Mike Bossy je bývalý kanadský hokejista. Je řazen k nejlepším útočníkům historie NHL. Jeho kariéra byla zkrácena zdravotními problémy, proto jej v historických tabulkách produktivity nenajdeme na nejvrchnějších příčkách, průměrem 0,762 gólu na zápas je však nejlepším útočníkem v historii NHL.

Hráčská kariéra
Od 15 let nastupoval v juniorské lize (QMJHL) za Laval National. Ve čtyřech sezónách vstřelil výborných 309 gólů, přesto však skauty NHL příliš nezaujal a byl v roce 1977 vybrán v draftu až jako 15. v pořadí týmem New York Islanders. Tam také odehrál celou svou kariéru v NHL. Hned v první sezóně se stal stabilním hráčem Ostrovanů, překonal padesátigólovou hranici a s 53 góly vytvořil nováčkovský rekord. Rovněž v každé z osmi následujících sezón vstřelil více než 50 gólů. V ročníku 1980/81 zaznamenal dokonce 50 gólů v prvních 50 utkáních sezóny. Na dálku tehdy soupeřil s Charlie Simmerem z Los Angeles Kings. Simmer tehdy přes vstřelený hattrick v padesátém utkání zaostal za touto metou o jeden bod, Bossy se díky dvěma brankám v posledních pěti minutách padesátého utkání sezóny stal po Maurici Richardovi teprve druhým hráčem historie, kterému se tento kousek podařil. V dalším ročníku NHL překonal ziskem 147 kanadských bodů rekord mezi pravými křídly. Tou dobou se však stále větší pozornost věnovala Waynu Gretzkymu, který ve stejné sezóně zaznamenal absolutní rekordy 212 bodů a 92 gólů a získal Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče i Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče. Tyto dvě individuální ceny Bossy nikdy nezískal.

Spolu s Bryanem Trottierem a Clarkem Gilliesem vytvořili v Islanders slavný útok nazývaný Trio Grande. S dalšími hráči byli součástí mimořádně silného týmu, který v první polovině osmdesátých let vládl celé NHL. Bossy s New York Islanders získal čtyřikrát Stanley Cup - v letech 1979/80, 1980/81, 1981/82 a 1982/83 (další Stanley Cup tento tým ve své historii prozatím nepřidal). V roce 1984 se Islanders probojovali popáté v řadě do finále Stanley Cupu, byli však poraženi 1 ku 4 na zápasy Edmontonem. Bossy vyšel v této sérii střelecky naprázdno. V dalších letech tým postupně upadal, Bossy si přesto připsal i v následujících dvou sezónách výborné individální statistiky. Stále více jej však trápila zraněná zády, kvůli kterým po sezóně 1986/87 ve věku pouhých třiceti let ukončil aktivní kariéru.

Byl oceňován nejen za svou produktivitu a schopnost skóroval z bizarních pozic, ale také za čistou hru, pro kterou byl třikrát oceněn Lady Byng Trophy. Byl také jedních z prvních hráčů, kteří vystoupili proti nadměrnému násilí na ledě.

Ocenění
Calder Trophy pro nejlepšího nováčka (1978)
Nejlepší střelec základní části (1979, 1981)
Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off (1982)
Lady Byng Memorial Trophy pro hráče, který nejlépe dokázal skloubit sportovní gentlemanství a hráčské schopnosti (1983, 1984, 1986)
člen Síně slávy NHL (od 1991)

Rekordy NHL
Stále platné rekordy
nejvíce po sobě jdoucích sezón s 50 a více vstřelenými góly (9)
nejvíce sezón s 50 a více góly v celé kariéře (9, spolu s Waynem Gretzkym)
nejvíce sezón s 60 a více góly v celé kariéře (5, spolu s Waynem Gretzkym)
nejlepší gólový průměr na zápas v základní části za celou kariéru (0,762)

Překonané rekordy
nejvíce gólu v nováčkovské sezóně - 53 (1977/78), překonal Teemu Selänne - 76 (1992/92)
nejvíce hattricků v sezóně - 9 (1980/81), překonal Wayne Gretzky - 10 (1981/82)
nejvíce bodů v sezóne na pozici pravého křídla - 147 (1981/82), překonal Jaromír Jágr - 149 (1995/96)

Další mimořádné výkony
50 gólů v prvních 50 utkáních sezóny (1980/81)
jako třetí nejrychlejší dosáhl mety 500 gólů - v 647 utkáních - po Waynu Gretzkymu (575) a Mario Lemieuxovi (605)
čtvrtý v pořadí počtu sezón se 100 a více body - 7 po Waynu Gretzkymu (14), Mario Lemieuxovi (10) a Marcelu Dionnovi (8).

Po ukončení aktivní kariéry
Po skončení aktivní kariéry pracoval jako televizní a rozhlasový sportovní komentátor, v roce 2006 se vrátil do New York Islanders, kde pracoval v oddělení pro kontakt se sponzory a fanoušky.