Miloslav Šimek

herec, komik, spisovatel, humorista

Narození:
7. března 1940
Úmrtí:
16. února 2004
Miloslav Šimek byl český komik, humorista a spisovatel, který se v Praze proslavil jako partner Jiřího Grossmanna už počátkem 60. let. Do širšího povědomí české veřejnosti vstoupil teprve poté, co vydavatelství Panton začalo vydávat jejich...

Životopis

Miloslav Šimek byl český komik, humorista a spisovatel, který se v Praze proslavil jako partner Jiřího Grossmanna už počátkem 60. let. Do širšího povědomí české veřejnosti vstoupil teprve poté, co vydavatelství Panton začalo vydávat jejich gramofonové desky a když Československá televize pod režijním vedením Jána Roháče začala uvádět jejich semaforské pořady.

Miloslav Šimek se narodil 7. března 1940. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem s aprobací dějepis, čeština a výtvarná výchova. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě proto pracoval v účtárně státního podniku Stavoinvest, poté pracoval jako skladník ve skladu sanitární keramiky.

Na vysoké škole se Miloslav Šimek potkal s J. Grossmannem, se kterým založili humoristickou dvojici, která vystupovala v divadle Semafor .

V průběhu vojenské prezenční služby Šimek spoluzaložil divadelní soubor VOJ, což byla zkratka pro Vojenské jeviště. Po jejím skončení se vrátil ke spolupráci s J. Grossmannem, se kterým spolupracoval až do jeho smrti.

Po smrti Jiřího Grossmanna spolupracoval s Luďkem Sobotou a poté s Jiřím Krampolem, v tomto období se jeho humor dostal na úroveň estrádních pořadů a z toho pramenily neshody s J. Suchým, které ukončila až výpověď z divadla Semafor. Poté M. Šimek založil Divadýlko Jiřího Grossmanna, kde působil spolu se Zuzanou Bubílkovou až do své smrti. Miloslav Šimek zemřel 16. února 2004 na leukémii.

Vystupování
Svoje divadelní působení zahájil M. Šimek s J. Grossmannem, jejich vystoupení v divadle Semafor měla velký úspěch, kromě toho společně vystupovali ještě v divadélku Slunéčko, kde vznikl základ jejich pozdějších Návštěvních dnů. Vystupování s ostatními partnery se již nesetkalo s takovou odezvou publika.

Vyjma své hlavní divadelní činnosti se podílel na založení a organizaci několika zábavných mládežnických klubů. Spolupodílel se také na tvorbě kabaretních pořadů (první se jmenoval Polotrapno).

Divadelní představení
- Besídka zvláštní školy, 1967
- Návštěvní den č. 1, 1968
- Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků, 1968
- Návštěvní den č. 2, 1968
- Besídka v rašeliništi, 1968
- Návštěvní den č. 3, 1970
- Othello odpadá aneb Večer u kulečníku, 1970
- Návštěvní den č.5, 1971
- Besídka divadelní aneb Staříček Hamuša ožil, 1971
- Zavěste, prosím, volá Semafor, 1972
- Třetí nejlepší představení na světě aneb Zázrak, 1973
- Jemný mrav, 1973
- Návštěvní den č.6, 1975
- Robinson Kreutzna0uer potom a Šípková Růženka napřed, 1976
- Dva pestré týdny v oblastním muzeu, 1977
- Celaskon a Cyankali, 1978
- Návštěvní den č.7, 1980
- Záviš kontra Březinová, 1984
- Besídka bývalých žáků zvláštní školy, 1986
- Nešlo odolat aneb Besídka mimořádná-zahradní, 1988
- Jedeme do Evropy, 1990
- Telefony aneb Křížový výslech, 1990
- Čichám, čichám Ameriku, 1991
- Pohoda 92, 1992
- Měsíčník Divadla Jiřího Grossmanna, 1992
- Návštěvní den č.8, 1993
- Černá hodinka a půl, 1993
- Kavárna u Uršuly, 1993
- Muž se třemi ženami, 1995
- S politiky netančím, 1995
- Kavárna u Uršuly II. aneb Číšník a dítě, 1995
- Mimořádný den v Kavárně u Uršuly, 1996
- Pohoda všedního dne, 1996
- Politická inventura, 1998
- Politické harašení, 2000