míša.

Drazí přátelé, děkuji Vám všem, že jste se přišli s Míšou rozloučit a společně se rozdělit o velký smutek a bolest všech, kteří jste Míšu znali a milovali.