Redaktor Miloš Krno se sice narodil v Bratislavě, ale dětství prožil v Liptově v dřívější Německé dnešní Partizánské Ľupči. Po absolvování německého a slovenského gymnázia Kežmarok studoval Krno právnickou fakultu University Jana Amose Komenského...
Životopis
Redaktor Miloš Krno se sice narodil v Bratislavě, ale dětství prožil v Liptově v dřívější Německé dnešní Partizánské Ľupči. Po absolvování německého a slovenského gymnázia Kežmarok studoval Krno právnickou fakultu University Jana Amose Komenského Bratislava, kde se zapojil do protifašistického mládežnického hnutí. V čase Slovenského národního povstání se Krno stal generálním tajemníkem Spolku bojujících vysokoškoláků v Banské Bystrici. V inkriminovaný čas zde působil také jako partizánský osvětář i publicista a později se stal členem IV. československé partizánské brigády v Nízkých Tatrách.
Po osvobození se Miloš Krno stal aktivním politickým činitelem. Pracoval jako osobní sekretář státního tajemníka Vladimíra Clementise na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze, v letech 1946-53 působil na Velvyslanectví Československa v Moskvě. Později byl Krno tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů, ústředním dramaturgem Slovenského filmu, a v letech 1954-64 dokonce poslancem Slovenské národní rady za Liptov, Oravu a Kysuce.
Od r. 1977 působil Miloš Krno jako umělec ve svobodném povolání a téměř do posledních dnů svého života se aktivně zapojoval do akcí organizovaných Slovenským svazem protifašistických bojovníků, Klubem bratislavských antifašistů i Klubem Nového slova. Miloš Krno zemřel po krátké těžké nemoci ve věku nedožitých 85 let.
Tisk: Miloš Krno se po přechodu fronty stal redaktorem košické redakce deníku Pravda a v letech 1954-9 byl v tomto deníku vedoucím kulturní rubriky. V kariéře M. Krna najdeme také jeho post šéfredaktora časopisu Obzor socialismu. M. Krno svými články přispíval do různých periodik i do novin až do konce svého života.
Spisovatelská tvorba: Přestože Miloš Krno debutoval na knižním trhu v r. 1944 jako básník sbírkou surrealistických básní Šílené představení, přešel k prozaické a beletristické literatuře, v níž zobrazoval období 2. světové války. Na spisovatelském kontě M. Krna najdeme jak romány a novely Hra se smrtí, Hory černé, Republika, a jiné; tak románové trilogie Dvě cesty, Lavina, Mílový krok, Udatný Radúz a další.
Některé své literární počiny věnoval i skutečným osobnostem, např. o kapitánu Janu Nálepkovi je Krnovo dílo Vrátím se živý. Ve své bohaté literární tvorbě se Krno obracel také k dětem, k mládeži i k problematice ochrany přírody, o čemž svědčí díla: Sivá vlčice, Lišák Šibal, Tisíc neviditelných křídel, Modrooká zem a další. Miloš Krno je také autorem několika rozhlasových her a napsal i několik scénářů k televizním i k celovečerním filmům. Z těch nejznámějších stojí za připomenutí Ctnostný Metod, Dolina nebo oblíbený film Zítra bude pozdě. Literární činnost M. Krna zahrnuje také překlady poezie a prózy převážně ruských, německých, gruzínských a arménských autorů. V r. 2oo2 vyšla M. Krnovi jeho poslední knížka. Když je na zemi ráj, je knihou vzpomínek a esejí o Gruzínsku.
Tituly a ocenění: Za scénář k filmu Zítra bude pozdě obdržel Miloš Krno v r. 1973 Cenu slovenské národní kinematografie a z VI. Festivalu českých a slovenských filmů Plzeň si odvezl Cenu za scénář. R. 1979 byla Miloši Krnovi udělena ještě Cena Svazu slovenských spisovatelů.
Po osvobození se Miloš Krno stal aktivním politickým činitelem. Pracoval jako osobní sekretář státního tajemníka Vladimíra Clementise na Ministerstvu zahraničních věcí v Praze, v letech 1946-53 působil na Velvyslanectví Československa v Moskvě. Později byl Krno tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů, ústředním dramaturgem Slovenského filmu, a v letech 1954-64 dokonce poslancem Slovenské národní rady za Liptov, Oravu a Kysuce.
Od r. 1977 působil Miloš Krno jako umělec ve svobodném povolání a téměř do posledních dnů svého života se aktivně zapojoval do akcí organizovaných Slovenským svazem protifašistických bojovníků, Klubem bratislavských antifašistů i Klubem Nového slova. Miloš Krno zemřel po krátké těžké nemoci ve věku nedožitých 85 let.
Tisk: Miloš Krno se po přechodu fronty stal redaktorem košické redakce deníku Pravda a v letech 1954-9 byl v tomto deníku vedoucím kulturní rubriky. V kariéře M. Krna najdeme také jeho post šéfredaktora časopisu Obzor socialismu. M. Krno svými články přispíval do různých periodik i do novin až do konce svého života.
Spisovatelská tvorba: Přestože Miloš Krno debutoval na knižním trhu v r. 1944 jako básník sbírkou surrealistických básní Šílené představení, přešel k prozaické a beletristické literatuře, v níž zobrazoval období 2. světové války. Na spisovatelském kontě M. Krna najdeme jak romány a novely Hra se smrtí, Hory černé, Republika, a jiné; tak románové trilogie Dvě cesty, Lavina, Mílový krok, Udatný Radúz a další.
Některé své literární počiny věnoval i skutečným osobnostem, např. o kapitánu Janu Nálepkovi je Krnovo dílo Vrátím se živý. Ve své bohaté literární tvorbě se Krno obracel také k dětem, k mládeži i k problematice ochrany přírody, o čemž svědčí díla: Sivá vlčice, Lišák Šibal, Tisíc neviditelných křídel, Modrooká zem a další. Miloš Krno je také autorem několika rozhlasových her a napsal i několik scénářů k televizním i k celovečerním filmům. Z těch nejznámějších stojí za připomenutí Ctnostný Metod, Dolina nebo oblíbený film Zítra bude pozdě. Literární činnost M. Krna zahrnuje také překlady poezie a prózy převážně ruských, německých, gruzínských a arménských autorů. V r. 2oo2 vyšla M. Krnovi jeho poslední knížka. Když je na zemi ráj, je knihou vzpomínek a esejí o Gruzínsku.
Tituly a ocenění: Za scénář k filmu Zítra bude pozdě obdržel Miloš Krno v r. 1973 Cenu slovenské národní kinematografie a z VI. Festivalu českých a slovenských filmů Plzeň si odvezl Cenu za scénář. R. 1979 byla Miloši Krnovi udělena ještě Cena Svazu slovenských spisovatelů.