Montgomery Clift

herec

Narození:
17. října 1920
Úmrtí:
23. července 1966, důvod: selhání srdce
Edward Clift byl americký herec, jehož sláva vrcholila v 50. letech 20. století. Často byl označován za prototyp nové hollywoodské hvězdy té doby, rebelštější a méně uhlazené než v klasické éře, spolu s Jamesem Deanem a Marlonem Brandem. Třikrát...

Životopis

Edward Clift byl americký herec, jehož sláva vrcholila v 50. letech 20. století. Často byl označován za prototyp nové hollywoodské hvězdy té doby, rebelštější a méně uhlazené než v klasické éře, spolu s Jamesem Deanem a Marlonem Brandem.

Třikrát byl nominován na Oscara za výkon v hlavní roli - již za svou vůbec první filmovou roli ve snímku The Search (Poznamenaní) (1948), za roli dělníka George Estmana v dramatu A Place in the Suní(1951) a za roli ve filmu From Here to Eternity (Odtud až na věčnost) z roku 1953. Tento snímek znamenal Cliftův vrchol, vyvrcholila jím éra, kdy hrál mladé, bouřící se, charizmatické muže.

Tato etapa byla násilně přerušena roku 1956, kdy havaroval se svým automobilem. Část jeho obličeje ochrnula, navíc se proměnil i psychicky, když se stal po havárii závislým na alkoholu a lécích proti bolesti. Tím se změnil charakter jeho rolí, ale stále dostával velké příležitosti (The Young Lions, Suddenly, Last Summer, Wild River, Misfits, Freud: The Secret Passion). K nejoceňovanějším výkonům druhé etapy jeho kariéry patří role Rudolpha Petersena v dramatu Judgment at Nuremberg, za ni byl nominován na Oscara za výkon ve vedlejší roli, stejně jako na Zlatý glóbus a cenu BAFTA. Ani tentokrát však žádnou cenu nezískal, tak jako po celou svou kariéru.

Měl homosexuální vztahy, ale i vztahy se ženami, média ráda spekulovala zejména o jeho vztahu s Liz Taylorovou, která byla jeho nejbližší přítelkyní až do smrti a hodně mu pomohla po jeho nehodě. Proslul větou "v posteli mám rád muže, ale miluji jen ženy".

Zemřel v pouhých 45 letech, na srdeční selhání, patrně po předávkování léky či drogami.

Píseň The Right Profile skupiny The Clash na jejich albu London Calling pojednává o Cliftovi, jeho ochrnuté tváři a drogové závislosti.