zavřít
upravit profil

Kardinál-kněz, Emeritní arcibiskup pražský

narozen: 17. 5. 1932 Líšnice, Československo  † 18. 3. 2017 None

Upravit životopis

Životopis

PhDr. Miloslav kardinál Vlk byl český katolický duchovní a teolog, který mezi lety 1991 a 2010 působil jako 35. arcibiskup pražský a primas český, v letech 1990 až 1991 byl krátce 10. biskupem českobudějovickým. Jeho biskupské heslo znělo „Aby všichni byli jedno“.

Od roku 1991 do roku 2010 byl z titulu pražského arcibiskupa primasem českým, tj. hlavou římskokatolické církve v Čechách. Krom toho byl i předsedou nejprve Československé (1991 až 1993) a později České biskupské konference (1993 až 2000), tuto funkci však v roce 2000 převzal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V letech 1993 až 2001 byl Miloslav Vlk prezidentem Rady evropských biskupských konferencí. Od roku 1994 je moderátorem setkání Hnutí Fokoláre.

V dobách pronásledování katolické církve v Československu komunistickým režimem působil částečně v oficiální, státem kontrolované části církve a částečně v neoficiální „skryté církvi“. Jako biskup, kterým se stal po pádu komunistického režimu, pracoval na obnově zdevastovaných církevních struktur a vedl zatím neúspěšný boj za navrácení církevního majetku, o který totalitní režim církev připravil. Ve funkci arcibiskupa řešil například kauzu krize katolické teologické fakulty UK, v době jeho působení jednal Vatikán s českou církví také o řešení tajně vysvěcených kněží a biskupů, z nichž někteří byli či jsou ženatí.

Mládí
Po maturitě na Jirsíkově gymnáziu v roce 1952 pracoval krátce jako dělník, následně nastoupil na základní vojenskou službu. 1955–1960 studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor archivnictví. V té době uskutečnil osobní přínos k výzkumu a datování Jenského kodexu. Poté nějakou dobu pracoval jako archivář, v roce 1964 odešel studovat na CMBF do Litoměřic.

Kněz
Dne 23. června 1968 byl vysvěcen na kněze a jmenován sekretářem českobudějovického biskupa Josefa Hloucha. V roce 1971 však musel toto místo z rozhodnutí komunistických úřadů opustit a odejít spravovat malé farnosti (Lažiště a Záblatí, posléze Rožmitál pod Třemšínem). V roce 1978 mu byl odebrán státní souhlas. V letech 1978–1988 pracoval jako umývač oken a posléze archivář v Praze, kde zároveň tajně vykonával své kněžské povolání. 1. ledna 1989 obdržel státní souhlas zpět a působil nejprve na Klatovsku, později na Šumavě.

Biskup českobudějovický
Dne 14. února 1990 byl jmenován biskupem českobudějovickým (vysvěcen a intronizován 31. března 1990). Pustil se do obnovy diecézních struktur zdevastovaných komunistickou diktaturou a 18 let dlouhou sedisvakancí (od smrti biskupa Josefa Hloucha), snažil se o obnovu církevního školství a řeholního života v diecézi. Mimo jiné v roce 1990 založil Biskupské gymnázium J. N. Neumanna a zahájil přípravy na zřízení Jihočeské univerzity s katolickou Teologickou fakultou (k čemuž došlo až za jeho nástupce). Založil farnost sv. Vojtěcha a její správu svěřil salesiánům. Řadu jím zahájených projektů dokončil až jeho nástupce Antonín Liška.

Arcibiskup pražský
Dne 27. března 1991 byl jmenován pražským arcibiskupem. I zde se pustil do obnovy komunistickou diktaturou zdevastované arcidiecéze. Snažil se o obnovu církevního školství (založil mimo jiné Arcibiskupské gymnázium v Praze, CSZŠ Jana Pavla II. a VOŠP Svatojánská kolej, založil Křesťanskou pedagogicko-psychologickou poradnu a vrátil do Prahy Arcibiskupský kněžský seminář), charitativní činnosti (v roce 1993 založil Arcidiecézní charitu) i řeholního života v diecézi. 26. listopadu 1994 byl jmenován kardinálem titulu Santa Croce in Gerusalemme.

Z titulu svého úřadu musel řešit dlouhodobou a stále sílící krizi na Katolické teologické fakultě, na níž se dostal do tvrdého sporu s jejím děkanem Václavem Wolfem. Konflikt nakonec vygradoval na přelomu 20. a 21. století: v roce 2000 kardinál Vlk vetoval Wolfovo třetí zvolení děkanem a v roce 2002 mu odebral kanonickou misi pro vyučování katolické teologie.

V dubnu 2005 se jako jediný Čech účastnil v Římě konkláve, které zvolilo papeže Benedikta XVI.

Pozval do své diecéze trapistky.

V lednu 2007 si založil osobní webové stránky. V témže roce podal u příležitosti svých 75. narozenin rezignaci na arcibiskupský úřad, papež Benedikt XVI. ji ale nepřijal a požádal ho, aby v úřadu setrval ještě dva roky.

Jako formální hlava katolické církve usiloval o majetkové narovnání mezi církví a státem, nicméně parlament odhlasoval uzavření této otázky až v roce 2012 – stát vrátil majetek církvi. Obzvláště bolestný pak byl dlouhodobý spor mezi církví a státem o katedrálu sv. Víta. Spory o katedrálu ukončila 24. května 2010 dohoda mezi Vlkovým nástupcem, nově ustanoveným pražským arcibiskupem Dominikem Dukou a prezidentem Václavem Klausem.

Převor maltsko-pařížské obedience Řádu sv. Lazara
Dne 9. listopadu 2013 obdržel kardinál Miloslav Vlk při slavnostní investituře a bohoslužbě v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Strahovském klášteře z rukou melchitského patriarchy Řehoře III., Velkokříž sv. Lazara. Zároveň patriarcha Řehoř III. předal a svěřil Miloslavu kardinálu Vlkovi duchovní správu české jurisdikce maltsko-pařížské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského. Slavnostnímu obřadu předsedal Andreas Salvador Habsbursko-Lotrinský v zastoupení velmistra maltsko-pařížské obedience Dona Carlose Geredy de Borbón, markýze de Almazán.

Ve výslužbě
V roce 2010 ho v arcibiskupském úřadu vystřídal Dominik Duka. Kardinál Vlk od té doby žil jako soukromá osoba, byť se značným vlivem z titulu kardinála i z osobní autority. V této době se mimo jiné angažoval v kauze kontroverzně odvolaného trnavského arcibiskupa Róberta Bezáka.

Zdravotní stav
Na začátku roku 2017 ohlásil vážné zdravotní onemocnění. Byla mu diagnostikována rakovina plic, jež již metastázovala do kostí. Mezi těmi, kdo mu projevili účast byl i papež František v osobním telefonátu. Jeho zdravotní stav je nestabilní a prochází závažnými zvraty. Dne 19. února 2017 bylo oznámeno, že se mu přitížilo a že krvácel z dvanácterníku do dutiny břišní.

Vzdělání
Aktivně hovoří německy a italsky, pasivně ovládá ruštinu, francouzštinu, latinu a esperanto. Je nositelem řady čestných teologických doktorátů v Illinois, Minnesotě (USA), Pasově (Německo), Krakově, Opolí (Polsko) a také řady čestných občanství v zahraničí. V mládí byl členem Mezinárodního sdružení katolických esperantistů, v roce 1995 přijal záštitu nad světovým kongresem katolických esperantistů v Olomouci, kde také v esperantu sloužil slavnostní mši; v roce 2009 přijal čestné členství v České esperantské mládeži a záštitu nad Mezinárodním kongresem esperantské mládeže v Liberci, v jehož rámci také v neděli 19. července v libereckém arciděkanském chrámě sv. Antonína Velikého sloužil mši svatou v esperantu.

Vyznamenání
- 25. února 1999 – Grosses Verdienstkreuz
- 2001 – Čestná medaile TGM – Masarykovo demokratické hnutí
- 28. října 2002 – Řád T. G. Masaryka II. třídy
- 2006 – zvláštní ocenění za práci na usmíření mezi Čechy a Němci do Ackermann Gemeinde
- 2008 – Svatováclavská medaile
- 2013 – obdržel Velkokříž Řádu sv. Lazara
- obdržel řadu čestných doktorátů, mimo jiné od Illinois Benedictine College, University of St. Thomas, krakovské Papežské teologické akademie a Opolské univerzity.
- je čestným občanem měst Rožmitál pod Třemšínem (1992), Cedar Rapids (1992), Baltimore (1992), Třeboň (1996) a Klodzko (1996), Roudnice nad Labem (1997) a Mníšek pod Brdy (1998).

Publikační činnost

Knihy
- (polsky) Czas dojrzewania. Dietlinde Assmus rozmawia z arcybiskupem Pragi, Warszawa, Verbinum, 1995
- (německy) Reifezeit. Dietlinde Assmus im Gespräch mit dem Erzbischof von Prag, München, Neue Stadt Verlag, 1996
- (česky) Ve službě evangelia, Praha, Zvon, 1997
- (česky) Rozhovory s kardinálem Miloslavem Vlkem (Otázky kladl a knižně zpracoval Jiří Zajíc, 1997)[28]
- (německy) Also Avanti! Dietlidne Assmus im Gespräch mit dem Erzbischof von Prag, Leipzig, St. Benno Verlag, 1999
- (česky) Kardinál Vlk odpovídá na otázky hledajících a pochybujících / ptala se Blanka Pirnosová, Praha, Portál, 1999
- (německy) Wird Europa heidnisch? Miloslav Kardinal Vlk im Gespräch mit Rudolf Kučera, Augsburg, St. Ulrich Verlag, 1999
- (česky) Vítězství Krista, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství, 2003

Audiokazety
- Křížová cesta akad. sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka (Karmelitánské nakladatelství 1996)
- Narodil se Kristus Pán. Třebechovický betlém s vánoční meditaci kardinála Miloslava Vlka (Karmelitánské nakladatelství 1996)
- Vzkříšení. Velikonoční meditace kardinála Miloslava Vlka (Karmelitánské nakladatelství 1999)
- Seslání Ducha svatého, meditace kardinála Miloslava Vlka (Karmelitánské nakladatelství 2000)
- Slavnost Všech svatých. Meditace kardinála Miloslava Vlka (Karmelitánské nakladatelství 2001)

Miloslav Vlk

84 let, Kardinál-kněz, Emeritní arcibiskup pražský