Nina Jiránková byla česká herečka.

Rodina pocházela z Prahy, kde bydlela v ulici Na Valech. Maminka byla zaměstnaná v bance, otec byl inženýrem, v Mirošovicích provozoval malou slévárnu. Narodila se jako druhé dítě v rodině, po bratrovi starším o dva roky. Dědeček byl profesorem na Pražské konzervatoři a klavírním virtuosem, který studoval u Bedřicha Smetany a ten mu umožnil vystudovat i Hudební uměleckou školu v Charkově. Bratrancem Niny Jiránkové byl Luboš Pistorius, pozdější režisér a ředitel Divadla na Vinohradech. Za války pracovala na statku, který rodina založila v Mirošovicích (Maškův mlýn). Bratr byl v padesátých letech z politických důvodů 3 roky ve vězení i se svojí ženou. Toto mělo dopad i na uměleckou činnost Jiránkové, byla ji omezena rozhlasová i začínající televizní činnost, ale působila nadále v divadle.

Již od mládí měla zájem o tanec a zpěv. Studovala na gymnáziu, ale přešla na dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze, kde studovala např. s Irenou Kačírkovou a jejím profesorem zde byl mj. Ota Ornest. Později pokračovala na nově vzniklé DAMU.

Již za studií hostovala v Realistickém divadla, kam po absolutoriu i nastoupila. Odkud v roce 1950 odešla se skupinou herců (např. Irena Kačírková, Jiřina Petrovická, Eduard Dubský, Miloš Kopecký, Lubomír Lipský, Jiří Vršťala a další) do Městských divadlech pražských k řediteli Oto Ornestovi. Zde pak působila v letech 1950 až 1991.

Hostovala rovněž v Národním divadle, Švandově divadle, divadle Radka Brzobohatého, Divadle v Řeznické a dalších. Významné je i její působení v rozhlase, televizi a dabingu.

Byla provdaná za právníka Ladislava Šíchu, se kterým žila třicet let, až do jeho smrti. Z manželství se narodil syn Petr Šícha (1954), který se nyní zabývá filmovou režií.

I po odchodu do důchodu je aktivní a kromě hostování v divadlech vystupuje příležitostně v menších filmových rolích.