zavřít
Upravit životopis

Životopis

Zeptáte-li se v Čechách, kdo byl nejlepším hokejovým brankářem všech dob, dostane se vám většinou jednoznačné odpovědi. „Dominik Hašek přece!“ Fanoušci za „velkou louží“ to však vidí jinak. Nic neznamenají tituly z mistrovství světa, velmi málo triumf na olympiádě. Zato vítězný prsten ze Stanley Cupu je nad zlato – a Patrick Roy, fenomenální gólman Colorada Avalanche, má doma již čtyři takové.

Počátky jeho kariéry sahají až do poloviny osmdesátých let, kdy poprvé oblékl dres Montrealu Canadiens. Tehdejší brankáři ještě vyznávali odlišný postup při likvidaci soupeřových nájezdů – co nejdéle zůstat na bruslích a po spadnutí se na ně zase co nejrychleji postavit. Právě dvacetiletý Roy se stal jedním z hlavních reformátorů. Svým rozevlátým stylem, zvaným „butterfly“, si proti sobě nejdřív popudil značnou část fanoušků, ale ti brzy zmlkli, když viděli, že průměrný Montreal s ním v brance stoupá k vysněnému Stanley Cupu. Psal se rok 1986 a mladý brankář se nadpozemským výkonem v play-off (průměr 0,926 gólu na zápas) stal novým hrdinou NHL.

Roy nebyl vynálezcem nového stylu, ale klíčovou měrou se zasloužil o jeho uznání. Neúnavně pracoval na jeho vylepšování až do pozdních let své kariéry. Držení hokejky, postavení lapačky, pohyb v brankovišti – všeho se snažil maximálně využít k vykrývání děr, kterými mohli útočníci vstřelit branku. Prvky jeho stylu používal také Dominik Hašek, který ovšem chytal ještě divočejším stylem – v rozkleku pustil hokejku a chytal rukama, místo pokusu vstát roztáhl nohy od tyčky k tyčce, atd.

Brankářem se Patrick Roy stal, protože se mu líbila brankářská výstroj. Jako dítě měl ve zvyku trávit sobotní odpoledne sledováním hokeje v televizi. V obýváku svých rodičů si přivazoval polštáře ke kolenům a zkoušel vyrážet střely do horních rohů „branky“. Když mu tehdejší hokejový idol Daniel Bouchard věnoval hokejku, Patrick si ji bral každou noc do postele. Jeho talent postupně ocenili trenéři juniorských týmů Granby a Sherbrookee, kterému Roy dopomohl v roce 1984 vyhrát Calder Cup, juniorskou obdobu Stanley Cupu

„Nenávidím porážky. Myslím si, že to mě motivuje víc než touha po vítězství,“ přiznal jednou Roy v rozhovoru pro CNN. Možná právě proto se dokázal udržet na vrcholu dlouhých osmnáct let. Krátce po zisku prvního Stanley Cupu mohl poprvé potěžkat v ruce trofej Conna Smythe pro nejužitečnějšího hráče play-off. V Montrealu strávil dalších devět sezón, v nichž vychytal druhý Stanley Cup (1993) a stal se laureátem celé řady dalších ocenění.

V roce 1996 přestoupil z chřadnoucího Montrealu do týmu Colorado Avalanche, který se stal nástupcem Quebeku Nordiques. Hned v první sezóně se významnou měrou podílel na zisku Stanley Cupu, na němž měli svůj podíl hvězdní útočníci Joe Sakic a Peter Forsberg. Vůbec nejlepší sezónu prožil v roce 2000-01: na jejím konci měl průměr 1,70 branky na zápas a další prsten za vítězství ve Stanley Cupu.

Jako nejlepší z kanadských gólmanů hájil branku hvězdného olympijského výběru v Naganu v roce 1998, musel se ovšem sklonit před uměním Dominika Haška. V penaltovém rozstřelu semifinálového zápasu s Českou republikou pustil hned první nájezd Roberta Reichela, který byl nakonec rozhodující. Kanaďanům nezbylo než utkat se o třetí místo s Finskem, kterému podlehli 2:3. Radost z olympijské medaile tak zůstala Royovi odepřena.

Každý brankář má zřejmě svůj tajný rituál, pověrčivost Patricka Roye se však stala téměř legendou. Při nástupu na led přeskakoval modré i červené čáry, během zápasu si povídal s tyčemi. Jeho fanoušci často trnuli, když se „le roi“ vydal na odvážný výlet k mantinelu (však také občas neskončil dobře). Po každém zákroku trhal hlavou, jako by se potřeboval ujistit, že se mu to nezdá. Říkalo se o něm, že má v hlavě počítač se záznamy všech svých předchozích zápasů a protivníků. Statistiky miloval a velmi mu na nich záleželo: když jednou pořadatelé omylem přičetli vítězství jeho náhradníku Billingtonovi, rozmlátil vzteky v šatně magnetofon. Několikrát se na ledě porval s ostatními brankáři, málem dokonce i s Dominikem Haškem, ovšem ten po cestě upadl a bitka se nekonala.

Skandálům se nevyhnul ani v osobním životě. V lednu 2001 jej manželka Michelle zažalovala za to, že ji při ostré hádce zmlátil. Royovi hrozilo roční vězení a pokuta až 1.000 dolarů. Před soudem však vyšlo najevo, že Patrick „pouze“ v afektu vykopl dvoje dveře ve svém domu v Denveru a soudce jej zprostil obžaloby. „Ničením vlastního majetku dotyčný nikomu nezpůsobil škodu,“ odůvodnil svůj verdikt novinářům. Roy přitom před každým zápasem maluje jméno své ženy a dětí (Jonathan, Frederick, Jana) na hokejku.

V posledních sezónách sužovala Roye artritida v kyčlích, které stále hůře snášely extrémní námahu. „Myslím, že až přestanu cítit tu vášeň, se kterou nastupuji ke každému zápasu, nastane vhodný okamžik k tomu, abych skončil,“ poznamenal jednou. Ta chvíle nadešla po letošním play-off, v němž Colorado vypadlo v prvním kole s Minnesotou. Sedmatřicetiletý gólman krátce předtím odehrál svůj 1000. zápas v NHL. Během osmnáctileté kariéry překonal většinu rekordů, na které mohl pomýšlet. Číslo „33“ zřejmě zůstane navždy zasvěceno právě jemu nejen v týmech, v nichž působil.

Zajímavosti:
Výška: 183 cm
Váha: 87 kg
Přezdívky: Král, Svatý Patrick, Vítěz

Kolektivní úspěchy:
Calder Cup – 1984 (Sherbrookee)
Stanley Cup – 1986, 1993 (Montreal), 1996, 2001 (Colorado)

Individuální úspěchy:
Conn Smythe Trophy (nejužitečnější hráč play-off) – 1986, 1993, 2001
Jennings Trophy (brankář s nejnižším počtem inkasovaných gólů) – 1987-9, 1992, 2002
Vezina Trophy (nejlepší brankář podle generálních manažerů týmů NHL) – 1989-90, 1992